Článek
Hnutí ANO předvolební marketing umí. Jeho lídři působí přirozeně, lidově a potenciální voliči mají dojem, že jeho vůdce Andrej Babiš je jedním z nich. Navzdory tomu, že jde o sedmého nejbohatšího občana České republiky s hodnotou majetku ve výši 81 miliard korun.
O něčem takovém se profesoru politických věd z brněnské Masarykovy univerzity a tohoto času premiérovi České republiky může jen zdát. O lídrech dalších stran vládní koalice ani nemluvě. Tajemství úspěchu zřejmě není tolik v osobním nastavení dotyčných politiků, ale ve způsobu vedení politické kampaně.
Babišovo hnutí dokazuje, že kampaň může být nejen mimořádně efektivní, ale také levná. V čem spočívá její kouzlo? Stojí na přímém kontaktu s lidmi, lidové mluvě a přesném cílení na problémy nejpočetnějších a zároveň nejvěrnější skupinu voličů - v jejich případě na seniory. Těch je v Česku aktuálně 2,3 milionu a jejich počet se neustále zvyšuje. A co je nejvíce trápí? Především zdraví a dostupnost lékařské péče. A právě tento trumf letos hnutí ANO vytáhlo ve své kampani, se kterou právě objíždí Česko a brzy možná začne „válcovat“ politickou konkurenci.
A co prostata?
Jelikož jde o stranu založenou především na vůdci Andreji Babišovi, je osobně přítomen na většině mítinků a často na nich má hlavní slovo. Letos často mluví právě o zdraví.
Například v Suchodole na Sokolovsku mluvil podle Hospodářských novin hlavně o prevenci. „Kam chodíte na mamograf? Do Sokolova. A jak dlouho jste čekala? Dlouho. Půl roku. No skandál,“ rozhořčeně opakoval a komentoval slova jedné z účastnic mítinku. Jiného potenciálního voliče překvapil dotazem „A muži. Jaké máte PSA? Co je to PSA? Prostata. Kdy jste si měřil?“ Zdá se, že Babiš má o zdraví svých příznivců až dojemnou starost.
V Jihočeském kraji, kde kandidátku vede někdejší ministr zdravotnictví a donedávna velvyslanec ve Finsku Adam Vojtěch, přebírá téma zdravotnictví on sám. Města objíždí s mobilní ordinací, ve které lidé zjistí, jaký mají krevní tlak, cukr, cholesterol, saturaci, dýchání, EKG, teplotu a změří jim také kapilární krev. Vojtěch sice není lékař, ale právník, ale právě toto spojení vzbuzuje dojem, že právě on zdravotnictví rozumí.
Vyšetření, nebo marketing?
Pro návštěvníky mítinků to zní jako příležitost dozvědět se o svém zdraví více, než kolik nabízí běžný praktický lékař. Ve skutečnosti to je ale jinak. Mnohé hodnoty praktici běžně měří při preventivních či jiných prohlídkách, jiné si lidé mohou zkontrolovat doma díky levným a dostupným přístrojům a některé nemá smysl při podobných akcích a bez předchozí anamnézy vůbec měřit.
Kupříkladu měření cukru v krvi, tedy tzv glykémie, nemá téměř žádný přínos. Její hodnota během dne kolísá v závislosti na jídle, ale i stresu nebo pohybu. Vyšší hodnota nic neznamená, a naopak dobrý výsledek může být zavádějící. Smysl má ráno nalačno - což může udělat lékař nebo si ji lidé měří pomocí domácích glukometrů. Výsledek z mobilní „ordinace“ tak může falešně uklidnit nebo naopak zbytečně vyděsit.
Podobné je to například s měřením EKG. To zaznamenává srdeční činnost, ale pouze v jednom okamžiku – proto často nestačí k odhalení potíží. Může upozornit na arytmie, známky infarktu nebo například poruchu elektrolytové rovnováhy. Problém je, že zahrnuje jen určitý výřez v čase. Například arytmie nejsou přítomny trvale, proto podobné náhodné vyšetření nic neodhalí. K tomu by bylo třeba sledovat pacienta 24 hodin při běžných aktivitách. Pokud navíc vyšetřující zdravotník nezná anamnézu dotyčného člověka, nemůže výsledek zařadit do žádného kontextu. Naopak u starších lidí se mohou objevit změny, které vypadají podezřele, ale ve skutečnosti nejde o patologii. A v neposlední řadě může být různá i kvalita provedení takového vyšetření, někdy je například použit přístroj jen se dvěma svody namísto dvanáctisvodového a nabízí tak jen velmi orientační výsledek.
Velmi odborně zní i „vyšetření kapilární krve“. Jde přitom o velmi jednoduchý úkon - odběr krve z prstu. To má o něco nižší vypovídací hodnotu než odběr krve ze žíly a nabízí proto méně spolehlivé výsledky. Obvykle se tímto způsobem ujišťuje opět glykémie, výše cholesterolu, hemoglobinu nebo hodnota CRP. I to ale nabízí jen orientační hodnoty a ke skutečné odborné diagnostice se nehodí, k té slouží vyšetření z laboratoře.
Falešné uklidnění či zbytečný stres
Pro někoho, kdo chce zjistit, jaký je jeho zdravotní stav, není vhodné jít si pro diagnostiku na předvolební mítink. Zmíněná, dobře dostupná a levná vyšetření, ji ve skutečnosti nenahradí. Mohou ale lidi paradoxně odradit od návštěvy lékaře, který by skutečné problémy mohl odhalit.
Všechna zmíněná vyšetření, z nichž některá znějí velmi odborně, jsou jen skvělý marketingový nástroj. Nezaberou mnoho času, zní jako „skutečná medicína“ a lidé zřejmě navíc pravděpodobně dostanou hmatatelný důkaz - výsledek vytištěný na papíře. To vše dohromady vzbuzuje dojem péče, kterou se jim zdarma dostalo. V souvislosti se všemi problémy českého zdravotnictví, o kterých se ve veřejném prostoru mluví, se tak přirozeně zdá, že je tu někdo, kdo o nás pečuje a na našem zdraví mu skutečně záleží.
Hnutí ANO na to jde zkrátka pragmaticky - přes lidské emoce, které si se svým zdravím často spojujeme. A velmi pravděpodobně mu to přinese ve volebním boji další plusové body. Zcela bez ohledu na to, že skutečný přínos pro lidi je takřka nulový.
Eticky je využívání podobných zdravotních vyšetření sporné. Politici tak využívají našich obav o zdraví a nabízí velmi diskutabilní zprávu o něm. Zřejmě to ale funguje daleko lépe než složitý volební program, který by nabízel systémové řešení problémů českého zdravotnictví. To je možná také důvod, proč jej hnutí ANO dosud nezveřejnilo.
Další zdroje:
Ihned.cz: „Osm hodin Andreje Babiše: opakuje starý program, popírá klimatické změny a ptá se lidí na prostatu,“ 5.8. 2025
