Školní jídelny se mění. Konečně

Od nového školního roku se jídelny konečně začínají proměňovat. Trvalo dlouhá desetiletí, než se k tomu stát rozhoupal. Smyslem změn rozhodně není jejich redukce nebo úplné zrušení, ale přesný opak. Dostupnost a rovnost pro (téměř) všechny děti.

Rajská omáčka a buchtičky se šodó. To jsou jídla, která jsou ve školních jídelnách hitem už dlouhá léta, proto se v jídelníčcích objevují stále dokola. Snad už všude zmizela alespoň slavná „UHO“, tedy univerzální hnědá omáčka, na kterou si ze svých školních vzpomínám já a řada mých vrstevníků z řad „Husákových dětí“.

Během náhodného nakouknutí do aktuálních jídelníčků českých základních škol zjišťuji, že k zásadním změnám mají v září 2025 ještě daleko. Typickým příkladem současných školních jídelen je ta v Pečkách na Kolínsku. V prvních dvou zářijových týdnech nabídla hned dvě sladká jídla - kynuté knedlíky se švestkami a rýžovou kaši s meruňkami. Jde vždy o druhé jídlo, děti si mohou alternativně zvolit slané jídlo. V některých dnech jsou obě jídla masová, v jiných dnech si mohou vybrat vegetariánské jídlo, což je oproti minulosti pozitivní posun. Jídelníček je ale značně konzervativní a nenabízí mnoho zdravějších a zároveň chutných jídel, kde by použili i jiné než tradiční suroviny české kuchyně. Rozpis neuvádí, zda je v nabídce také ovoce a zelenina.

Školní jídelny mají však na změny ještě čas. Novinka byla sice zavedena na začátku školního roku, ale na adaptaci nového systému mají ještě celý školní rok, během kterého mohou zkoušet nová jídla a absolvovat školení.

Ukázkový příklad moderního školního stravování, a to již během tohoto školního roku objevila v jídelně v pražské Uhříněvsi. Týdenní menu zveřejněné na stránkách jídelny působí velmi pestrým a moderním dojmem, což je neobvyklé pro běžné školní jídelny. Je zřejmé, že tamní kuchaři myslí i na vegetariány, flexitariány i alergiky. Na výběr je každý den ze dvou polévek a pěti (sic!) chodů. Denně je jedna z polévek bezmasá, a taková jsou i minimálně dvě jídla nabízená jako hlavní chod. Rozhodně nejde jen o sladkou variantu. Na jídelním lístku naleznete například těstoviny s bylinkovým pestem, zeleninový salát s avokádem či chia semínky nebo čočku nakyselo s vejcem.

A v jídelně myslí i na alergiky a děti s intolerancí - zařazují i bezlaktózové a bezlepkové pokrmy, tedy jídla, která dětí mívají v oblibě - kupříkladu bezlepkovou kuřecí čínu. A za zmínku stojí, že jídelna uvádí i složení jídel, ze kterého je patrné, že nepoužívá polotovary nebo dochucovadla.

Jak jídelna dosáhla toho, že její zaměstnanci zvládají pro děti připravovat chutnou gastronomii 21. století? Ze stránek zjistíte, že loni absolvovali školení pod vedením známých šéfkuchařů Radka Daníčka a Davida Smetany. Pod jejich vedením připravovali jídla s využitím rostlinných alternativ masa, mléka a mléčných výrobků. Vyzkoušeli si uvařit například vegetariánské boloňské ragú, kung-pao nebo dokonce gyros. Tedy jídla, která většina současných dětí miluje.

Jídelna navíc nabízí stravování i pro širokou veřejnost, a to za 121 korun, což je vzhledem k pestré nabídce vyvážených jídel z kvalitních surovin, jistě velmi atraktivní. Je tedy zřejmé, že moderní gastronomie může přilákat i další strávníky a pomoci udržet rozpočet školního stravovacího zařízení pod kontrolou.

Vařit zdravě a přitom pro široký okruh dětských strávníků je možné i ve školních jídelnách. Konzervativní přístup a předpoklad, že je nutné držet se starých „osvědčených“ receptů jen proto, že prý ve školních jídelnách často pracují „starší ročníky“ kuchařek a kuchařů, je lichý. A není to možné ani s ani ohledem na současné nutriční poznatky a na nárůst obezity a četných alergií a intolerancí u dětí.

Ani argument, že dětem tato jídla nebudou chutnat, proto nemá smysl měnit skladbu jídelníčku ve školních jídelnách, nedává smysl. Bezpečně víme, že v praxi to právě tak vypadá v současnosti. Plná polovina dětí nedojí v jídelně svůj oběd, a to proto, že jim tam nechutná a dalších 15 % není na obědy vůbec přihlášeno. Pravděpodobnější je, že mnoho dětí je zvyklých na jiná jídla než ta, která nabízí tradiční česká kuchyně. Desítky let máme k dispozici mnohem širší nabídku surovin a děti běžně ochutnávají jídla světové kuchyně. A ti, kteří je neznají, budou mít jedinečnou možnost seznámit se s nimi alespoň ve školní jídelně. I to se do budoucna - vzhledem k jejich zdraví - počítá.

A že to skutečně funguje potvrzují školy, kde vaření podle nových požadavků vyzkoušeli. „Nepostřehla jsem, že by vznikaly větší zbytky, a to ani u problematických ryb a luštěnin. Pokud se tyto potraviny dobře ochutí, nevyhazují je žáci o nic více než například hovězí,“ uvedla nedávno pro Seznam Zprávy Renáta Převrátilová, vedoucí školní jídelny Základní a mateřské školy Hvožďany ve Středočeském kraji.

Existují iniciativy, které se snaží školní stravování zlepšit a kuchařům usnadnit přechod, který je v následujícím období čeká. Kupříkladu iniciativy Nesehnutí pro ně na svých stránkách nabízí zcela zdarma kuchařku rostlinných receptů.

Obavu, že skutečným cílem změn ve školních jídelnách je jejich postupné zrušení, považuji za naprosto lichou. Souhlasit musí každý, kdo sledoval, jak dlouho a složitě se dílčí změny (ne)dařilo prosazovat. Smyslem školního vzdělávání přece není podporovat děti v nezdravém životním stylu, ale naopak - dát jim na výběr z co nejpestřejší a zdravější nabídky. A také zajistit, aby školní stravování bylo dostupné pro všechny bez ohledu na jejich preference či zdravotní hendikep.

Další zdroje:

https://nesehnuti.cz/novela-vyhlasky-o-skolnim-stravovani-otevira-dvere-zdravejsim-a-udrzitelnejsim-obedum/