Článek
Její investigativní práce přispěla k odhalení několika politicky citlivých kauz – od dění na Pražském hradě přes bitcoinovou aféru ministerstva spravedlnosti až po kauzu Filipa Turka.
Kauza bitcoiny
20 let pro Tomáše Jiřikovského, 6,5 pro exministra Pavla Blažka (ex ODS). Takový trest navrhuje žalobkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci pro dva nejviditelnější aktéry bitcoinové kauzy.
Jiřikovský má být vysokým trestem potrestán za provozování darknetového tržiště a darování bitcoinů ministerstvu spravedlnosti. Blažek (a také jeho náměstek Radomír Daňhel) mají být potrestáni za „praní špinavých peněz“ a „zneužití pravomoci úřední osoby“. Další osobou, pro kterou žalobkyně navrhla trest vězení, je advokát Jiřikovského Kárim Titz. Ten by si podle ní měl odsedět 8 let.
Kauza, která propukla loni na jaře, významně poškodila ODS a potažmo vládnoucí koalici. Prvním, kdo informace o tom, že drogový dealer Jiřikovský daroval ministerstvu spravedlnosti téměř miliardu korun v bitcoinech, uveřejnil, byla právě reportérka Pokorná. Ta článek zveřejnila 28. května 2025 a upozornila, že kauzou se už zabývá NCOZ.
Velké kauzy novinářky Pokorné
Následně se kauze začali věnovat také další novináři. Pro Zdislavu Pokornou to zdaleka nebyla první výrazná kauza, se kterou přišla. Kupříkladu už v roce 2022 publikovala sérii novinářských odhalení týkajících se působení poradce prezidenta Martina Nejedlého a kancléře Vladimíra Mynáře na Pražském hradě. Za reportáž Jak Mynář a Nejedlý řeší na Hradě vlastní byznys získala tehdy už jako pětadvacetiletá Novinářskou cenu veřejnosti za rok 2022. Tu pak získala ještě několikrát a loni získala také cenu Novinářská křepelka, určenou novinářům do 33 let.
Další kauzy se týkaly například působení proruských dezinformačních sítí v Česku a dalších evropských státech. Spolu s německým Spiegelem odhalila vazby některých aktérů na německou AfD. Popisovala ale také zdánlivě menší kauzy v regionech - zejména v Mostě, Chomutově nebo Litvínově. S jejími zjištěními přímo souvisel odchod některých politiků z funkcí.
A velkou bitcoinovou kauzou rozhodně neskončila. Na podzim loňského roku (krátce po sněmovních volbách) přišla se zjištěním, že Filip Turek před časem publikoval na Facebooku nenávistné příspěvky. V těch měl být zjevný rasismus, sexismus, homofobie, urážky dalších menšin nebo narážky na nacismus. Tehdy poprvé následovala velká vlna nenávisti vůči osobě novinářky na sociálních sítích, a to zejména ze strany Motoristů sobě a jejich příznivců.
Msta za Turka?
Turkova kauza tehdy neznamenala konec jednání o sestavení vlády, ale významně jej poznamenala. Strana Turka nejprve navrhla na post ministra zahraničí, později jako ministra životního prostředí. To ale neprošlo u prezidenta Petra Pavla, a to zejména s ohledem na informace zveřejněné Deníkem N.
Následné neutuchající útoky a snaha o diskreditaci prezidenta ze strany předsedy Petra Macinky i Filipa Turka jsou veřejnosti dobře známé. Neméně závažným útokům čelí i novinářka Zdislava Pokorná, která nyní pracuje na další zásadní kauze týkající se mocenských vlivů uhlobarona a miliardáře Pavla Tykače. Krátce předtím přišla s odhalením, kdo se ve skutečnosti skrývá pod jménem samozvaného „investigativce“ s pseudonymem Thomase Pauknera, což na sociálních sítích vyvolalo další vlnu nenávisti vůči ní.
Jedním z posledních pozoruhodných příkladů je útok ministra Petra Macinky na nepřehlédnutelnou investigativní novinářku, která pracuje pro seriózní médium s editorským aparátem. Na poslední tiskovou konferenci nebyla coby představitelka „alternativních médií“ vpuštěna. Jenže v médiích, jako je Deník N, je na rozdíl od těch, která se sama označují za alternativní, naprostým základem několikanásobné ověřování informací ještě před jejich zveřejněním. A to by měl vědět každý absolvent politologie.
Ministrovy manipulace
Macinka následně reagoval na dotazy ostatních novinářů. Redaktorce Respektu Kristýně Jelínkové přitom naznačil, že pokud chce pokládat otázky za nepřítomnou kolegyni, mohl by ji brzy potkat stejný osud. Výsměch novinářce Pokorné potom ze strany Macinky pokračoval tím, že pro „alternativní média“ a „konspirační blogy“ bude uspořádána oddělená tisková konference. „Možná budeme rozdávat i alobalové čepice“, odkazoval tak na šíření dezinformací různými konspiračními médii. Médii, ke kterým má ve skutečnosti paradoxně nejblíže blízko voličstvo koaličního partnera Motoristů sobě - SPD. Strašení chemtrails nebo tvrzení, že covid-19 ve skutečnosti neexistoval či že očkování mělo sloužit k vyhubení přemnoženého lidstva, patří mezi konspirační motivy, které se dodnes objevují na stránkách spojených s SPD a stranami, které se k ní ve volbách připojily. Voliči této strany patří podle průzkumů k lidem nejvíce náchylným věřit dezinformacím.
To, co Macinka předvedl na tiskové konferenci, lze označit za manipulační techniku, která pracuje s „projekcí“. Ta je v poslední době stále častěji využívaná. Když se kupříkladu od roku 2022 mluvilo ve spojení s ruským napadením Ukrajiny o „ruských propagandistických narativech“, které měly Putinovo jednání legitimizovat, začaly onen výraz „narativ“ používat právě konspirační média a někteří politici. Jakýkoliv fakt, který mluvil proti nim, pak smetli ze stolu termínem „narativ“. Zároveň s tím záměrně vnesli určitý informační chaos - jestliže je všechno bez ohledu na míru ověření jen jedním z mnoha narativů, pak už není důležité, co je pravda, ale jen to, které verzi se rozhodneme uvěřit.
Stejně to funguje i u Zdislavy Pokorné. Její zjištění - byť jsou nestranná a sahají od opozice až k vládním špičkám - Motoristům zkrátka neimponují. Pokud byli ochotni vyhlásit kvůli nejmenování Filipa Turka ministrem válku prezidentovi, vyhlašují ji nyní i skutečným novinářům. Třeba tím, že jejich práci označí za účelovou a využívající konspirační tvrzení.
Co z toho plyne? Za vší snahou ponížit konkrétní novináře, zpochybnit jejich práci a vnést informační chaos mezi obyvatele, je především strach. Strach z veřejné kontroly a odhalení nepříjemných skutečností. A z toho, že by politici mohli být za své činy hnáni k zodpovědnosti.
Další zdroje:
POKORNÁ, Zdislava: „Jak Mynář a Nejedlý řeší na Hradě vlastní byznys. Měsíc jsme sledovali jejich schůzky,“ DeníkN; 13. 6. 2022
POKORNÁ, Zdislava: „Evropští politici na Putinově výplatní pásce. Rusové se pokoušeli z Prahy ovlivnit letošní volby“, 27.3. 2024
POKORNÁ, Zdislava: „Blažkovo ministerstvo si vzalo miliardu v bitcoinech od obchodníka s drogami. Řeší to policie“, 28.5. 2025
POKORNÁ, Zdislava: „Babiš se zbavil klíčového volebního manažera. Vaz mu zlomily i jeho kontakty s odsouzeným podnikatelem“, 14.5. 2025
POKORNÁ, Zdislava: „Mapa vlivu: Jeho herny jsou všude, on oficiálně nikde. Přesto v Mostu patří do party, která řeší věci“, 9.5. 2024
POKORNÁ, Zdislava: „Mapa vlivu: Od Nováka k Hrabáčovi. Chomutov korupční skandály zná, jejich někdejší tvář tu stále má zájmy a vliv“, 18.4. 2024
POKORNÁ, Zdislava. Mapa vlivu: „Byznys tu srostl s politikou, ANO slibovalo změnu. Dnes v Litvínově samo čelí podezřením“, 21.3. 2025
POKORNÁ, Zdislava: „Popálit cikáně je polehčující okolnost, Obama je negr.“ Odhalujeme smazaný svět Filipa Turka", 10.10. 2025
Podcastová série Zdislavy Pokorné: Tykačův svět (2026)
POKORNÁ, Zdislava: "Kdo je tajemný Paukner, jehož texty vyzdvihují vládní politici? Stopy vedou k agentuře a dvěma mužům"26. 6. 2026
