Článek
Od ledna příštího roku se změní částka, která představuje nejnižší zákonem povolenou odměnu za práci. Minimální mzda v Česku vzroste ze současných 22 400 korun na 24 900 korun měsíčně. Na první pohled jde o poměrně výrazné zvýšení. Když se však člověk podívá na výplatu, kterou skutečně dostane na účet, a na výdaje, jež musí každý měsíc zaplatit, může být výsledek méně působivý.
Změna se navíc nedotkne všech zaměstnanců stejně. Někomu se mzda musí zvýšit, jiný může dostávat stejnou částku jako dosud. A u některých lidí s nižším výdělkem může hrát roli také způsob, jakým se počítá zdravotní pojištění.
O 2 500 korun více. Jenže v hrubém
Minimální mzda pro rok 2027 byla stanovena na 24 900 korun měsíčně, při standardní týdenní pracovní době 40 hodin. Hodinová sazba bude činit 148,30 koruny.
Ve srovnání s rokem 2026 jde o zvýšení o 2 500 korun měsíčně, tedy přibližně o 11,2 procenta. Za celý rok to představuje 30 000 korun hrubého navíc, pokud člověk pracuje po celý rok za minimální mzdu.
Důležité je ale jedno slovo: hrubého.
Zaměstnanec totiž nedostává na účet celou sjednanou hrubou mzdu. Z výplaty se odvádí sociální a zdravotní pojištění a podle konkrétní situace také daň z příjmů. Částka, která nakonec dorazí na účet, je proto nižší.
Samotné zvýšení minimální mzdy tak automaticky neznamená, že člověk bude mít každý měsíc o 2 500 korun více na běžné výdaje. Skutečný rozdíl v čisté mzdě bude menší.
Kdo skutečně dostane přidáno?
Nejjednodušší situace nastává u zaměstnance, jehož odměna za práci na plný úvazek odpovídá současné minimální mzdě. Pokud bude pracovat za stejných podmínek i v roce 2027, zaměstnavatel mu musí mzdu upravit tak, aby splňovala novou zákonnou hranici.
Jiná situace nastává u člověka, který dnes pobírá například 27 000 nebo 32 000 korun hrubého měsíčně. Pokud už jeho mzda převyšuje novou minimální hranici a neplatí pro něj jiný závazný důvod ke zvýšení, samotná změna minimální mzdy mu automaticky nezaručuje vyšší výplatu.
To může být pro mnoho zaměstnanců důležitější, než se na první pohled zdá.
Ceny bydlení, potravin, služeb a dalších výdajů se dotýkají lidí s různými příjmy. Zvýšení minimální mzdy však není plošným navyšováním všech platů. Záleží na pracovní smlouvě, mzdových podmínkách a případných dalších pravidlech, která se na zaměstnance vztahují.
Člověk, který vydělává jen o několik tisíc korun více než minimální mzdu, tak nemusí v příštím roce zaznamenat žádnou změnu, přestože se zákonná hranice posune nahoru.
Vyšší minimální mzda může ovlivnit i zdravotní pojištění
Méně známou souvislostí je zdravotní pojištění u některých zaměstnanců s nízkým příjmem.
V určitých případech se při výpočtu zdravotního pojištění vychází z minimálního vyměřovacího základu, který odpovídá minimální mzdě. Pokud člověk vydělává méně a současně se na něj tato povinnost vztahuje, může být nutné zdravotní pojištění dopočítat.
To může hrát roli například u některých lidí pracujících na zkrácený úvazek. Záleží však na jejich konkrétní situaci, protože existují také výjimky, například pro některé osoby, za které platí zdravotní pojištění stát.
Od ledna 2027 bude minimální mzda vyšší, a tím se zvýší i příslušná minimální hranice pro zdravotní pojištění. U zaměstnance, jehož příjem zůstane pod touto hranicí, tak může případný doplatek narůst.
Neznamená to, že se tato změna týká každého člověka na částečný úvazek. Je to ale dobrý důvod ověřit si u mzdové účetní, jak se nová částka projeví právě v jeho případě.
Proč ani zvýšení o jedenáct procent nemusí znamenat větší finanční klid
Zvýšení minimální mzdy je pro lidi, kteří pobírají nejnižší odměny, jednoznačně důležitou změnou. Neznamená však automaticky, že jejich finanční situace bude o stejnou částku lepší.
Rozhoduje nejen výše příjmu, ale také náklady na bydlení, dopravu, energie a další pravidelné platby. Zaměstnanec, který většinu výplaty odevzdá za nájem a základní potřeby, bude mít jen omezený prostor vytvářet rezervu.
Navíc je potřeba odlišovat růst mzdy od růstu kupní síly. Pokud by se současně výrazně zvýšily ceny některých důležitých výdajů, část přidaných peněz by tuto změnu pouze vyrovnala. Naopak při stabilních cenách by si domácnost mohla za vyšší čistý příjem dovolit více.
Zda se lidem skutečně uleví, proto nebude záležet pouze na rozhodnutí o minimální mzdě. Důležité budou také celkové náklady na život a vývoj příjmů v dalších měsících.
Co si z toho odnést do příštího roku
Od ledna 2027 bude minimální mzda činit 24 900 korun hrubého měsíčně. Pro člověka, který dnes pracuje za zákonné minimum, jde o povinné zvýšení odměny. Pro zaměstnance s vyšším příjmem však stejná automatická změna neplatí.
Prakticky se proto vyplatí zkontrolovat nejen vlastní hrubou mzdu, ale také očekávanou čistou výplatu a případné dopady na zdravotní pojištění. Právě tyto detaily totiž rozhodnou o tom, kolik peněz domácnosti skutečně zůstane.
Zvýšení minimální mzdy je důležitý krok, ale samo o sobě nevyřeší otázku, zda lidé dokážou ze svého příjmu pohodlně pokrýt všechny běžné výdaje a ještě něco ušetřit.
