Článek
Sobotní volby do poslanecké sněmovny ukázaly, že Češi nemají rádi extrémy. Místo na strany, které se nachází na okraji politického spektra raději vsadili na jistotu. A tou je populistická catch-all party Andreje Babiše. To znamenalo méně hlasů pro SPD, jen malý úspěch Motoristů a především nezdar nacionálně konzervativního levicového hnutí Stačilo!
Zbyly hlavně dluhy
Je to vlastně dobrá zpráva. Znamená to, že propaganda založená na ruských narativech nemá v Česku takovou sílu, jak se při zběžném pohledu na sociální sítě mohlo zdát. Jsou tu sice strany, které se nepochybně pokusí nového premiéra vydírat svými požadavky, ale je jen na Andreji Babišovi, na které z nich přistoupí.
Dobrou zprávou je především - pro mnohé jistě nečekané - fiasko hnutí Stačilo! Pouhé 4,3 % pro nepřiznanou koalici mířící mnohem výše, možná znamená definitivní konec. Byť hnutí dosáhne alespoň na státní příspěvek, který jim během následujících čtyř let pomůže pokrýt dluhy. Hnutí si však na volební kampaň půjčilo 30 milionů korun, což je částka, kterou bude muset splácet i s úroky.
Nemám na uhlí
Pro některé kandidáty je to ale prohra, která ovlivní jejich životy. Zatímco Kateřina Konečná se bude moci dále angažovat v Evropském parlamentu, kupříkladu Jana Maláčová a Lubomír Zaorálek riskantním spojením de facto pohřbili SOCDEM. Pro Janu Bobošíkovou je to jen další neúspěšná kandidatura v řadě a štěstí může zkoušet příště s dalším subjektem. Skutečné existenční potíže však naznačuje sám předseda hnutí Daniel Sterzik alias „Vidlák“. Ve svém prvním postu na Facebooku po volbách to napsal poměrně jasně:
Pokud mě budete dál podporovat, už to nebude podpora pro komunitní centrum, ale bude to podpora na zaplacení účtů. už to nebude podpora na benzín pro objíždění republiky, ale bude to podpora na hodiny klavíru pro moje děti, podpora na uhlí do sklepa, podpora na benzín i úhradu elektriky. A bude to podpora na zdravotní, sociální a daně. 40% z příjmů si vezme stát. Pokud je pro vás toto přijatelné, číslo účtu znáte. Vše bude řádně vykázáno i řádně zdaněno. Pokud ne, nic se neděje, půjdu do práce a budu zase psát po večerech.
Politický bloger, který své texty začal publikovat v roce 2017, odstartoval svou kariéru během pandemie covidu-19. Ke konspiracím týkajícím se právě protipandemickým opatřením a očkování, přidal některé další. Například tvrdil, že ČEZ odpojuje na jižní Moravě lidem elektroměry. Jak se následně ukázalo, ČEZ v této oblasti vůbec nepůsobí. S koncem pandemie a začátkem války na Ukrajině se - podobně jako další konspirátoři - začal Sterzik, který má po matce ukrajinský původ, cílit hlavně na toto téma.
Do začátku roku 2024 pracoval ve firmě Navos z koncernu Agrofert. Odešel ale s nadějí, že ho uživí jeho blogy. Následně byl půl roku nezaměstnaný, poté dělal několik měsíců na poloviční úvazek asistenta europoslanci Ondřeji Dostálovi (také letos kandidoval za Stačilo!). Následně byl oficiálně opět bez práce.
Konspirace jako zdroj obživy
Jeho blog Vidlákovy kydy a posty na sociálních sítích se staly u části obyvatelstva velmi populárními. Jen na Facebooku má přes 55 tisíc sledujících a síť mu tak udělila status Digitálního tvůrce. To mimo jiné znamená, že příspěvky s velkým dosahem mohou být zpeněženy. Sterzika navíc podporuje slovenský miliardář Ján Sábol, který podniká mimo jiné v Rusku. Vede také neziskovku s názvem Institut českého venkova, na kterou vybírá peníze. „Je to dost peněz na to, aby člověk mohl normálně, bez problémů žít, vytvořit i nějakou rezervu a fungovat v tomto dnešním světě. A je to dost peněz, aby člověk mohl mít odvahu jít do politiky,“ uvedl letos v dubnu pro Aktuálně.cz s tím, že mu to bez problémů stačí na obživu.
Další peníze mu mohlo přinést psaní blogu pro platformu Médium.cz, která poskytuje prostor každému registrovanému uživateli, který o to projeví zájem. V rámci speciální rubriky Předvolební aréna mohli své články psát dočasně i zástupci stran kandidujících v parlamentních volbách. Každý, kdo dosáhne alespoň 100 tisíc přečtení, může (ale nemusí) přijmout i provizi z reklamy, která se objevuje u článků. Sterzik postupoval až neuvěřitelně pragmaticky - pojal tuto příležitost nejen jako předvolební kampaň, ale i způsob, jak si finančně přilepšit. Své sledující na Facebooku už začátkem srpna vyzýval, aby články četli a lajkovali a on tak měl nárok na finanční odměnu.
Služba, nebo pohodlný život?
Jenže debakl u voleb zásadně mění situaci. Voliči hnutí Stačilo! nejméně na čtyři roky přišly o naději, že jejich kandidáti vstoupí do „velké“ politiky a prosadí změny. To mimo jiné znamená, že zájem o Sterzikovu tvorbu klesne a tím se přímo zúží i jeho příjmy.
Způsob, kterým si „Vidlák“ nyní říká o peníze, je přímočarý. Nežádá o peníze na financování politického hnutí, ale vyzývá k přímé osobní podpoře. Ač chtěl pravděpodobně vyvolat dojem, že peníze potřebuje na to, aby mohl „pokračovat ve službě“, výsledný dojem je zcela jiný. Říká si o peníze pro vlastní podporu, jinak „půjdu do práce a budu zase pracovat po večerech.“ Zmiňuje tedy něco, co je pro politiky působící mimo parlament naprostou samozřejmostí, stejně jako každého, kdo se ve volném čase věnuje třeba dobrovolnictví.
Otevřenou výzvu k osobní podpoře bychom dříve možná nazvali pouhým oportunismem, dnes je to ale poměrně běžná součást politického byznysu. Toho, který pochopil, že konspiracemi a strachem se dá slušně uživit. Tedy za předpokladu, že budete alespoň trochu uvěřitelní – a to je právě něco, co se Sterzikovi podle mého soudu nepodařilo.
