Článek
Za třetí čtvrtletí tohoto roku zaplatili ukrajinští uprchlíci na daních a odvodech 8,2 miliardy korun. To je více než dvojnásobek částky, kterou Česko vynaložilo za stejné období na jejich pomoc. A to i přesto, že často pracují na nižších pozicích a dostávají nižší mzdu než čeští zaměstnanci.
Vzdělání i dálnice
Navíc jsme díky Ukrajincům získali do rozpočtu 4,3 miliardy korun. Ty stát může použít na financování veřejných služeb jako je školství či dopravní infrastruktura, ale i na financování zdravotnictví nebo například důchodů, rodičovských příspěvků nebo podpory v nemoci či v nezaměstnanosti.
Stát by tyto částky samozřejmě vyplácel i bez ukrajinských uprchlíků, nicméně by to bylo obtížnější. Mohlo by to znamenat vyšší daně a odvody, nebo - a to je s novou vládou asi pravděpodobnější - vyšší státní zadlužení. Částka 4,3 miliardy korun totiž není zanedbatelná. Lze z ní pokrýt přibližně 68 063 průměrných důchodů za jedno čtvrtletí nebo zhruba 204 179 průměrných penzí každý měsíc. Nebo třeba kvartální náklady na vzdělávání 124 400 žáků českých základních škol. Či vybudování přibližně 18 kilometrů zbrusu nové dálnice.
Většina u nás pracuje
Představa, že Česko „pomáhá uprchlíkům víc než vlastním“ tak získává značné trhliny. Ve skutečnosti pracující uprchlíci posilují naši ekonomiku. Jednoznačná čísla také popírají rozšířený mýtus, že do Česka přicházejí lidé, kteří u nás nepracují, ale pobírají dávky. Že to tak není ale víme již ze sociologického šetření, jehož výsledky zveřejnil Sociologický ústav AV ČR v březnu tohoto roku.
Mezi ekonomicky aktivními ukrajinskými uprchlíky přibývá lidí pracujících přímo v České republice. Na začátku roku jejich podíl dosáhl 80 %. Nejčastěji pracovali na smlouvu v rámci pracovního poměru. Mají nižší průměrný věk, který činí 28 let. To znamená vysoké procento lidí v produktivním věku. Mnoho z nich má také vysokoškolské vzdělání, většinu tvoří ženy, a častěji jde rodiny s ekonomicky závislými dětmi.
81 % domácností mělo příjmy z práce v Česku, čtvrtina pobírala humanitární dávku, důchody z Ukrajiny pobíralo 14 % lidí a asi desetina dostávala peněžní pomoc z Ukrajiny. Přesto čtyři pětiny ukrajinských domácností měly nižší příjmy než kolik činí medián příjmu domácností českých. Důvod? Ukrajinci u nás často vykonávají hůře placenou práci nebo za stejnou práci jako jejich čeští kolegové pobírají méně.
Shrňme si to: ukrajinští uprchlíci u nás často pracují na nižších pozicích než by odpovídalo jejich vzdělání. Naprostá většina se živí prací na smlouvu uzavřenou v České republice. Navzdory tomu vydělávají stále méně než Češi. Humanitární dávku dostávají ti, kteří si vlastními silami nemohou zajistit obživu – typicky dětem, seniorům nebo osobám se zdravotním postižením. Počet jejich příjemců navíc dlouhodobě klesá - v září 2025 to bylo 83 tisíc osob.
Gesta, symboly, emoce
Rétorika politiků budoucí vládní koalice přitom vypadá docela jinak. Od skrytě protiukrajinského hesla „Česko na prvním místě“, přes absenci jakékoliv zmínky o ukrajinských uprchlících v programovém prohlášení budoucí vlády až po gesto Tomia Okamury, který minulý týden nechal sundat ukrajinskou vlajku z poslanecké sněmovny. Mnoho lidí má právě kvůli tomu pocit, že na pomoc Ukrajincům jako národ doplácíme. I když fakta a tvrdá čísla mluví opačně.
Dokážeme ještě uvažovat racionálně nebo dáme jen silné emoce, které mají za úkol vyvolávat pocity hněvu a strach z cizinců, kteří nám přišli ujíst z koláče, na který jsme tvrdě dřeli? A změní strany jako ANO, SPD a Motoristé svou rétoriku až si uvědomí, že odchod ukrajinských uprchlíků by mimo jiné znamenal připravit se o významný zdroj financí v rozpočtech?
To je nejisté. Víra ve lživé zprávy neutuchá a politici budoucí vlády zatím budí dojem, že dají spíše na gesta, symboly a sliby, než na skutečně odpovědnou politiku.
