Článek
Ministr zahraničních věcí a tehdy i ministr životního prostředí vystoupil na Bezpečnostní konferenci v Mnichově. Jeho kritika Evropy, která je podle něj příliš „woke“ a řeší počet pohlaví, se okamžitě stala virální.
„Nandat“ to Clintonové
Zatímco kritici mluví o studu, který za politického reprezentanta své země cítí, příznivci (včetně Václava Klause) mu byli vděční, neboť to prý „konečně řekl naplno“. Navíc vše pronesl přímo tváří v tvář Hillary Clintonové, někdejší demokratické kandidátce na americkou prezidentku. A tu příznivci „konzervativních“ Motoristé nemají právě v lásce, stejně kohokoliv dalšího, koho označí za „liberála“.
Pozoruhodná je ale reakce samotného ministra. Pochybnosti o své kompetenci v nové roli se pokusil „smečovat“ odkazem na svou diplomovou práci a posudky školitele i oponenta. Nicméně v tomto ohledu poněkud „narazil“.
Ani v Česku si ministry nevolíte
Debata v Mnichově se stáčela mimo jiné kolem „demokratického deficitu“ v Evropské unii (EU). Macinka tvrdil, že jím Unie trpí, protože občané nemají přímý vliv na volbu komisařů. Ani v Česku však nevolíme ministry přímo, a Macinka ve vládě Andreje Babiše sedí dokonce s těmi, které nikdo nezvolil ani jako poslance, například šéfové ministerstev za SPD. Na tento rozpor ihned upozornil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski.
Podle Macinky EU skutečně funguje s demokratickým deficitem – tedy tak, že občané a malé státy mají relativně málo vlivu ve srovnání s velkými státy. Téma otevřel zřejmě proto, že se v něm cítil „pevný v kramflecích“, neboť o něm před 12 lety napsal diplomovou práci na soukromé Vysoké škole CEVRO Institut.
Macinka by rád viděl, aby občané a menší či střední státy měli při hlasování větší váhu. Jenže nastává paradox: pokud by se skutečně zvýšila váha menších členských států, znamenalo by to demokratický deficit z pohledu občanů – jejich většina by náhle měla menší vliv na rozhodování. Řešení demokratického deficitu menších států by tak paradoxně mohlo vést k jeho prohloubení z hlediska občanů.
Oponent se ozval
Na tuto nejasnost ho už v roce 2014 upozornil oponent jeho diplomové práce Petr Sokol: „… práce neřeší otázku, že odstranění demokratického deficitu (plná demokratizace Evropské unie) by vedlo k vytvoření problému vlivu menších politických národů na rozhodování EU.“ Jedna z výtek se týkala právě tohoto, jiná například přílišné popisnosti práce v kapitolách o jednotlivých evropských institucích. Během obhajoby by se mělo na toto téma dostat řeči, ale zápis z obhajoby není veřejný, takže nevíme, jak si s výtkou poradil. Na Bezpečnostní konferenci v Mnichově však svou tezi znovu použil, aniž by navrhl řešení, které by skutečně demokratický deficit řešilo.
Macinka nakonec využil, že jeho oponent dal práci kladné hodnocení – a připomněl, že jde o opozičního politika. Petr Sokol je dnes skutečně politikem za ODS. Co k vystoupení svého bývalého studenta řekl? V posudku prý „hodnotil odborné zpracování tématu a nikoli jeho politické názory.“ Zaštiťovat se tedy „jedničkou“ v indexu v nové souvislosti nedává smysl.
To mi hlava nebere
Demokratický deficit podle něj neznamená, že by EU byla nedemokratická. To, čeho se ministr v Mnichově dopustil, nazval „argumentačním faulem“. Proč? Použil klasický euroskeptický argument, ale „zapomněl“ posluchačům přiznat, že jeho odstranění by poškodilo ty země, které nejsou v Unii největší. Jeho konec by podle něj oslabil i Českou republiku. „Že to chtějí zastánci evropské federace nebo zástupci největších členských zemí, je z jejich pohledu logické. Proč ale stejným směrem argumentuje český ministr zahraničí a politik, který jindy varuje před centralizací EU, to mi rozum nebere,“ podivil se Sokol.
Otázkou tedy zůstává, jak moc pozornosti pan ministr věnoval čtení a zpracování odborné kritiky. Zdá se, že ne mnoho, a v této souvislosti se bezděčně prokázal určitý „Macinkův deficit“.
