Článek
Oblečení
Začátek vztahu
Půl hodiny vybírání outfitu. Tři varianty trička. Parfém. Kontrola v zrcadle.
A otázka: „Myslíš, že v tomhle nevypadám divně?“
Po letech
„Tohle tričko si ještě vezmu.“
„Vždyť už ho máš špinavý.“
„Nemám. A ještě nesmrdí. “
Na začátku vztahu člověk měnil outfit třikrát za večer. Po letech stojí u koše na prádlo a vede hlubokou filozofickou debatu o tom, jestli oblečení:
- ještě „voní normálně“
- nebo už „smrdí jak ponožka po třídenním festivalu.“
A největší luxus není značkové oblečení.
Ale mikina, která:
- netlačí
- nemá díru
- a zatím ještě nikoho nezabila smradem.
Telefonování
Začátek vztahu
Po hodinovém rozhovoru. „Ne, ty zavěs první.“ „Ne ty.“ „Tak 3.. 2.. 1.. tys nezavěsil.“
Po letech
„Tak už to polož. Stejně si to doma všechno vyslechnu znova a polovinu z toho jsi mi říkal včera.“
A zatímco na začátku vztahu se člověk loučil i dvacet minut, po letech končí telefonát stylem pracovní porady:
„Tak jo.“
„Hm.“
„Tak zatím.“
„No.“
„Tak čau.“
Nemoc
Začátek vztahu
„Chudáčku, udělám ti čaj a uvařím silný vývar.“
Po letech
„Máš teplotu nebo jen simuluješ? Jestli mě nakazíš, tak odcházím k mamince.“
„A od kolika stupňů už se teda oficiálně umírá?“
A zatímco na začátku vztahu člověk běhá pro vitamíny a píše roztomilé zprávy, po letech už jen zkouší odhadnout, jestli dotyčný opravdu umírá, nebo dramaticky smrká kvůli jednomu ucpanému nosu.
Spaní
Začátek vztahu
Usínání v pevném objetí. Společné sdílení jedné malé peřiny. Romantika až na půdu.
Po letech
„Přestaň na mě dejchat.“ „A nechrápej.“ „A vrať mi sakra tu peřinu.“
Po letech už spaní v objetí připomíná spíš boj o přežití v horské chatě během sněhové kalamity. Jeden se přetahuje o peřinu. Druhý okupuje 83 % matrace diagonálně jak padlý strom po vichřici. A největší romantika je moment, kdy se oba ráno vzbudí a ani jeden nemá chuť toho druhého udusit polštářem.
Jídlo
Začátek vztahu
„No jasně, klidně si můžeš vzít moje hranolky.“
Po letech
„Jestli mi sníš poslední řízek, náš vztah už nemá budoucnost.“
Na začátku vztahu si lidé romanticky dávají ochutnat z talíře. Po letech už si chrání každé poslední sousto s výrazem člověka, který brání poslední jídlo civilizace.
A moc dobře ví, že věta: „Dej mi jen kousnout.“ znamená v partnerském překladu: „To jídlo už nikdy neuvidíš.“
Toaleta
Začátek vztahu
Oba předstírají, že lidské tělo nevydává absolutně žádné zvuky.
Po letech
„To jsi byl ty nebo se rozpadla koupelnová skříňka?“
Na začátku vztahu oba předstírají. Žena, že si jde přepudrovat nos a muž, že si jde zkontrolovat chlupy v nose.
Po letech už člověk podle zvuku bezpečně pozná:
- partnera
- kočku
- pračku
- a dokonce i stupeň gastronomické katastrofy z předchozího dne.
A největší důkaz důvěry není společný účet. Ale to, že po některých zvucích ten druhý stejně zůstane v místnosti.
Akce v Lidlu
Začátek vztahu
Romantické, dlouhé procházky. Držení za ruce. Společné západy slunce.
Po letech
„Mají máslo za 39,90!“
A dva dospělí lidé běží přes celé parkoviště s výrazem, jako by šlo minimálně o poslední záchranný vrtulník.
Na začátku vztahu: „Myslel jsem na tebe celé dopoledne.“
Po letech: „Lásko, vzal jsem dvě másla do zásoby.“
A upřímně? To druhé už má skoro stejnou romantickou hodnotu.
Debordelizace
Začátek vztahu
Perfektně uklizený byt. Všude svíčky. Voňavo. Potpourri.
Po letech
„Kam jsi dal ten bordel, co byl tady?!“
Na začátku vztahu byt připomíná katalog IKEA. Po letech už spíš archeologické naleziště, kde člověk občas objeví:
- ztracenou nabíječku
- ponožku z roku 2019
- nebo účtenku z dob, kdy byl ještě mladý a plný nadějí.
A debordelizace neznamená uklidit. Jen přesunout chaos do jiné místnosti a doufat, že tam návštěva omylem nevejde. Doporučuje se danou místnost pro jistotu zamknout.
A tak člověk zjistí, že láska po letech možná nevypadá jako v nejromantičtějším filmu. Nevoní pořád parfémem. Občas chrápe. Občas sní poslední řízek. No to ne, to by si nedovolil. A občas nechá prázdnou ruličku na držáku.
Ale právě v těchhle malých každodenních absurditách bývá vztah často nejvíc skutečný. A člověk prostě cítí ten pravý domov.
