Článek
Průměrná volební účast v letošních komunálních volbách se pohybovala kolem 47 %. V několika obcích však byla výrazně vyšší. Kupříkladu v Lánech na Havlíčkobrodsku dosáhla 96 %. Více než 80 % oprávněných voličů přišlo k urnám také v Malčíně a Leškovicích ve stejném okrese.
Malá obec pod Řípem
A pak je tu Černouček, malá obec na Litoměřicku, která čítá jen něco přes 300 obyvatel. Minule ke komunálním volbám přišlo jen 41,57 % voličů, tentokrát to ale bylo 79,71 % lidí s volebním právem.
Co se za poslední čtyři roky změnilo? Ve volbách už nekandidovala bývalá starostka, ale dvě místní uskupení Černouček sobě a Černouček 2026. A Černouček se zároveň stal „slavným“. V obci má trvalé bydliště prezident Petr Pavel a jeho manželka Eva, která byla v minulém volebním období zastupitelkou obce.
Důvodem pro vysokou volební účast může být vysoká míra mobilizace voličů. Proč se ale mobilizovali voliči ve vcelku poklidném Černoučku? Jediným výraznějším sporným tématem, na které lze ve veřejných zdrojích narazit, je otázka využití bývalé školy. Bývalá starostka ji chtěla opravit a její část pronajmout soukromé škole. Záměr ale narazil na nesouhlas části zastupitelů, kteří nepodpořili nájemní smlouvu.
Prezident na dovolené
Jedním z možných vysvětlení vysoké volební účasti je mimořádná pozornost, kterou Černouček v posledních dnech získal. Obec se stala dějištěm politického sporu mezi prezidentem a Motoristy. Hlava státu se totiž rozhodla, že tentokrát se voleb nezúčastní a dá přednost dovolené v Maroku. Poté, kdy ale přišla ostrá kritika, změnil názor. K volbám dorazil tryskáčem, aby se následně zase vrátil do Maroka, kde pokračuje v dovolené.
Mezitím si toto téma vzal za své ministr zahraničních věcí, který se právě na sporu s prezidentem rád profiluje. Těsně před volbami dokonce zavítal do Černoučku, aby se u dvou malých piv pobavil v hospodě s místními. Především se ale vyfotil s Martinem Králem, místním kandidátem, který byl dvojkou na kandidátce Sdružení nezávislých kandidátů Černouček 2026. Král se sice hlásí k Motoristům sobě, ale v těchto komunálních volbách za ně nekandidoval. Sdružení Černouček 2026 porazilo konkurenční kandidátku Černouček sobě o 56 hlasů a získalo 51,87 % hlasů.
Macinkův výlet
O čem Macinka s místními rozmlouval, nevíme. Svůj post na sociálních sítích okomentoval lakonickým „Po diskusi v délce dvou malých piv raději neříkám nic“. Už před volbami přitom Macinka v médiích uvedl, že Motoristé podporují jedno z místních kandidujících uskupení.
Přesvědčil snad Macinka krátkým rozhovorem v místní pivnici i některé lidi, kteří by jinak k volbám nešli? A pokud ano, hlasovali právě pro kandidátku, na níž figuruje jeho stranický kolega? Vyloučit to nelze, důkazy pro takový závěr ale pochopitelně nemáme.
Roli patrně sehrál fakt, že Černouček se dostal do centra mediální pozornosti a celostátní přestřelky mezi prezidentem a Motoristy. Lidé mohli náhle nabýt dojmu, že v komunálních volbách jde o něco mimořádně důležitého a neměli by promarnit svůj hlas.
Z výsledků samotných samozřejmě nelze vyčíst, zda někteří voliči chtěli prezidentovi něco vzkázat, zda je přivedla celostátní politická přestřelka, nebo zda rozhodovaly výhradně místní záležitosti. Možnost, že se do hlasování promítly i osobní sympatie a antipatie, však nelze vyloučit.
Existují i méně ušlechtilé důvody?
Roli tak teoreticky mohl hrát i přízemnější důvod, a to obyčejná lidská závist. Ne náhodou jedno české přísloví říká: „Když mně chcípla koza, ať chcípne i sousedovi“. Právě ten nejbližší, tedy ten, kdo bydlí za vedlejším plotem, je často objektem naší škodolibosti. Někdy raději vidíme, že se „sousedovi“, který vzešel z podobných podmínek jako my, nedaří, než abychom mu přáli úspěch.
Aniž bych se snažila srovnávat prezidenta Petra Pavla s biblickými proroky, je v této souvislosti zajímavý i Ježíšův výrok zaznamenaný v evangeliích. Ukazuje, že nedůvěra a odmítání výjimečnosti těch, které známe příliš zblízka, je čímsi, co je nám vlastní po tisíciletí, a to bez ohledu na to, kde žijeme.
Když se Ježíš vrací do Nazareta, kde vyrůstal, lidé se diví jeho moudrosti, ale zároveň ho zpochybňují. Důvod? Jde o místního člověka, syna jejich známé Marie a tesaře Josefa. V Markově evangeliu se nad ním pohoršují, v Lukášově evangeliu to dokonce vyústí v pokus svrhnout ho ze srázu. Ježíš to komentuje slovy: „Amen, pravím vám, žádný prorok není vítán ve své vlasti.“
Je to zřejmě něco, co k nám patří od nepaměti. Pokud by se na mobilizaci voličů v Černoučku podílela i určitá míra škodolibosti, neznamená to, že tam žijí závistivější lidé než jinde. Jen to připomíná, že ani v malé obci pod Řípem nejsme imunní vůči pocitům, které provázejí lidstvo po staletí. A možná je pro nás někdy těžší přát uznání člověku, kterého máme za souseda, než obdivovat někoho, koho známe jen z dálky.
