Sexuální násilník z arcibiskupství: měl politické vazby?

Nad skandálním odhalením sexuálního zneužívání na pražském arcibiskupství zůstává rozum stát. Věřící jsou v šoku nejen ze samotných činů, kterých se měl jáhen Antonín Juriga na své podřízené a další ženě dopouštět, ale i z postoje církve.

Místo okamžitého předání věci orgánům činným v trestním řízení přišla jakási finanční dohoda v řádu milionů korun, a to jak s Antonínem Jurigou, tak s poškozenou ženou. Takové kroky budí pochybnosti, zda prioritou byla ochrana oběti, nebo jen snaha zabránit veřejnému skandálu.

Jeden z arcibiskupů z té doby již nežije. Další se ke kauze odmítá vyjadřovat s tím, že je již v penzi a na arcibiskupství nepůsobí. Podobně se vyjádřil i generální vikář Jan Balík, kterému se oběť svěřila. Ten svůj úřad opustil letos v dubnu, kdy se arcibiskupem stal Stanislav Přibyl.

Přibyl nyní nezaslouženě už na začátku svého funkčního období čelí bezprecedentnímu skandálu. Přestože o sexuálním zneužívání v církvi otevřeně mluví, stejně jako o tom, že církev si musí svá selhání přiznat a obětem pomoci. Je prvním, kdo v této souvislosti zmínil nulovou toleranci. „Bezprostředně po seznámení s tímto svědectvím jsem vydal rozhodnutí o zahájení přípravného řízení, které předchází vlastnímu trestnímu řízení podle církevního práva. Celou věc také vyšetřuje policie, které poskytujeme veškerou součinnost,“ uvedl na sociálních sítích po přečtení reportáže Janka Kroupy na Seznam Zprávách.

Předchozí tutlání kauzy Antonína Jurigy, který působil jako výkonný ředitel arcibiskupství, je nepochybně důsledkem až příliš obranného postoje české církve. „Špinavé prádlo se pere doma“, říká nepsané církevní pravidlo. A je to důvod, proč se pod minulým vedením nedostaly podobné skutky na světlo. Církev se s oběťmi většinou nebavila a sexuální predátory potichu přesouvala na jiná, méně viditelná místa.

Její pověst to ale nezachránilo. Naopak to mělo paradoxní efekt. V souvislosti se zmíněnými kroky začala být veřejností vnímána jako instituce, která skrývá ještě daleko více a horších činů. Část veřejnosti tak na církev začala nahlížet – poněkud nespravedlivě – jako na organizaci, kde je sexuální zneužívání něčím mimořádně častým.

Tento názor nyní nepochybně posílí i Jurigova kauza. V tomto případě sice nešlo o kněze, ale o výkonného ředitele Arcibiskupství pražského a ženatého jáhna, ale i tentokrát jde především o zneužití moci a duchovní autority.

Dotyčný se dopustil činů, které odporují nejen evangeliu, ale i běžným občanským zákonům. Jenže církevním představitelům šlo i tentokrát zjevně více o dobrou pověst církve než o potrestání viníka a ochranu jeho dalších potenciálních obětí.

Jak jinak si vysvětlit, že církev nepodala na Jurigu trestní oznámení a namísto toho mu na účet měla poslat dva miliony korun? Oběť, se kterou hovořil investigativní reportér Janek Kroupa, se sice domnívá, že kolínská kriminalistka, která ji vyhledala, tak učinila na výzvu generálního vikáře Balíka. Jak to bylo ve skutečnosti, nevíme. A mimochodem – církev Jurigu nezbavila ani jáhenského svěcení. To se stalo až ve chvíli, kdy se Juriga rozvedl. Být rozvedeným jáhnem však podle církevního práva není možné. Být sadistickým násilníkem a jáhnem zjevně ano.

Zajímavé je, že kriminalistka, která týranou oběť z arcibiskupství vyhledala, jí podle jejích slov nedoporučila podat na Jurigu trestní oznámení. Důvod? Jurigovy politické konexe a předchozí studium na policejní škole.

Mezitím ale přišel nečekaný zlom. V roce 2024 začala Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jurigu a jeho spolupracovníky prošetřovat. Důvodem bylo podezření, že arcibiskupství prodávalo své pozemky a nemovitosti výrazně pod cenou. Při té příležitosti ale našla také telefony, kvůli kterým ho začala vyšetřovat i za znásilnění, kterého se měl dopustit na čtyřech osobách.

Vyšetřování ale dosud neskončilo. Juriga se stále pohybuje na svobodě, nyní žije v luxusním apartmánu ve Španělsku a pro své potřeby využívá luxusní vůz.

Jurigovo působení na Hradčanském náměstí přitom vzbuzovalo pochybnosti už dříve. Prapodivným prodejům církevního majetku, při kterých sehrál svou roli, se kupříkladu už v roce 2024 věnovala Česká televize. Svědek pro ni popsal, že proběhly „různé prodeje, z nichž část proběhla mimo vědomí zaměstnanců arcibiskupství, kteří takové smlouvy měli parafovat“ nebo podezřelý prodej zámku Clara Futura. v Dolních Břežanech a dalších pozemků v okolí Prahy.

Dalším až neuvěřitelným případem je prodej pozemků, které církvi vůbec nepatřily. Jde o pozemky v pražské Troji, které ve skutečnosti už více než 10 let patřily hlavnímu městu Praze. Církev - zřejmě prostřednictvím Jurigy - pozemky pod cenou ale prodala realitnímu podnikateli z Teplic Jaroslavu Třešňákovi. Muži, který byl blízkým přítelem a sponzorem bývalého prezidenta Miloše Zemana. Reportéři dokonce zjistili, že Juriga bohnického faráře Pavla Klimoviče donutil smlouvu podepsat. „Tlačil mě Juriga. Řekl mi, že to je moje a abych to podepsal“, řekl Reportérům ČT.

Jen na prodeji pozemku v Troji majitel tratil 50 milionů korun. Nabyvatel je začal připravovat k výstavbě „v dobré víře“, proto se předpokládá, že budoucí prodej tedy bude pravděpodobně legalizován a Praha o rozdíl v ceně přijde.

Na prodejích dalších pozemků církev tratila ještě desítky milionů korun, jak zjistili Reportéři ČT. Už v roce 2021 pak podle Hospodářských novin spolek Kverulant uváděl, že v té době docházelo k tunelování církevního majetku.

Hrály v jeho případu roli i politické konexe? To není jasné. Juriga byl kdysi členem a politikem za KDU-ČSL. Na Arcibiskupství pražské přišel v době, kdy v jeho čele stál kardinál Dominik Duka. Ten - jak známo - udržoval přátelské vztahy s Milošem Zemanem.

Exprezident v minulosti podle svých slov pomohl zmíněnému podnikateli Třešňákovi s realitním projektem v Chorvatsku. „Dostal ode mne státní vyznamenání…ale nikdy jsem se za něj nepřimlouval kvůli pozemkům od arcibiskupství,“ tvrdil před třemi lety Zeman pro Reportéry ČT.

Zda byly politickými konexemi míněny tyto kontakty, nebo měl Juriga nějaké další politické konexe nebo konexe u policie, není jasné. Stejně jako to, zda by skutečně měly být důvodem k jakýmkoliv obavám podat trestní oznámení.

Jak opakovaná znásilnění, tak pochybné obchody s církevním majetkem vyšly na světlo až mnohem později, než by se dalo očekávat. Nejspíš i vlivem snahy chránit pověst církve za každou cenu, a to na úkor zneužívané zaměstnankyně, dalších možných obětí i církve samotné. Vedle této obranné reakce v tom ale zřejmě hrála roli i určitá naivita a nekompetence některých církevních hodnostářů. Ti byli až příliš důvěřiví vůči muži, který podle všeho dlouhá léta využíval svého postavení a důvěry, kterou v něj vkládali. A právě proto se podle všeho mohl dopustit i mimořádně závažných zločinů.

Další zdroje:

Pražský arcibiskup Duka tuneluje církev, tvrdí spolek Kverulant. Lži a manipulace, brání se arcibiskupství; 13.5. 2021 Ihned.cz

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sexu%C3%A1ln%C3%AD_zneu%C5%BE%C3%ADv%C3%A1n%C3%AD_v_%C5%99%C3%ADmskokatolick%C3%A9_c%C3%ADrkvi_v_%C4%8Cesku