Článek
Motoristický poslanec Filip Turek se v nedělní debatě na televizi CNN Prima News svěřil se svým nedávným zážitkem. Přihodil se v noci z pátku 23. na sobotu 24. října ve Sněmovně, kde se shodou okolností právě nacházel. Do její budovy se prý prokazatelně pokusili vniknout protestanti. A co víc - drželi tam návštěvu, která krátce předtím za poslancem přišla.
Protestanti slaví
Stalo se tak přesně týden před Dnem reformace. 31. října 1517 totiž augustiniánský mnich Martin Luther přibil na dveře kostela ve Wittenbergu jakýsi „vzkaz“. Konkrétně šlo o 95 tezí proti „odpustkům“, které adresoval hlavně mohučskému arcibiskupovi Albrechtovi Braniborskému. Luther tehdy netušil, že jeho vystoupení spustí proces, který jednou provždy promění západní křesťanství a povede ke vzniku protestantských církví.
V Německu právě kolem 31. října probíhají slavnosti protestantských církví, jejichž součástí jsou kromě slavnostních bohoslužeb i koncerty, kostýmní vystoupení nebo přednášky a diskuse. Že by ony slavnosti proběhly v týdenním předstihu i na Malostranském náměstí a v přilehlé Sněmovní ulici v Praze? Podle Filipa Turka ano. A zdá se dokonce, že slavící protestanti se po více než pěti stoletích zjevně opět odhodlali k radikální akci, když se pokusili ovládnout Sněmovnu a její hosty drželi v zajetí.
Filipovi Turkovi reformace nevoní
Protestanti Filipu Turkovi onu (velko)páteční noc zjevně nepříjemně narušili. Není divu. Poslanec nemá reformy rád. Spalovací motor je lepší než elektromobil, evropské regulace jsou zlo a každá změna zavání spiknutím. Reformace mu tedy jistě není po chuti už ze samotného principu. Vždyť šlo o jednu z největších revolucí evropských dějin a jejím výsledkem bylo zpochybnění autority, která se po staletí považovala za nedotknutelnou.
Filip Turek je konzervativec a zastánce „tradičních křesťanských hodnot“, zatímco Lutherovi protestanti byli ve své době pořádní progresivisté. Zpochybňovali zavedené autority, rozbíjeli staleté pořádky a jejich myšlenky se ještě ke všemu téměř bez zábran šířily přes hranice evropských zemí. Protestanti zkrátka byli takovými předchůdci dnešních „eurohujerů“.
Nejhorší ale je, že v Německu dnes dokonce provozují vlastní větrné elektrárny! A s těmi - jak známo - Filip Turek dlouhodobě bojuje! Letos v září němečtí protestanti otevřeli větrný park u obce Passow-Benthen. Dvě ze čtyř elektráren tam provozuje společnost Kirchliches EnergieWerk, kterou z většiny vlastní evangelická církevní správa v Meklenbursku. A co hůř – Evangelická zemská církev v Brunšviku připravuje větrný park dokonce se 14 turbínami a k tomu ještě solární park.
Člověk jako Filip Turek, zastánce tradičních konzervativních a křesťanských hodnot, musí být v šoku! Představa, že se jejich ničitelé snaží dostat do Sněmovny a držet tam poslance i s návštěvami až do rána, musí být děsivá.
Co vlastně chtějí?
Jenže jejich požadavky neděsí jen Filipa Turka, ale pravděpodobně všech 108 (nebo spíše 107?) koaličních poslanců. Posuďte sami:
Pokud by dnes přibili 95 tezí na dveře Sněmovny, některé by se po „překladu“ do současného jazyka mohly zdát poměrně aktuálními. Hned v úvodu Luther píše, že chce o svých tezích veřejně diskutovat. Dokonce vyzývá všechny, kteří se mohou dostavit osobně, k účasti na diskusi. O žádném časovém limitu, který by měl debatu ohraničit, ani zmínka! Luther navíc zpochybňoval neomezenou moc autorit a institucí. Cože? Tvrdil by snad dnes, že Sněmovna, ve které má vláda většinu, si nemůže dělat, co se jí zachce? A do třetice – Lutherovi vadilo, když se peníze stávaly nástrojem (církevní) moci. Což je téma, které by dnes ve Sněmovně mohlo vyvolat opravdu živou diskusi. Zvlášť pokud by přišla řeč na veřejnoprávní média.
Na mnicha z počátku novověku jsou to poměrně odvážná tvrzení. Zdá se, že s nimi má problém i naše stále ještě poměrně raná demokracie, která se právě ocitla v sevření těch, kteří si pletou vítězství ve volbách s právem na všechno.
A Filip Turek má tedy důvod k obavám. Protestanti se ani po pěti stech letech zjevně nepoučili. Stále zpochybňují autority, chtějí veřejně diskutovat, nenechají se oslnit mocí peněz a ještě si k tomu stavějí větrné elektrárny.
