Článek
Markéta Pekarová Adamová - politička, která je vidět i slyšet. V posledních dnech ještě o poznání víc, a to díky její asijské cestě, na které jí doprovází početná podnikatelská delegace. Kromě mimořádné mediální pozornosti si za ni vysloužila i kritiku. Ta pochopitelní přišla ze strany Číny a nikoho nepřekvapila. Očekávaným evergreenem byla i ta domácí, jež tentokrát přišla i z okruhu bývalého prezidenta Václava Klause. Zhostil se jí Jiří Weigl, někdejší Klausův kancléř, který ve své glose označuje asijskou akci za provokaci a tvrdí, že cesta „nepochybně přinese maximální vyhrocení vztahů s ČLR a je s tímto záměrem také uskutečňována“.
S kritikou se ale Pekarová Adamová setkává i jindy, a to zejména v diskusích na sociálních sítích. Mnoho lidí ji kupříkladu nedokáže zapomenout její starší výrok, ve kterém lidem před obávanou loňskou zimou doporučila vzít si „holt další svetr“ . Opozice toho patřičně využila a Pekarová Adamová byla okamžitě přirovnávána k někdejší francouzské královně Marii Antoinettě, která měla podle tradované legendy poddaným v době neúrody a hladu doporučit dát si koláče, když tedy nemají na chleba. Že političtí protivníci využili jejího výroku a postavili ho do kontextu, který naznačuje, že předsedkyně udílí lidem hraběcí rady, je pochopitelné. Politici musí být ve svém soutěžení na podobné šťouchance připraveni.
Tato aktivita se opozici dobře osvědčila a právě proto v ní i pokračuje. V poslední době se tak Pekarová Adamová stala terčem kritiky třeba v souvislosti s poslaneckými platy či údajnou neschopností uřídit nestranně jednání sněmovny. Po návratu z Asie tak bude předsedkyni sněmovny na příští řádné schůzi zřejmě čekat pokus o odvolání, byť k němu opoziční strany nebudou mít dostatek hlasů.
Fakt, že opozice míří na stále stejný terč, kterým je právě vrcholná politička TOP09, může prozrazovat cosi o společnosti, která na tuto kritiku dobře slyší. Pekarová Adamová se zejména na sociálních sítích setkává s druhem kritiky, která má k věcnosti velmi daleko. Odpůrci jí vyčítají především aroganci, povýšenost či hloupost, a to vcelku bez ohledu na téma, za které ji kritizují. Negativní komentáře, kterými její zeď zaplavují nemají daleko k vulgárním a sexistickým urážkám „Proč se už nenajde někdo, kdo jí nafackuje. Proč jí ten její doma neflákne přes tu její voprsklou držku? Je to prostě moula“, ulevil si na jejím facebookovém profilu třeba uživatel, který na síti vystupuje pod jménem Jan Hubený. Jiným, v komunikaci významně slušnějším uživatelům, zase vadí to, že si politička na pracovní cestu do Asie vzala převážně kalhoty a nikoliv šaty a sukně, jak se na dámu sluší.
Markéta Pekarová Adamová část české společnosti nepochybně svým způsobem dráždí a rozčiluje. Přiznejme si, že ani více než tři dekády po revoluci nejsme zvyklí na ženy ve vysokých politických funkcích. Pokud se objeví politička, která už svým vzhledem působí sebevědomě a emancipovaně a její projev je přímý, vzbuzuje to u některých lidí v lepším případě překvapení, v horším pak odpor, který přerůstá až v agresivitu. Zmíněné vlastnosti, které se Pekarová Adamová zdá reprezentovat, se totiž podle části společnosti k ženám nehodí, mají u nich výhradně negativní zabarvení a někteří lidé mají tendenci dát takovým dámám „za vyučenou“. Ti nejortodoxnější zastánci rozdělení rolí by ji mnohem raději viděli u plotny než včele poslanecké sněmovny a nezdráhají se ji tam poslat.
Politici, kteří se pak posilněni ohlasem, který jejich aktivita má, po svém terči „vozí“, by si tohoto efektu měli být vědomi a své útoky krotit ve chvíli, kdy hrozí přerůst mimo věcnou rovinu a agresivitu. Byť se to nezdá, i oni jsou odpovědni za své voliče a společenskou atmosféru, která v zemi vládne.
