Článek
Život první dámy americké country byl v mnoha ohledech výjimečný. Kromě mimořádně úspěšné hudební kariéry se o ní hovoří i v souvislosti s ženskou emancipací a filantropií.
Chudá dívka z Tennessee
Dolly se narodila jako čtvrtá z celkem dvanácti sourozenců do velmi chudé rodiny v Tennessee. Už jako dítě vystupovala v rozhlasových pořadech, kde zpívala. První singly nahrála jako teenagerka. V 50. letech přišlo hostování v pořadu Johnnyho Cashe, což znamenalo zlom v jejím životě i kariéře.
Koncem 60. let se pak vydala na sólovou dráhu. Její následná kariéra byla závratná. Prodala přes sto milionů nosičů a obdržela několik cen Grammy. V roce 2022 byla uvedena do rockové síně slávy a ve zdůvodnění se mimo jiné psalo o tom, že je „žijící legendou a vzor ženské emancipace“.
V čem žena, pro kterou byl typický velmi sexualizovaný vzhled, byla vzorem ženské emancipace? V odůvodnění jiného ocenění - cen Grammy - se píše, že svůj talent využívala k tomu, aby se zastávala žen a dalších znevýhodněných skupin. To se na webu Grammy objevuje v souvislosti s vydáním jejího druhého alba s názvem Just Because I´m A Woman.
Album mělo být podle Grammy tím, co přeneslo myšlenky ženského osvobození do country hudby. Její texty hovoří o domácím násilí v dělnických rodinách, alkoholismu nebo bezdomovectví. Známý je také film z roku 1980 9 to 5, v němž dokonce hrála, a její stejnojmenná píseň. Oba se věnují postavení pracujících žen, jejich nízkému společenskému uznání a využívání v dominantně mužském pracovním prostředí.
Tvrdá podnikatelka i filantropka
Když se ale hovoří o tom, že byla „vzorem“ ženské emancipace, jde i o to, jakým způsobem se prosadila ve výrazně mužském oboru. V country hudbě nebyla jen tváří a interpretkou, ale také úspěšnou autorkou s vlastním hlasem.
Velmi úspěšné bylo i její podnikání. Ze svého jména dokázala vytvořit značku a následně z ní vybudovat i vlastní ekonomickou nezávislost. Postupně získávala stále větší kontrolu nad svou kariérou a nenechala se uzavřít do role pohledné tvářičky showbyznysu, kterou jí určovali muži. Svůj stereotypně sexualizovaný vzhled sice využila k popularitě, ale další kariéru si řídila sama.
Neméně zajímavá byla její filantropie. Nezapomněla na prostředí, ze kterého vzešla, a proto svou finanční pomoc soustředila zejména na chudší venkovské oblasti.
Její nadace Dollywood Foundation pomáhala od konce 80.let přímo v jejím rodném Tennesee. Pět set dolarů přislíbila studentům, kteří dokončí střední školu. Kampaň byla úspěšná a úspěšných maturantů výrazně přibylo.
Soustředila se i na předškolní děti. Věděla, že je to věk určující proto, aby děti byly motivované získat vzdělání. Miliony dolarů proto podporovala nákup knih právě pro tuto věkovou skupinu.
Vakcína, na kterou všichni čekali
Do popředí mediálního zájmu se ale dostala také v souvislosti s pandemií covidu-19. Na úplném začátku byl její rozhovor s libansko-americkým lékařem Najim Abumradem, profesorem chirurgie, který ji ošetřoval po autohavárii v roce 2013. Protože zůstali přáteli, setkávali se i nadále. Když jí jednoho dne vyprávěl o výzkumu, který probíhal ve Vanderbiltu, což je výzkumné centrum při univerzitě v Nashvillu v Tennessee, zaujalo ji to. Neváhala a přispěla na něj finančně. V té době ještě nebylo jasné, že na jeho konci bude obrovský úspěch.
Onen výzkumný tým pracoval mimo jiné i na výzkumu koronavirů a na testech budoucí vakcíny od společnosti Moderna. Její dar v hodnotě milionu dolarů přitom nebyl symbolický. V rané fázi výzkumu pomohl financovat vývoj testu, kterým vědci ověřovali, zda vakcína vyvolává imunitní odpověď schopnou organismus chránit před infekcí.
A o rok později Dolly Parton udělala ještě jednu důležitou věc. 2. března 2021 dostala právě ve Vanderbiltu svou první dávku vakcíny Moderna. Očkování navíc podpořila tím, že se nechala natočit během očkování a také přitom zazpívala tematicky upravenou píseň Jolene. Nová slova zněla: „Vaccine, vaccine, vaccine, vaccine…“ a vyzvala přitom lidi, aby neváhali a nechali se očkovat.
Zajímavostí přitom je, že v té době ještě nevěděla, že její peníze pomohly právě k vývoji vakcíny Moderna. Dozvěděla se to až následně, když jí začaly přicházet překvapivé gratulace od lidí.
Sedm desetiletí slávy a pomoci
Se světem vědy se ale její osud protnul už dříve. Vědci z Roslinova institutu ve Skotsku v roce 1996 vytvořili naklonovanou ovci, kterou pojmenovali Dolly. Později vysvětlovali, že buňka použitá ke klonování pocházela z mléčné žlázy dospělé ovce. A protože šlo o mléčnou žlázu, někdo z týmu žertem navrhl jméno Dolly po zpěvačce Dolly Parton. Ta byla známá svým výrazným vzhledem a bujným poprsím.
Dolly Parton zemřela ve věku 80 let. Její zdravotní stav se začal zhoršovat v posledním roce, a to po smrti jejího manžela Carla Deana. Provdala se za něj ve svých 20 letech a jako bezdětní manželé spolu prožili celý život. Kdysi řekla, že kariéru by přerušila v jediném případě – kdyby Carl potřeboval její péči.
Za sebou tak zanechala téměř sedm desetiletí hudební kariéry, desítky hitů, filmové role, vlastní podnikání a rozsáhlou filantropickou činnost. Z chudé dívky z Tennessee se stala jedna z nejvlivnějších žen americké kultury. Část svého úspěchu přitom dokázala vrátit lidem a prostředí, z něhož sama vzešla.
Další zdroje:
