Článek
Téma ukrajinských uprchlíků se stalo před volbami třaskavým motivem. Některé strany a koalice šíří zjednodušené mýty – často přes sociální sítě – které mohou vzbuzovat pocit, že Ukrajinci zde „žijí na náš účet“. Ve skutečnosti je většina z nich ekonomicky aktivní, pracuje a přispívá do českého rozpočtu.
Podívejme se proto na nejčastější nepodložená tvrzení a ověřená fakta, která je vyvrací.
„Ukrajinci žijí na náš úkor“
To je doslova předvolební evergreen. Nicméně 80 % v Česku žijících Ukrajinců pracuje, a to často na standardní pracovní smlouvy. Už před dvěma lety se rozdíl mezi příjmy a výdaji na ně překlopil do černých čísel:
- ve 3. čtvrtletí roku 2023, činily výdaje na ukrajinské uprchlíky 4,4 miliardy korun, příjmy ale činily 4,8 miliardy.
- v roce 2024 do rozpočtu přinesli už 1,9 miliardy korun navíc.
- z dosud známých údajů za 2. čtvrtletí 2025 plyne, že stát vydal 3,8 miliardy korun a získal 7,6 miliardy. Tedy plus 3,8 miliardy korun do českého státního rozpočtu za pouhé tři měsíce.
„Stát je podporuje více než své vlastní občany“
Humanitární dávka, o které je patrně řeč, je určena pouze pro zranitelné osoby mezi uprchlíky. Podobně jako české dávky se odvíjí od životního a existenčního minima a zohledňuje se i bydlení a další náklady.
„Ukrajinci neplatí daně a sociální pojištění“
Platí. Jinak by těžko mohlo vypadat bilance příjmů a výdajů tak, jak popisuji o dva body výše.
„Pobírají vysoké dávky od státu“
Humanitární dávku v lednu 2025 pobírala čtvrtina domácností. Je určena zranitelným skupinám – dětem, seniorům, osobám se zdravotním postižením či pečujícím. Její výše závisí na příjmech, majetku a životních potřebách. V roce 2025 byla navýšena lidem se zdravotním postižením.
Důchod pobírá 14 % ukrajinských domácností a pochází z Ukrajiny. Je to jen malá část z nich, protože průměrný věk ukrajinských uprchlíků činil na začátku letošního roku 28 let.
Rodičovský či mateřský příspěvek pobírá 9 % ukrajinských uprchlíků. Častěji pravděpodobně z českého systému, protože zde pracovali. Část ji může pobírat z Ukrajiny, vždy záleží na konkrétní situaci.
„Nejsou kvalifikovaní ani vzdělaní“
Ve srovnání s průměrem české populace je mezi nimi více vysokoškoláků a častěji jde o ženy. Nicméně ač doma často pracovali v odborných profesích, zde často pracují na méně kvalifikovaných pozicích.
„Mají u nás luxusní život a jezdí drahými vozy“
Ve srovnání s Čechy jsou jejich mzdy poměrně nízké, i když většinou pracují na standardní smlouvy. Čistá průměrná mzda u nich činí 182 korun čistého na hodinu, což je výrazně pod průměrem českých zaměstnanců. Navzdory tomu, že jde v průměru častěji o lidi s vysokoškolským vzděláním.
A jak se jim u nás žije? 79 % z nich nemá na nový nábytek, 67 % nemá na nenadálý výdaj ve výši 13 600 korun, 64 % si nemůže dovolit týdenní dovolenou jednou za rok. Volnočasové aktivity jako je například kino nebo sport si nemůže dovolit 64 % z nich. A automobil? Ten nemá 54 % v Česku žijících Ukrajinců.
Domácnosti samoživitelů jsou ohroženy chudobou, pod její hranicí žije 71 % z nich. Stejně je na tom 41 % jednočlenných domácností.
„Bydlí úplně zdarma“
Většina bydlí v komerčních nájmech, které si hradí sami. Desetina (včetně rodin s dětmi) žije na ubytovnách a 8 % v solidárních domácnostech. Poslední zmínění jsou často senioři a zcela zdarma bydlí u českých známých jen 2 % z nich. Dalších 7 % přispívá organizaci, která jim bydlení poskytla.
„Mají lepší pracovní podmínky“
Naopak. Kromě toho, že často pracují pod svou kvalifikací, většinou jim zaměstnavatelé vyplácí méně než Čechům pracujícím na stejných pozicích.
Třetina ve výzkumu uvedla, že jejich práce má nestandardní nebo časově nevyhovující pracovní dobu a její rozvrh se často dozvídají na poslední chvíli.
V práci častěji čelí nevyhovujícím podmínkám jako je zima, horko nebo znečištění. Desetina uvedla, že zaměstnavatelé za ně neplatí zdravotní pojištění nebo nemají nárok na dovolenou.
„Berou práci českým zaměstnancům“
Celková nezaměstnanost je v Česku velmi nízká. Ukrajinci jsou zaměstnáni především v oborech, kde domácí pracovní síla chybí. Například ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, v dopravních službách, pohostinství, zemědělství a zdravotnictví.
Faktem je, že bez jejich práce bychom se s nedostatkem pracovníků v některých profesích jen těžko vyrovnávali.
„Přinesli do Česka černý kašel“
Ve skutečnosti není nárůst infekcí jako černý kašel spojen s jejich příchodem sem. Za první rok pobytu u nich ministerstvo zdravotnictví evidovalo pouze 16 případů této nemoci, a to z celkových 6397 případů.
S nárůstem případů černého kašle se potýkají i jiné země, kde žije jen velmi malá ukrajinská komunita. Toto onemocnění se periodicky vrací ve tří- až pětiletých cyklech, a to i v souvislosti s nižší proočkovaností.
Fakta tedy mluví jasně: Ukrajinci pracují, přispívají a přesto zůstávají zranitelnou skupinou. Jak ukázala minulost, šíření lží na internetu či politických mítincích může snadno přejít až ke skutečnému násilí. Každý z nás by měl přistupovat k těmto tématům zodpovědně, s respektem a empatií, a nepodléhat předsudkům ani nenávistným komentářům. Stačí přitom málo - začít si informace ověřovat relevantními zdroji.
Zdroje:
www.atlaspredsudku.cz/atlas-predsudku
https://www.soc.cas.cz/cz/aktuality/integrace-ukrajinskych-uprchliku-trh-prace-bydleni-znalost-cestiny-a-vzdelavani-deti
https://www.mpsv.cz/humanitarni-davka
Ihned.cz: „Česko a Ukrajinci: ekonomika a rozpočet z nich profitují, dávky pobírají stále méně,“ 25.9. 2025
https://mzd.gov.cz/tiskove-centrum-mz/ministr-zdravotnictvi-valek-ve-vyskytu-cerneho-kasle-v-ceske-republice-hraji-ukrajinsti-uprchlici-naprosto-marginalni-roli
https://statistikaamy.csu.gov.cz/bez-cizincu-to-uz-nepujde
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-vsichni-ukrajinci-pryc-cesko-by-zazilo-otres-jako-dlouho-ne-40523416
