Článek
Exprezident Václav Klaus je překvapený, že nebyl pozván na slavnostní večer k 80. výročí ukončení druhé světové války – Dne vítězství. Ten pořádá prezident Petr Pavel. „Osmého května se pořádá jakýsi večer k osmdesátému výročí konce 2. světové války. Bývalý prezident není pozván na Pražský hrad,“ řekl podle zpravodajského portálu Idnes.cz v pondělí během své přednášky „Od Beneše po Ukrajinu“ v pražské Novotného lávce.
Slavím devátého
Bývalého prezidenta udivuje, že jej tam prezidentská kancelář nepozvala. Je to ale skutečně tak překvapivé? V posledních letech se Klaus děsí „progresivistického přepisování dějin“, ke kterému u nás prý dochází, uvedl v nedávném rozhovoru pro Salon Echa. Myslí tím to, že se prý banalizuje úloha Rudé armády nejen při osvobozování území někdejšího Československa, ale i jeho podíl na skončení války jako takové. Jako důkaz zmínil výrok Danuše Nerudové v pořadu CNN Prima, která v určitém kontextu řekla: „Osvobodili nás Američané, rozhodně ne Rusko“. Ve skutečnosti Nerudová nerozporovala fakt, že nás (nejen) sovětská vojska osvobodila od nacismu, ale konkrétně slovo „osvobodili“, neboť po válce se tehdejšího Československo dostalo do sféry totalitního sovětského vlivu.
Názor na to, kdy skončila druhá světová válka jsme si od exprezidenta v minulosti vyslechli opakovaně. Klaus se například v roce 2010 zúčastnil oslav, které se konaly 9. května na Rudém náměstí. A o čtyři roky později se oslav zúčastnil - na rozdíl od tehdejšího prezidenta Miloše Zemana - i na pražské ambasádě. Bez ohledu na to, že to bylo jen krátce po anexi Krymu. „Já jsem stará generace. Mně byly čtyři roky, když jsem šel s tatínkem za ruku a tady přijížděly ty tanky, takže já vím, že konec války byl devátého a ne osmého, jak se to teď nesmyslným způsobem posunulo…považoval bych to sobě za určitou zradu, kdybych sem dneska nepřišel,“ prohlásil tam tehdy. Na ruskou ambasádu pak zavítal ve stejný den opakovaně.
Pokud tedy Klaus slaví o den později, proč se podivuje nad tím, že nebyl pozván na Pražský hrad, kde se slaví - podle něj - v „nesprávném“ termínu? Nebyla by to tentokrát „zrada sobě“? A tomu ho jistě nikdo nechce vystavovat, současného prezidenta Petra Pavla nevyjímaje.
Nejen historická událost
Navíc - nelze předpokládat, že bychom v době, kdy Rusko nejen agresivně útočí na jinou zemi, ale také projevuje zřejmé tendence ohrožovat i další státy, včetně našeho, pořádali recepce na oslavu osvobození Rudou armádou. Svou rétorikou ani ohavnými činy se dnešní Rusko od nacistického Německa příliš neliší. Jenže Václav Klaus má jiný názor. „Je to určitě zdroj neporozumění, srovnávat dnešní svět s mnichovskou situací je naprostá faleš. Jsem velmi rád, že tady převládlo odmítání spojovat Putina s Hitlerem,“ uvedl Klaus ve zmíněném rozhovoru pro Salon Echa.
Hovoří tak i přesto, že je zřejmé, že Putin má podobně jako někdejší nacistický vůdce už dnes na svědomí mnoho lidských životů a dopouští se válečných zločinů. Jistě, každé srovnání kulhá, a to v dějinách platí dvojnásob. Ale přehlížet, že i dnes umírají nevinní lidé — děti, ženy, senioři a další nevinní civilisté - vyžaduje notnou dávku cynismu. Porovnávat rozsah zla je vždy ošemetné, ale lidské utrpení zkrátka nelze rozdělit na historické a současné. A to, co se odehrává na Ukrajině, si už dnes žádá jasné pojmenování viníků.
Pokud toho není Klaus schopen, svědčí to bohužel o jeho ochotě omlouvat zlo, které ničí lidské životy i základy mezinárodního práva. Oslavy konce války nejsou jen připomínkou historických událostí, ale jejich prostřednictvím přece oslavujeme také svobodu, demokracii a odporu vůči agresi či totalitě. Pokud někdo zpochybňuje smysl podpory napadené Ukrajiny nebo relativizuje současné válečné zločiny, staví se tím de facto proti jejich duchu.
Kdy padlo Německo?
Oslavovat konec války 9. května navíc v naší situaci nedává smysl. Už 8. května 1945 podepsala Česká národní rada, která stála včele Pražského povstání, dohodu umožňujícím německým vojskům odchod na západ do amerického zajetí. Stalo se tak poté, kdy špatně vyzbrojeným povstalcům přišla už 6. května na pomoc 1. divize Ruské osvobozenecké armády generála Vlasova (vlasovci), kteří byli pro Rudou armádu zrádci. Jejich další pomoc ale Pražané museli odmítnout, protože se obávali reakce Sovětů. Rudá armáda, která do Prahy dorazila až 9.května už jen likvidovala poslední ostrůvky německého odporu. Spolu s ní přijeli do Prahy i příslušníci NKVD, která lehce zraněné Vlasovce odvezli do SSSR, těžce zraněné ubili k smrti.
Samotná kapitulace Německa proběhla nadvakrát. První byla podepsána 7. května v Remeši ve Francii a platit začala následující den. Na požadavek Stalinova SSSR se pak ale celá ceremonie zopakovala ještě 8. května v Berlíně.
Jenže - formální - berlínská ceremonie se protáhla do pozdních nočních hodin. Zatímco v USA a ve většině zemí Evropy bylo v době datován dokumentu stále 8.května, v Moskvě už bylo krátce po půlnoci, proto bylo tamního času byla podepsána až 9. května. Zatímco komunistické země před rokem 1989 tento den slavily shodně se Sovětským svazem, později jej všechny začaly slavit shodně s časovým pásmem.
Časy, kdy jsme se ve všem nuceně podřizovali Moskvě, jsou dávno pryč. Slavit v moskevském časovém pásmu ovšem ani dnes nikomu není zapovězeno. Jen nečekejte, že se ruským časem bude řídit i Pražský hrad.
