Článek
Nová dokumentární série z produkce Voyo Originál se zevrubně věnuje případu Petra Kramného odsouzeného za vraždu manželky a dcery během rodinné dovolené v Egyptě v roce 2013. V pěti dílech se ve vyprávění příbuzných, blízkých přátel, právníků, znalců, odborníků i samotného Petra Kramného po více než deseti letech vrací tvůrci k případu, který rozdělil laickou i odbornou veřejnost. Objektivním způsobem ukazují osudy lidí, kterým tato kauza změnila život. Režisérem Krauzy Kramný je Petr Hátle a autorkou scénáře je Kristina Májová. První díl se na Voyo objeví již zítra.
Přinášíme vám další pokračování rozhovoru s režisérem dokumentu Petrem Hátle a scenáristkou Kristinou Májovou.
Štáb se sešel i s odsouzeným Petrem Kramným a rozhovor s ním se konal ve věznici Mírov. Jak celé setkání probíhalo?
PH: Natáčení ve věznici Mírov je velmi komplikované. Získali jsme ale povolení od ředitele věznice a měli jeho plnou podporu. Natáčeli jsme sice v malém štábu, ale jen projít různými bezpečnostními kontrolami s technikou zabralo jistě dvě hodiny. Natáčeli jsme v návštěvní místnosti, Petr Kramný byl celou dobu za mřížemi. Stísněná atmosféra středověkého hradu uprostřed lesů na nás všechny silně zapůsobila.
Jaký vyprávěcí klíč jste v případě Kauzy Kramný zvolili? Postupujete chronologicky, po výpovědích, nebo úplně jinak?
KM: Postupujeme chronologicky, mapujeme kauzu, ukazujeme souvislosti.
PH: Chronologie je základní klíč našeho vyprávění, ale často se také vracíme v čase k určitým klíčovým momentům. Divák tak na ně může nahlédnout v novém světle, když má další informace. Jedna situace se může jevit úplně jinak v díle prvním a v díle třetím.
Vypravili jste se vy sami do Egypta na místa, kde se ona dvojnásobná vražda stala? A pokud ano, objeví se něco z toho i v samotném dokumentu? Co jste tam chtěli najít?
PH: Natáčeli jsme na různých místech v Hurghadě a mluvili s mnoha lidmi, kteří zde v době tragédie žili a jichž se nějak dotkla. Získali jsme exkluzivní rozhovor třeba s egyptsko-českým právníkem, který má přístup k archivům egyptského vyšetřování a sám se v případu angažoval. Obecně bylo natáčení v Egyptě velmi náročné, vyžadovalo množství povolení a k získání různých svědectví bylo nutné využívat místní fixery.
V dokumentu zpovídáte i novináře, kteří tehdy na kauze intenzivně pracovali přímo z místa. Překvapily vás v něčem jejich výpovědi?
PH: Svědectví obou novinářů Etienna Blahy z Blesku a Martina Kočárka z Novy jsou pro sérii velmi podstatné. Média hrála v této kauze velkou roli. Prostřednictvím jejich vyprávění se divák může dostat přímo dovnitř jejich práce, nahlédnout, jak takřka v přímém přenosu vzniká mediální kauza desetiletí.
KM: Novináři byli myslím upřímně zaskočeni sdílností Petra Kramného. Myslím, že nikdo netušil, že se to vyvine tímto způsobem, kolik reportáží a vstupů vznikne.
Myslíte si, že kdyby se stal podobný případ dnes, měl by stejnou mediální a veřejnou pozornost a média by postupovala identicky?
PH: Takzvaná černá kronika bývá nejčtenější a nic s tím asi nenaděláme. Není ani důvod moralizovat nebo se tomu bránit, lidi to prostě zajímá. Měli bychom ale důsledně hlídat, aby v médiích nedocházelo k poškozování obětí nebo víření emocí, které v důsledku ublíží mnoha lidem.
KM: Tragické příběhy fascinují lidstvo od nepaměti čili zájem veřejnosti by byl jistě stejný. Doufám ale, že ve způsobu, jak se o tragických událostech referuje, nastal přeci jen určitý posun.
Kde je z vašeho pohledu zlomový moment celého případu, kdy se pohled na to, jak se věci udály a co se tehdy v hotelovém pokoji stalo – vlastně mělo stát –, začal proměňovat? Tedy moment, kdy se veřejné mínění zlomilo a začalo ono rozdělování společnosti, o kterém jsme mluvili?
KM: Těch klíčových momentů bylo několik. Ovšem začalo to asi opravdu těmi reportážemi a přímými vstupy z Egypta. Sledovala je veřejnost, která si na jejich základě tvořila názor na Petra Kramného, sledovala je ale hlavně policie – a nacházela rozpory.
Co si z celého natáčení odnášíte vy sami? Dokázaly s vámi některé výpovědi nebo události pohnout?
PH: Nejsilnější pro mě byla osobní setkání s přáteli a rodinou Kramných. A nejsou to zdaleka jen jejich výpovědi, které se dostaly do série. Vážím si jejich odvahy k tomu promluvit o tragédii, kterou prožili. Myslím, že je velmi podstatné sdílet podobnou zkušenost, která může vpadnout do života každému z nás.
KM: Teoreticky jsem znala pojmy, jako je obviňování oběti (victim blaming) či sekundární viktimizace. Teprve u tohoto případu jsem si ale uvědomila, jakou bezmoc musí cítit pozůstalí, kolik bolesti to způsobuje i deset let po samotné události.
Zdroj TV Nova
První část rozhovoru najdete zde:
