Článek
Nový ministr Oto Klempíř spolu s vládní koalicí plánuje nejen zrušit koncesionářské poplatky, ale také mluvit do toho, čemu se mají veřejnoprávní právní média věnovat. Odsunutí zábavy do pozadí se přitom zdá jako rozumný nápad. Jenže tento krok by zároveň vedl ke snížení celkové sledovanosti České televize.
Vstupní brána pro diváky
Úmysl upozadit zábavu se zdá být z hlediska nezávislosti veřejnoprávních médií nevinným. Jenže právě tento typ pořadů přivádí i diváky, kteří hledají lehčí formát pořadů i zpravodajství, a proto dávají přednost komerčním médiím. U každého z nich přitom roste pravděpodobnost, že „zůstane“ i na další formáty, včetně zpravodajských a publicistických.
Kritika tohoto média přes „tanečky“ je zdánlivě dobře srozumitelná všem. Proč bychom měli z poplatků a od příštího roku z daní platit právě takový formát? O tom se ostatně vedla diskuse už v minulých letech. Nenáročný a „luxusní“ pořad je snadným terčem. Každý si okamžitě představí, na kolik musí televizi přijít. To, že s sebou také finance a zároveň si díky němu televizi zvyšuje celková sledovanost, si už lidé nemusejí dát do souvislosti.
Zábava sice nepřináší veřejnoprávní televizi vyšší důvěryhodnost, ale významně ovlivňuje její dosah a složení diváků. Pokud se omezí výrazné zábavní formáty, může to vést k oslabení „brány k publiku“, přes kterou se diváci dostávají i k zpravodajskému a publicistickému obsahu.
Útok komerční konkurence
Byť náklady na vysílání jednotlivých řad Star Dance nejsou známé (částku za placení licence BBC považuje ČT za obchodní tajemství), je pravděpodobné, že nejde o výrazně ztrátový pořad. Pro televizi má ale významný reputační přínos.
Důvodem je fakt, že množství reklamy je ve veřejnoprávní televizi výrazně omezené. Na programech ČT2 a ČT4 nesmí přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času. Od 19 do 22 hodin pak nesmí překročit šest minut v průběhu jedné hodiny.
Před Star Dance a po odvysílání pořadu proto běží pouze krátké sponzorské vzkazy, nikoliv reklamy jako takové. Zásah je ale obrovský - poslední řadu v roce 2024 sledovalo 4,6 milionu diváků starších čtyř let. Každý díl pak vidělo 1,6 milionu diváků a dalších 122 tisíc dětí.
Pokud by tento formát převzaly komerční televize, pravděpodobně by ho monetizovaly výrazně efektivněji. A i to může být jedním z důvodů, proč se opakovaně ozývají v diskusi ohledně existence reklamy a sponzorských vzkazů. Bez nich by přitom Česká televize nákladný pořad „neutáhla“.
Jménem zástupců komerční konkurence v minulosti promluvily například David Grundl, ředitel TV Nova, nebo Libuše Šmuclerová, která tehdy šéfovala představenstvu CNC a zároveň správní radě Unie vydavatelů. Grundl dokonce přišel s tím, že souběh dvojího financování veřejnoprávní televize vede k tomu, že „je tu reálná obava z destabilizace celého mediálního trhu.“
Paradoxem ale v době této kritiky byl fakt, že koncesionářské poplatky se nezvyšovaly dlouhých 16 let - od roku 2008 do roku 2024. A inflace za tu dobu narostla o neuvěřitelných 73 %. Mimochodem - financování, které má přijít po zrušení koncesionářských poplatků v roce 2025 Českou televizi vrací do tohoto stavu „podfinancování“.
Stane se ČT „zbytečnou“?
Pokud by někdo ze zrušení nejúspěšnějšího pořadu veřejnoprávní televize profitoval, byla by to nepochybně právě komerční audiovizuální média. Slova Oto Klempíře mohou být interpretována i jako způsob, jak se komerčním televizím zavděčit.
Ale nejen to. Zrušením úspěšného zábavního pořadu televizi klesne celková sledovanost. Zmizí totiž vysoký reputační přínos, který přitahuje diváky lehčích pořadů komerčních televizí i k dalším pořadům veřejnoprávní televize. To je dobrý argument pro její následnou kritiku.
Zásah do složení pořadů tedy pravděpodobně není tak nevinný, jak se na první pohled zdá. Jeden z vlajkových pořadů přestane být vstupní branou pro širší publikum, čímž se Česká televize dostane pod tlak. Ten může připravit cestu k diskusi, ve které se může začít otevřeně hovořit o její „zbytečnosti“.
