Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Zajíci hynou. Myxomatózu rozšířil lékař, který se chtěl zbavit králíků

Foto: Pixabay

Českou populaci zajíců nyní ohrožuje myxomatóza. V Evropě se rozšířila v 50. letech minulého století, nyní se šíří nová verze viru.

Článek

Do Česka se dostala myxomatóza, která se šíří mezi volně žijícími zajíci. Na nemoc, která se dříve šířila výhradně mezi králíky, může uhynout většina zajíců žijících v Česku. To bude mít vážné důsledky pro celý ekosystém.

Pokus francouzského lékaře

Myxomatóza je onemocněním, které pochází z Jižní Ameriky. Onemocnění se tam vyskytuje u králíků rodu Sylvilagus, ale nevyvolává u nich vážné příznaky, pouze kožní změny. Jenže v letech 1938 a 1950 byl virus pokusně použit ke snížení populace zdivočelých králíků v Austrálii. To inspirovalo francouzského lékaře a bakteriologa v penzi Paula Felixe Armand-Delille, který o australském pokusu četl a následně jej uskutečnil na svém tříkilometrovém soukromém pozemku, kde bojoval se stejným problémem jako Australané.

Lékař nakazil dva králíky kmenem viru, izolovaným v roce 1949 v laboratoři v Lausanne. V uzavřené populaci se nemoc velmi rychle rozšířila a vyhubila 98 % z nich. Jenže už za šest týdnů byl nalezen uhynulý králík s myxomatózou 50 kilometrů od jeho pozemku. S tím lékař nepočítal. Předpokládal, že onemocnění se nedostane za hranice jeho pozemku. Jeho nepovedený pokus tak záhy vyhubil 98 % divokých králíků ve Francii a onemocnění se dále šířilo po Evropě, kde zdecimovalo jejich populaci. V letech 1954 a 1955 se objevilo také v Československu a vyskytuje se zde dosud. Nemoc měla vliv i na predátory, kteří se živili právě těmito divoce žijícími savci jako hlavním zdrojem potravy, a to hlavně na rysa iberského.

Opěvování i kritika

V roce 2005 však britský pozemkový úřad provedl průzkum na svých pozemcích a zjistil, že populace králíků se každé dva roky ztrojnásobila, a to nepochybně díky rostoucí genetické odolnosti vůči viru.

Armand-Delille se záhy ocitl pod palbou veřejné kritiky. Zemědělci a lesníci ho naopak opěvovali. Za svůj čin byl následně stíhán a v roce 1955 odsouzen k pokutě 5 000 franků. Později byl ale oceněn – v červnu 1956 mu Bernard Dufay, čestný generální ředitel francouzského Ředitelství pro řeky a lesy, předal zlatou medaili za jeho čin. Na medaili byl z jedné strany vyobrazen Armand-Delille a z druhé mrtvý králík.

Důvodem, proč byl lékař zemědělci a lesníky oslavován souvisí s tím, že jejich vyhubení vedlo k obnově vegetace v zemědělských oblastech a snížilo škody na plodinách, podobně jako v Austrálii byl i ve Francii divoký králík invazivním druhem.

Zmutovaný virus

Zcela opačný efekt to ale mělo na Iberském poloostrově. Ve Španělsku i v Portugalsku byla tato divoká zvířata nejdůležitější součástí tamního ekosystému. Kromě iberského rysa se jeho masem živí i řada dravců. Před 30 až 40 lety infekce vedla k téměř úplnému vyhynutí rysa iberského v těchto oblastech.

Nákaza se šíří i na domácí králíky, ale dnes již proti této virové infekci existuje očkování. Onemocnění se přezdívá „nemoc červených očí“ a projevuje se nejen jejich zčervenáním, ale i hlenohnisavým výtokem a silným otokem víček a spojivek. Zvíře se přestává pohybovat, je apatický, nepřijímá potravu a hubne. Na hlavě, kolem genitálií a konečníku se tvoří uzlíky. Myxomatóza trvá 12 až 14 dnů a končí úhynem. Někteří králíci ale trpí chronickým průběhem a po čase se uzdraví.

Čeští zajíci v ohrožení

V roce 2018 nebo 2019 se na Iberském poloostrově objevila nová forma myxomaviru, která zasahuje i zajíce. A právě ten se v těchto dnech šíří i mezi těmi žijícími u nás. Objevil se zatím na jihu Moravy, ale šířit se bezpochyby bude dále. Podle přírodovědce Jakuba Hrušky to v krátké době povede k vyhynutí 90 % těchto savců a jejich populace se na dlouho výrazně sníží. Po čase by měli získat částečnou rezistenci, což však trvá dlouho. U králíků se projevila až po desetiletích.

Jaký dopad může být dočasné vyhynutí zajíců pro českou přírodu? Nedostatek zajíců znamená méně potravy pro dravce a šelmy, například lišku obecnou. Ti mohou také částečně uhynout nebo se zaměřit například na ptáky či na jiné savce, a to včetně domácích zvířat. Jejich absence bude mít i další dopad na celý ekosystém - tato zvířata například regulují růst trávy a křovin a pomáhají udržovat otevření plochy důležité pro některé rostliny a hmyz.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz