Článek
Ve veřejném prostoru se opakovaně objevuje tvrzení, že prezident Petr Pavel v 80. letech minulého století pracoval pro vojenskou kontrarozvědku. Často s dodatkem, že tuto část své profesní historie tají. Pravda je jiná.
Četa, pod kterou Petr Pavel v Prostějově působil formálně patřila pod Vojenskou rozvědku. Ta se od vojenské kontrarozvědky liší. Nejen náplní své činnosti, ale i tím, kam organizačně spadala.
Dohled v armádě
Vojenská kontrarozvědka (Hlavní správa VKR) spadala pod Státní bezpečnost (Ministerstvo vnitra), nikoliv pod armádu. Byl to způsob, kterým na armádu dohlížela tajná policie.
Vojenská kontrarozvědka měla informátory a důstojníky mezi vojáky. Byla oprávněna provádět výslechy, sledování a také si vedla svazky na některé osoby. A co bylo jejím smyslem? Především dohlížela na to, aby Československá armáda zůstala loajální komunistické straně a mezi vojáky nedošlo k jakékoliv „ideové diverzi“. Také se zaměřovala na odhalování špionů v armádě.
Státní bezpečnost
Kromě ní existovala také civilní kontrarozvědka (Správa III StB – Kontrarozvědka). Ta byla součástí Státní bezpečnosti a její náplní byla zahraniční špionáž. Zejména v zemích NATO sledovala politické strany a vlády a také se snažila se pronikat do mezinárodních organizací.
Také se snažila infiltrovat do skupin československých emigrantů a usilovala o jejich diskreditaci v zahraničí. To zahrnovalo například sledování a následné kampaně proti disidentům. Ty měly za úkol prezentovat Chartu 77 jako „protistátní, nepřesné a škodlivé“ a snížit tak jejich věrohodnost. A usilovala o diskreditaci jejích signatářů i v zahraničí, čímž se pokoušela oslabit tam jejich pozici.
A konečně byla její náplní byla i ekonomická špionáž - snažila se získat know-how k moderním technologiím nebo hledala způsoby, jak obejít embarga. Podařilo se jí získat například technické plánů letounů Concord nebo čipy Intel.
Kde působil Petr Pavel?
A čím se zabývala vojenská rozvědka, pod kterou formálně patřil útvar, v něm působil Petr Pavel? Ta získávala informace o zahraničních armádách, obranných strategiích a vojenských technologiích. Například zjišťovala rozmístění vojenských jednotek, typy zbraní, počty vojáků, jejich cvičení nebo strategické plány. Také prováděla špionáž v oblasti plánů letadel, tanků, radarů, raketových systémů nebo různých komunikačních technologií.
Zajímala se například o zahraniční zbraně. Dostala se kupříkladu k materiálu, ze kterého bylo vyráběno pancéřování pro německé tanky Leopard 2 nebo části amerických tanků M1 Abrams.
A jak vypadala působení Petra Pavla? Na to přinesl odpověď fact-checkingový server Demagog.cz. „Nynější prezident v armádě sloužil od roku 1983. Začínal jako velitel 22. výsadkového pluku speciálního určení v Prostějově. Právě ten byl zařazen pod Zpravodajskou správu Západního vojenského okruhu. Formálně se jednalo o vojenskpou rozvědku, která podléhala ministerstvu národní obrany“. Složka, ve které působil, byla složkou vojenské rozvědky (tehdy zvané Zpravodajská správa Generálního štábu ČSLA)
Roku 1988 byl Pavel formálně přemístěn pod Generální štáb ČSLA a následně absolvoval postgraduální studium vojenského zpravodajství. To dokončil v roce 1991, a počátkem 90. let pracoval pro Vojenské zpravodajství.
Je tedy zřejmé, že jde o tři rozdílné organizace, přičemž dvě spadaly pod státní bezpečnost, jedna byla součástí armády. Dnešní česká armáda má obdobné složky jakými byly Vojenská rozvědka a Vojenská kontrarozvědka, ale byly integrovány do Vojenského zpravodajství Armády ČR.
V roce 1988 byl Petr Pavel formálně přemístěn pod Generální štáb ČSLA a zahájil tříleté postgraduální studium vojenského zpravodajství. Studium dokončil až po sametové revoluci, v roce 1991, a počátkem 90. let pracoval pro Vojenské zpravodajství.
Obvinění, že pracoval pro Státní bezpečnost, ani tvrzení, že svou spolupráci popírá nejsou pravdivá. Svou práci pro vojenskou rozvědku nepopíral.
Aktuálně se ale po sítích šíří zavádějící video, které tvrdí, že pracoval pro kontrarozvědku a zároveň předkládá „důkazy“, že tento fakt popírá. I tím se zabýval portál Demagog.cz. Předmětné video sloučilo dohromady tři různá Pavlova vystoupení.
V úvodním videu prezident vysvětluje, proč odmítá jmenovat Filipa Turka ministrem a kritizuje jeho neschopnost sebereflexe. Druhé pochází z června roku 2022 a Petr Pavel v něm byl hostem pořadu Prostor X. V něm říká, že nikdy nebyl členem kontrarozvědky. Poslední pochází z března roku 2023 a pochází z podcastu Spotlight na Aktuálně.cz. V něm potvrzuje, že byl členem rozvědky a vysvětluje, že tento fakt nikdy neskrýval.
Video falešně implikuje, že prezident lhal. Zaměňuje přitom pojem vojenská rozvědka a vojenská kontrarozvědka. Ve skutečnosti Petr Pavel tuto skutečnost nikdy neskrýval. Zavádějící video se už ale šíří po sítích a bez bližší znalosti rozdílů mezi jednotlivými organizacemi je pro jejich uživatele matoucí.
Zdroje:
Jak se kradlo v cizině: Komunistické Československo patřilo mezi přeborníky v průmyslové špionáži; Ihned.cz 7.8. 2017
