Článek
V Česku každoročně utrácíme miliardy za léčbu nemocí, které by v některých případech vůbec nemusely vzniknout. Cukrovka 2. typu, kardiovaskulární onemocnění nebo rakovina jater – tyto nemoci mají často jednoho společného jmenovatele: obezitu.
Její epidemie zasáhla celý vyspělý svět a Česko rozhodně není výjimkou. Komorbidity s ní spojené stojí zdravotní systémy ohromné částky z veřejného pojištění. Dnes se ale nabízí nová možnost: místo léčby následků a přidružených onemocnění se můžeme zaměřit na samotnou příčinu, a to pomocí léků nové generace.
Revoluční, ale drahé léky
V současnosti jsou k dispozici zejména léky Saxenda a Mounjaro, které se předepisují lidem s diabetem 2. typu i s vysokou nadváhou či obezitou. Známější Ozempic u nás pro redukci váhy zatím dostupný není – prioritou je jeho dostupnost pro diabetiky. Některé léky jsou injekční, jiné existují v tabletách, a do konce roku by měly přibýt další.
Jejich princip je jednoduchý – snižují chuť k jídlu a stabilizují glykemii. „Pokud nechcete tyto léky brát trvale, musíte je chápat jako dočasnou berličku na začátku hubnutí, kdy k nim přidáte trvalou změnu životního stylu – snížíte kalorický příjem (hlavně ze sacharidů), doplníte dostatek bílkovin a začnete se více hýbat,“ vysvětluje na svém webu praktický lékař Jiří Štefánek.
Nejde tedy o „hubnutí bez práce“. Snížená chuť k jídlu sice povede k úbytku hmotnosti, ale ten zahrnuje tuk i svaly. Po vysazení léků se hlad vrací a hrozí, že naberete ztracená kila zpět – tentokrát hlavně v podobě tuku. Přesto Štefánek považuje tyto léky za převratný objev, pokud je pacient připraven na změnu svého životního stylu.
Lékaři je mohou předepsat při překročení určité hranice BMI, ale hradit si je musíte sami. Měsíční náklady se pohybují od několika set korun po vyšší jednotky tisíc. Celkově může léčba trvající rok a půl vyjít i na zhruba 140 tisíc korun.
45 miliard ročně za cukrovku
Nabízí se proto otázka: Měli by obézní lidé s přidruženými nemocemi nebo vysokým rizikem dostávat tyto léky zdarma? Z pohledu lékařů, kteří takovou debatu otevřeli, určitě ano – obezita zvyšuje riziko cukrovky 2. typu, kardiovaskulárních nemocí, astmatu, žlučových kamenů, onemocnění jater a ledvin i některých druhů rakoviny. Všechna tato onemocnění jsou závažná a nákladná a zdravotní pojišťovny je běžně hradí.
Kupříkladu cukrovka 2. typu, která je často spojena s vyšší váhou, může po výrazném zhubnutí „vymizet“ – tedy přejít do trvalé remise. V Česku jí trpí asi 10 % obyvatel, tedy přes milion lidí, a její léčba stojí ročně 45 miliard korun. Léčíme ji zdarma, ačkoliv bychom jí mohli v řadě případů předejít.
Více zdraví, více peněz
Veřejná debata ale naráží na stigmatizaci. Mnoho lidí věří, že obézní si za svůj stav mohou sami, a proto by si měli platit i léčbu. Tento názor ale zcela pomíjí, že obezita může mít zdravotní, sociální i psychologické příčiny – od užívání léků přes genetiku a práci na směny až po nízké příjmy, které vedou k levným, kaloricky bohatým ultrazpracovaným potravinám.
Navíc Česká republika zdaleka nepatří mezi „štíhlé“ země. Obezitou trpí 18 % žen a 21 % mužů, nadváhu má více než třetina žen a polovina mužů. Lidé se zdravou váhou jsou u nás ve skutečnosti menšinou.
Dává tedy smysl, abychom draze léčili důsledky, ale neinvestovali do léčby samotné obezity? Ekonomicky i zdravotně nikoliv. Léky, které dokáží v relativně krátké době zlepšit zdravotní stav pacienta, jsou šancí nejen pro jednotlivé nemocné, ale i pro celý zdravotnický systém. Pomohou lidem vrátit se k normální váze, předejít vážným onemocněním, ušetřit zdravotní pojištění a v neposlední řadě uvolnit kapacitu lékařů i nemocnic.
Otázkou zůstává, zda budeme mít v čele ministerstva zdravotnictví dostatečně prozíravé osobnosti, které budou ochotny myslet i za horizont jednoho volebního období.
Další zdroje:
https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/cukrovka-diabetes-stari-gerontologie-senior-nemoc-lecba.A230826_114712_zdravi_albe
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/moderni-leky-na-obezitu-jsou-tu-stoji-tisice-lekari-vyjednavaji-o-uhradach-361616
