Článek
Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) má za sebou první „kauzu“. Deník N vypátral, že používá český akademický titul magistra, byť jej nikdy nezískala. Politička se jej proto vzdala a nadále se prezentuje jen v Česku získanými tituly.
Česká tradice
V českém prostředí nic nového. Případů, kdy politici používali své tituly neoprávněně, známe celou řadu. První se v 90. letech minulého století týkal šéfa ODA Jana Kalvody, který používal titul JUDr., přestože ve skutečnosti v oboru právo získal jen magisterský titul. Krátce nato z toho důvodu rezignoval.
Nedlouho poté se objevily pochybnosti o diplomové práci Stanislava Grose (ČSSD), který v 90. letech vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Jeho diplomka čítající pouhých 33 stránek vzbudila pozornost. Podle týdeníku Respekt politik opsal několik zpráv České národní banky. Práci však zničila povodeň v roce 2002. Nejasnosti byly i kolem jeho rigorózní práce z plzeňských práv.
Rigorózní nebo seminární práce
Pochybnosti o tom, jak své tituly ve skutečnosti získali, panovaly například u Marka Bendy (ODS), Michala Haška (tehdy ČSSD) nebo Roberta Šlachty (Přísaha). Benda titul získal na plzeňských právech. Takzvaného malého doktorátu (JUDr.) dosáhl tak, že ve své dřívější diplomce zvětšil písmo, roztáhl řádky, přidal nový nadpis a vydával ji za rigorózní. Jenže ta musí mít větší rozsah. Benda později přestal zmíněný titul před jménem používat.
Michal Hašek také dosáhl malého doktorátu, nicméně stalo se tak na slovenské soukromé vysoké škole v Sládkovičove, kterou řídil Mojmír Mamojka, poslanec za SMER, jenž zároveň vedl Haškovu rigorózní práci. Na základě pochybností o existenci a kvalitě jeho závěrečné práce slíbil, že ji zveřejní. To se ale nikdy nestalo – novináři ji však získali a předložili expertům. Shodli se na tom, že ji neměl obhájit a titul získat, protože ve skutečnosti neobstála ani jako seminární práce na gymnáziu.
Také Robert Šlachta čelil pochybnostem o kvalitě svých absolventských prací. Zatímco bakalářská práce není k dohledání, jeho diplomkou z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity listoval redaktor Jan Hrbáček z Ekonomického týdeníku. „Ve vysokoškolské práci chybějí citace, obsahuje zjevné pravopisné chyby (např. vymícení, léčba toxikomanu, na světe, effective systém), ale i věcné chyby (např. Rišelié místo Richelieu, generál Jan Šejma místo Šejna, VHO místo WHO – Světová zdravotnická organizace),“ popsal ve svém článku. „Ve zkratce jde jen o prostě opsaná a seřazená data, která jsou doprovázena komentáři a názory,“ konstatoval.
Demisi, okamžitě!
Případ Evy Decroix na první pohled vzbuzuje dojem, že se pouze „zařadila“ mezi další „rychlostudenty“ mezi politiky. Titul magistra v Česku nikdy nezískala, přesto ho používá, což by bylo na pováženou – kdyby ovšem v Česku zároveň nezískala vědecký titul PhD. Tedy nikoliv „malý doktorát“, o který - zjevně z důvodu domnělé prestiže a neznalosti velké části české společnosti, - tolik usilovala valná část výše zmíněných politiků. K získání titulu PhD. musíte předložit a obhájit mnohem rozsáhlejší práci a ještě předtím složit řadu zkoušek. Toto studium trvá nejméně tři roky. A nezbytným předpokladem pro přijetí k takovému typu studia je vystudovaný magisterský program v Česku, nebo jeho ekvivalent v zahraničí.
Roli přitom nehraje jeho délka - v případě Evy Decroix to byl jeden rok - ale srovnatelná náročnost. A to Eva Decroix splnila, což potvrdila také Univerzita Karlova, která její titul Maîtrise nostrifikovala.
S příkrou kritikou Decroix tak okamžitě přispěchala opozice, ale nejhlasitější byly právě dvě „potrefené husy“. A to Robert Šlachta, který píše v reakci na „kauzu Decroix“ na sociální sítě: „Demisi a ODS rozpustit!“ a Michal Hašek na stejné platformě vyzval poslance, aby k hlasování o nedůvěře vládě přidali doprovodné usnesení: „Poslanecká sněmovna vyzývá paní Evu Decroix, aby s ohledem na neoprávněné užívání akademického titulu Mgr. rezignovala neprodleně na funkci ministryně spravedlnosti. Pokud tak neučiní, vyzývá Poslanecká sněmovna předsedu vlády, aby navrhnul prezidentovi republiky její odvolání z funkce.“
Česká posedlost tituly
Jediný problém je přitom v tom, že si Decroix před jméno nenapsala titul: Maîtrise en droit (v překladu magistr práva), ale počeštělé Mgr., tedy magistra. Proč? Vysvětlení je prozaické - kvůli české fascinaci tituly a také pro srozumitelnost v domácím prostředí. Ve Francii není běžné, aby si lidé tituly přidávali ke jménu. Pokud tak činí, je to například v profesním životopise. V Česku ale na tituly dbáme, proto je najdeme v kontaktních údajích na dveřích kanceláří, na webech a někdy dokonce i na zvonku.
Je příznačné, že se lidé soustředí na titul, který je před jménem, ale to, co za ním, je pro ně nesrozumitelné a tak to přehlížejí. Pokud by Decroix měla před jménem JUDr., bylo by jasné, že jde o doktorku práv - zkratka za jménem, která má ve skutečnosti mnohem vyšší váhu, jelikož jde o „velký“ doktorát, je pro mnoho lidí jen nicneříkající zkratka. A tak doktorka práv musí řešit, zda je skutečně „českou“ magistrou nebo je za tím nějaká nekalost.
A protože má Eva Decroix řadu předchůdců, kteří přispěli k diskreditaci českého vysokého školství, automaticky počítáme s tím horším. Hlasy ‚spravedlivých‘, na jejichž hříchy se dávno zapomnělo, teď žádají její hlavu. A politická scéna se opět chvěje.
Další zdroje:
Deník N: „Je to reputačně mrzuté.“ Ministryně spravedlnosti používala titul Mgr., i když na něj nemá nárok, 18.6. 2025
Deník N: Ministryně Decroix stáhne magisterský titul ze všech dokumentů, situace ji mrzí, 19.6. 2025
Ihned.cz: J. Kalvoda rezignoval na své funkce, neboť neoprávněně užíval titul JUDr., 18. 12. 1996
Idnes.cz: Podivná studia Stanislava Grosse, 19.3. 2008
Idnes.cz: Marek Benda znovu mlžil, titul doktora práv používal, 4.11. 2009
Idnes.cz: Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka, 15.2. 2019
