Výprask pomlázkou. Modřiny, ponížení a překračování hranic

„Vstal jsem z mrtvých, abyste o Velikonočním pondělí mohli beztrestně seřezat ženy,“ citát ze sociálních sítích s nadsázkou upozorňuje na rozpor mezi křesťanskými svátky a tím, co si dnes mnozí z nás představí pod pojmem Velikonoce. Sporná tradice, na kterou část společnosti nedá dopustit, zatímco ta druhá ji doslova nenávidí.

Zdá se, že těch, kdo by si pomlázkovou „šlehačku“ raději odpustili, je ve společnosti podstatně více. A existují pro to dokonce přesná data. Společnost NMOS Market Research Czech se letos Čechů a Slováků zeptala, co si o této tradici myslí a výsledky jsou poměrně překvapivé: 80 procent Češek a 87 procent Slovenek nemá pomlázku rádo. Necelá polovina z nich však přivírá oči a dodržuje to, protože se jedná o tradici.

Pokud se domníváte, že u mužů je tomu jinak, mýlíte se. Šlehání žen a dívek pomlázkou nemá rádo 51 procent Čechů a 63 procent Slováků. A co si ženy ve spojení s Velikonočním pondělí nejčastěji vybaví? Na prvním místě bolest. Konkrétně tuto asociaci zmínilo 44 procent z nich. Čtvrtina žen pak uvedla dokonce modřiny, 20 procent pocit bezmoci nebo ponížení. Naopak 26 procent z nich nezažilo v souvislosti s pomlázkou nic negativního.

Osobně Velikonoční pondělí také nemám v lásce, aniž bych si někdy z koledování odnesla „jelita“ či psychické trauma. Převažoval u mne vždycky jen neuvěřitelný pocit trapnosti. Ten u mne vždy vyvolávala nepsaná povinnost nastavovat své pozadí, abych nebyla za „divnou“ či někoho, kdo se povyšuje a považuje tuto tradici za poněkud slaboduchou. Trapnost za sebe, jiné ženy i muže, kteří povinně museli ženy „vyšupat“, protože tradice je zkrátka imperativ! Už v době adolescence mě ale děsila vyprávění kamarádek a známých o tom, jakému násilí byly o Velikonocích vystaveny, nebo o ponižujících okamžicích, kdy si brzy ráno koledníci pro dotyčnou dívku přišli klidně až do postele.

Zkusila jsem se zeptat jiných žen v mém okolí, co si o tomto zvyku myslí a zda ho slaví. „Ne neslavíme, protože nám to přijde jako neskutečně hloupý zvyk. Tyhle ‚zvyky‘ už dávno patří do skanzenů a učebnic etnografie,“ myslí si první dotazovaná.

„No, kdysi to asi sloužilo k tomu, aby si kluci tímhle trochu ‚pošahaným‘ způsobem namlouvali holky. Jsem už nějakou dobu vdaná, takže seznámit se nepotřebuji. A jsem ráda, že se mi tenhle zvyk celkem úspěšně vyhýbal i dřív,“ říká Elen.

Další žena má k Velikonocím ještě větší výhrady: „Když si uvědomíte, že pomlázka je falický symbol, je to dost nechutné. Ještě nechutnější je, že to mnozí muži vnímají jako příležitost legálně uhodit ženu. Prostě odporný zvyk, na který rozhodně nechci ve své rodině navazovat. Tvoříme jiné rodinné tradice, kterými chceme tyhle zvrácenosti nahradit,“ rozčiluje se matka dvou malých dětí Veronika.

„Slavíme Velikonoce jako křesťanské svátky. Celý Svatý týden chodíme na bohoslužby, na Velký pátek chodíme křížovou cestu, na Bílou sobotu jdeme do kostela na nejkrásnější bohoslužbu v roce a o Vzkříšení slavíme v kostele i doma. Co se děje v pondělí, je mi tak nějak fuk, protože se toho neúčastníme,“ dodává Františka.

„Když jsem byla malá, bolestivě mě o Velikonocích seřezali. Od té doby je nenávidím. Až budu mít děti, tak jim v tomto způsobu slavení bránit nebudu (pokud tedy ještě bude tento zvyk existovat), ale určitě budou vědět, kde je hranice a že to není o tom beztrestně si vybít svou agresi. Takhle si totiž Velikonoce z dětství pamatuji,“ popisuje Klára.

K velikonoční zvykům se letos vyjádřila i společnost Konsent z.s., která se věnuje prevenci sexuálního násilí a obtěžování a snaží se bořit mýty v této oblasti. „Tak teda za nás, když někdo nechce, tak nemusí, a je třeba to respektovat a ne strašit tím, že uschne, nebo přesvědčovat, že je to přece tradice. Souhlas a respekt je základ, a to platí i na Velikonoční pondělí!“ píše společnost na své facebookové stránce a vyzývá se sledující, aby letos oslavili Velikonoce tak, jak je jim příjemné, a dopřáli to i ostatním.

„Mně je jednoduše nepříjemné něco, co symbolizuje sex, provozovat s někým jiným než se svým partnerem. Ať už je to soused nebo někdo z rodiny. To je fakt ujetý. O účasti dětí v téhle rovině snad radši ani nepřemýšlím, aby se mi neudělalo špatně,“ píše jedna z uživatelek Facebooku pod výše zmíněným textem a odkazuje tak na fakt, že pomlázka je falickým symbolem.

Existují přirozeně i ženy (a muži), které Velikonoce mají rády a těší se na ně. Jednou z nich je Marie. „Znám Velikonoce v takové podobě, v jaké mi vyhovují. Muži obešli příbuzné, vždycky chvilku poseděli, pomlázku použili jen symbolicky a dostali vajíčko nebo nějakou sladkost. Mám Velikonoce ráda a nerada bych o tuto tradici přišla,“ říká.

Pak se ale najdou i lidé, kteří chápou kritiku českého způsobu slavení Velikonoc jako útok na sebe a své kořeny. Když pirátská poslankyně Olga Richterová vyzvala na sociálních sítích lidi, aby respektovali druhé a nepřekračovali o Velikonocích jejich hranice, setkala se kromě souhlasných reakcí i s odporem: „Máme moc přecitlivělou dobu. Zničte všechny tradice. Neříkám zmlátit jak žito, ale málokdo asi ví, proč to takhle je, že je nějaká pomlázka… hyperkorektní doba a její pravidla…,“ psala jedna diskutujících. „K Vám tedy chodit nemáme? Jj starej dobrej svět je pryč, vy pro nás máte novej, lepší. Proč souhlas, rovnou bych to zrušil ať se ‚ženy‘ nemusej stresovat ani tím pomyšlením,“ píše další.

Z výzkumu společnosti NMOS Market Research Czech vyplynulo, že lidé velikonoční svátky nemají spojené jen s pomlázkou. Mnohem častěji je chápou jako příležitost vidět se s rodinou a přáteli. Téměř polovina žen ráda svátečně zdobí domácnost, barví vajíčka a připravuje tradiční jídla, jako je beránek nebo mazanec. Asi sedm procent žen dokonce plánuje jít na koledu.

„Šlehačku“ zase plánuje zhruba třetina mužů a na koledu půjde patnáct procent z nich. „Tři z deseti mužů plánují výzdobu domácnosti, obdobný počet pak barvení nebo zdobení vajíček. 12 procent mužů pak v souvislosti s pomlázkou plánuje pít alkohol,“ uvádí společnost NMOS Market Research Czech.

Velikonoce jsou ale především svátkem křesťanským. Chodí ještě lidé v jedné z nejvíce ateistických zemí světa, jak se o České republice často mluví, na bohoslužby? „Do kostela plánuje jít jen zhruba osm procent lidí. Necelá třetina lidí pak neplánuje slavit Velikonoce vůbec,“ zakončuje svou zprávu NMOS Market Research Czech.