Článek
Senátorka a zastánkyně „tradičních hodnot“ Daniela Kovářová 12. října v Mladé frontě Dnes publikovala pozoruhodný komentář k poklesu porodnosti. Plísní v něm současné ženy, které studují vysoké školy, cestují nebo se po škole věnují budování vlastní profesní kariéry. Také prý příliš dlouho vybírají mezi muži, kteří jsou k dispozici. Kvůli tomu prý odkládají mateřství do pozdějšího věku, přestože ideální věk pro početí je podle ní mezi 18. a 26. rokem.
Kázat vodu, pít víno
Její kritika má „drobný“ háček: sama vystudovala vysokou školu, věnovala se startu své profese a mateřství odložila do pozdějšího věku. Vyplývá to ze soukromých informací, které uveřejňuje na své stránce Normální Daniela. Po škole působila v advokacii a dva roky před Sametovou revolucí dokonce byla kandidátkou na členství v KSČ, což může být chápáno i jako snaha akcelerovat vlastní kariéru.
Dceru tak porodila „až“ ve 31 letech, syna dokonce ve 35 letech, jak vyplývá z veřejně dostupných údajů o jejím životě. Její první dítě tedy přišlo až osm let po dokončení studia na vysoké škole. Její doporučení si zjevně k srdci nevzaly ani její děti, na osobních stránkách se „chlubí“ jen jedním vnoučetem.
Dodejme, že v roce 1995, kdy Kovářová porodila své první dítě, činil průměrný věk žen při narození prvního dítěte 23,3 roku. Daniela Kovářová tedy tehdy byla výrazně starší než průměrná prvorodička. Přesné důvody neznáme. Mohly souviset například se studiem, budováním profesní kariéry nebo delším hledáním životního partnera.
Na žádné z těchto pohnutek není nic špatného. Nic špatného by pochopitelně nebylo ani na tom, kdyby se po vystudování rozhodla cestovat nebo prožít část mládí bez dětí, případně by se rozhodla děti vůbec nemít. Rozhodnutí, zda a kdy mít děti, je navýsost osobní věcí každého člověka. Politici mají vytvářet podmínky, v nichž lidé mohou rodiny zakládat, nemají ale právo ženám předepisovat, jak by měly žít.
Výmluvy nebo vážné důvody?
Jenže přesně to Kovářová ve svém komentáři dělá. Moralizuje způsobem, který připomíná maloměšťácké představy o tom, jak má vypadat správný život ženy: včas se vdát, porodit děti a neplýtvat mládím na vzdělání, cestování či budování kariéry.
Všechny tyto důvody - a některé další - přitom nazývá „výmluvami“. To je prý i to, že lidé nemají na děti peníze a nemají kde bydlet. Fakt, že by mladí lidé měli mít k dispozici mnohamilionové byty je dokonce „zpovykanost“. Dříve lidé žili v nájmech a je to naprosto normální. To jistě ano. Nicméně pokud paní senátorka v posledních 37 letech žije v této zemi, jistě si všimla, že se struktura bytového fondu značně proměnila. Byty po revoluci většinou levně privatizovaly a nové se až na výjimky stavěly jako byty vlastnické. Nejde tedy o zpovykanost, ale nutnost přizpůsobit se současným podmínkám. Dnešní mladí si o příležitostech získat levně bydlení, které měla generace, do které patří i senátorka Kovářová, mohou nechat jen zdát.
Výmluvou je i to, když mladí lidé nechtějí přivést děti do „tak strašných klimatických a společenských podmínek“. Kovářová situaci banalizuje, namísto toho, aby uznala, že právě v této oblasti mají současní politici největší rezervy.Neberou vážně obavy mladé generace, která tu na rozdíl od mnoha současných politických elit bude žít ještě desítky let.
To samozřejmě platí i o bezpečnosti. Stát, který v podstatě ignoruje bezpečnostní hrozby, které Evropě ze strany Ruska aktuálně hrozí, nemůže čekat, že lidé budou bez obav přivádět na svět své děti. Troufám si říct, že kdyby to bylo možné, rozmýšleli by si to v době velkých válečných konfliktů nebo třeba epidemií i v minulosti.
I za neplodnost si můžete samy!
A výmluvou je prý dokonce i neplodnost. Ta ženská samozřejmě. Za rostoucí problémy s početím podle Kovářové může především vyšší věk žen a jejich vysoká nadváha. Věk i obezita mohou plodnost ovlivňovat, ale senátorka v komentáři neuvádí konkrétní statistiky a zdroje, které by její závěr potvrzovaly. Závažný problém se tak zjednodušeně stává další položkou na seznamu údajných selhání žen.
A mezi argumenty, které podle Kovářové neobstojí, patří i fakt, že společnost je dětem nepřátelská. Důkaz: přebalovací pulty na každém rohu. Jenže zkušenost mnohých současných rodičů je poněkud jiná. Jak vypadají běžné diskuse pod články a na sociálních sítích? Děti nejsou ve veřejném prostoru vítané, jejich běžné projevy jsou považovány za cosi nepřijatelného, matky by měly zůstávat doma několik let, aby neobtěžovaly lidi, kteří mají po práci nárok na klid. A jakmile dítě odroste plenkám? O místě ve školce nebo ve škole možná rozhodne loterie a o částečných pracovních úvazcích si můžete nechat zdát.
Hlavně nebýt zpovykaná
Dnešní ženy jsou podle senátorky prostě zpovykané. Chtějí zbytečně studovat, jezdit na Erasmy, budovat kariéru a by toho nebylo málo, ještě „přebírají“ mezi partnery. Pak skončí jako nešťastné samotářky, které se pokoušejí o umělé oplodnění ve věku, kdy už je těhotenství takřka nemožné.
Texty senátorky Kovářové nejsou jen pokrytecké, neboť v nich pro ženy káže vodu, ale sama ve skutečnosti vždy pila víno. Jsou také silně misogynní. Ženám nepřímo radí, aby se smířily se svým nerovným postavením v patriarchální společnosti. Nemají právo studovat, ani být nezávislé na mužích. Dokonce si nemají mezi muži vybírat a vzít za vděk tím, kdo se jim nabízí. Zkrátka, dozvěděli jsme se, že žena má své osobní ambice odsunout stranou a jednoduše plnit očekávání mužů a společnosti.
