Článek
13. července 1977 řádila nad New Yorkem bouřka. V půl desáté večer jeden z blesků zasáhl také přenosovou soustavu v okrese Westchester, což je oblast nacházející se severně od velkoměsta. Následoval masivní výpadek elektrického proudu, který vyvolal největší vlnu rabování v dějinách města. Zasažen nebyl pouze Queens, protože byl napojen na jiný systém.
Lidská chyba
Za blackoutem, který trval 25 hodin, stála také chyba dispečerů. Po výpadku několika linek správně nezareagovaly automatiky, které je měly znovu uvést do provozu. Následoval domino efekt, který způsobilo postupné přetížení dalších elektrických vedení, která se začala automaticky odpojovat. Nešťastně se k tomu ale začala přidávat i lidská chyba. Dispečeři se mezi sebou zkrátka nedokázali domluvit. „Požádali o odlehčení přenosové soustavy, jenže místo toho, aby došlo k vypnutí velké skupiny zákazníků, aby New York zůstal v provozu, tak oni spustili pomalé odlehčování. Prostě nepochopili, že je síť těsně před kolapsem a během několika minut se ocitla skoro celá metropole potmě,“ vysvětloval před časem Zdeněk Müller z elektrotechnické fakulty ČVUT v České televizi.
Škody za miliardu dolarů
Následky byly děsivé. Náhlé ztemnění celého města vyvolalo rabování, do kterého se zapojili muži, ženy, děti i starci. Policie následujícího rána zadržela zhruba 4 000 lidí, což byl ale jen zlomek těch, kteří se na řádění podíleli. Dva lidé během temné noci dokonce zemřeli. Rabující v metropoli založili přes tisíc požárů a vykradli 1600 obchodů. Celkové škody se odhadovaly na miliardu dolarů. „Vypadá to tu jako v Berlíně v roce 1945,“ popsal následující ráno jeden z policistů, který v New Yorku tehdy zasahoval.
Pro velkoměsto to nebyl první (ani poslední) blackout. S těmi ostatními se ale jeho důsledky nedají srovnat. „Při minulém výpadku energie v roce 1965 jsme měli co dělat s lidmi. Nyní to byla lůza, která se jako hejna kobylek snesla na obchody a vykradla vše, co se dalo,“ řekl tehdy jeden z členů krizového týmu.
Zloději brali obchody útokem. Například z autosalonu v Bronxu zmizelo 50 nových vozů Pontiac. Lupiči k nim přivázali lana a s jejich pomocí vytrhávali mříže obchodů. Loupili vše, co jim přišlo pod ruku - za oběť jim padly obchody s elektronikou, potravinami nebo třeba lékárny.
Strach ze „Samova syna“
Bezprecedentní rabování podle historiků souviselo s tehdejší velmi špatnou hospodářskou situací i vysokou nezaměstnaností v nejvíce postižených oblastech Bronxu a Brooklynu. To ale nebylo vše, k chaosu přispěla i panika a strach ze „Samova syna“, jak se označoval sériový vrah David Berkowitz pocházející z Brooklynu. Ten v New Yorku opakovaně vraždil a zakládal požáry v letech 1976 až 1977.
Jeho první útok se ale odehrál už na Štědrý den roku 1975, kdy zaútočil nožem na dvě ženy. Obě přežily, proto si následně pořídil střelnou zbraň. První smrtelný útok přišel 29. července roku 1976, kdy opět zaútočil na dvě ženy. Přežila jen jedna z nich. Následovalo dalších pět vražd, které se odehrávaly vesměs v noci nebo časně ráno. Po jedné z nich policisté na místě našli vrahův vzkaz: „Na shledanou, loučím se a dobrou noc. Policie, dovolte mi postrašit vás slovy: Já se vrátím! Já se vrátím! Bang, bang, bang, bang, bang – ugh!!“ Už v srpnu roku 1977 byl ale „Samův syn“ dopaden. Následně byl odsouzen k šesti doživotním trestům nebo na 365 let. Berkowitz dosud žije a je vězněn ve Fallsburgu ve státě New York.
Blackout a rozšíření hip hopu
Na temné newyorské noci z 13. na 14. července 1977 si tehdy smlsl i propagandistický komunistický tisk, který v tom viděl důkaz nefunkčnosti kapitalistického režimu. „Mechanismus buržoazní společnosti se v newyorské noci zhroutil,“ psalo tehdy Rudé právo.
Událost ovlivnila také popkulturu. Ve stejném roce vydali Trammps píseň „The Night the Lights Went Out“, která pojednávala o newyorském blackoutu. Zpěvák David Bowie prohlásil, že výpadek elektřiny ovlivnil jeho píseň „Blackout“ složenou také roku 1977. „Nemohu upřímně říct, že to byla ta z New Yorku, i když je docela pravděpodobné, že se mi ten obraz uzavřel v hlavě,“ vysvětlil později. V roce 2022 pak složila kapela Crippled Black Phoenix píseň „Blackout77“, jejímž námětem je stejná událost.
Námět se objevil také v několika filmech - například ve filmu „Blackout“ z roku 1978, který vypráví o obyvatelích mrakodrapu terorizovaných skupinou uprchlých vězňů. Vyskytl se také ve filmu Vlčí hodina z roku 2019, který vrcholí právě blackoutem.
Traduje se také oblíbená historka, že newyorský blackout měl vliv na rozšíření žánru hip hopu. Ta se zakládá na spekulaci dvou prvních DJů tohoto žánru DJ Disca Wize a Curtise „Grandmastera Caze“ Fishera, kteří to zmínili v rozhovoru pro knihu Yes Yes Y'all. Mladí lidé z Bronxu, kde právě vznikal hip hop, si prý díky rabování přišli k potřebné technice – například v obchodech s elektronikou. Nový žánr hip hopu se tak záhy rozšířil mezi širší vrstvy, protože mnozí mladí lidé rázem měli potřebné DJské vybavení. Sám Caz později dokonce přiznal, že on a Wiz onu noc přehrávali desky ze zásuvky v parku. Když město zhaslo, ukradli mixážní pult z místního podniku.
Zdroje:
https://news.google.com/newspapers?id=uKNVAAAAIBAJ&pg=6168%2C3215678
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/pred-40-lety-se-new-york-ponoril-do-tmy-a-lide-se-zmenili-v-rabujici-luzu-94370
https://eurozpravy.cz/zahranicni/amerika/195022-new-york-pred-40-lety-zasahl-blackout-luza-vyrabovala-vse-co-se-dalo-rude-pravo-si-smlslo
https://en.wikipedia.org/wiki/New_York_City_blackout_of_1977
https://cs.wikipedia.org/wiki/David_Berkowitz
