Jak obejít biologické hodiny: zamrazení vajíček na později

Co když jste žena (jestli ne tak si představte, že jste žena) a jednoho krásného dne zjistíte, že biologické hodiny tikají rychleji, než jste si mysleli, ale váš život na to ještě není připravený? Co když máte práci, plány, sny, možná cestování, možná kariéru, ale ten pravý partner prostě pořád nepřišel? A právě v tu chvíli vstupuje do hry téma, o kterém se sice mluví čím dál víc, ale pořád kolem něj koluje spousta otázek, emocí i předsudků.

Představte si, že vaječníky dostanou svůj příděl vajíček už úplně na začátku života ženy. Ještě před narozením jich mají miliony, ale už v tu chvíli začíná přirozený úbytek. Ne proto, že by se něco pokazilo, ale protože tělo si z nich postupně vybírá jen malou část a zbytek přirozeně zaniká. Tomu se říká atresie. A tenhle proces běží celý život — nejdřív pomalu, pak čím dál rychleji.

A pak přijde každý měsíc takový malý závod. Ve vaječníku začne růst víc vajíček najednou, ale dozraje většinou jen jedno. Právě to se při ovulaci uvolní a vydá se dál vejcovodem. Všechna ostatní v tom cyklu většinou zaniknou, takže při ovulaci se nevyplaví deset vajíček, ale obvykle jen jedno.

A tak se z obrovské zásoby, kterou má žena ještě před narozením, postupně stane zásoba, která se s věkem zmenšuje a zmenšuje. Kolem třicítky už začíná být ten pokles znát a po pětatřicítce bývá rychlejší, takže právě tehdy začne spoustu žen napadat otázka, jestli si do budoucna nenechat otevřená vrátka v podobě zamražení vajíček. Ale co si budeme, ideální je nad zamražením vajíček přemýšlet dříve než ve třiceti pěti.

Tohle vás možná překvapí. Věk totiž neovlivňuje jen počet vajíček, ale hlavně jejich kvalitu. Vajíčko ženy ve 28 letech a vajíčko ženy ve 38 letech může na první pohled vypadat úplně stejně, ale biologicky mezi nimi může být obrovský rozdíl.

Vajíčka totiž stárnou spolu s tělem. A čím jsou starší, tím větší je šance, že při dělení chromozomů vznikne chyba. To znamená, že vajíčko může mít menší schopnost vytvořit zdravé embryo, může být nižší šance na otěhotnění a zároveň roste riziko potratu nebo některých genetických odchylek.

Je to trochu jako s baterií v telefonu. Zvenku může vypadat pořád stejně, ale uvnitř už nedrží energii tak dobře jako dřív. A právě proto se u zamrazení vajíček tolik řeší věk. Nejde o to, že by žena po pětatřicítce najednou nemohla mít dítě. Spousta žen otěhotní úplně přirozeně i později. Jde spíš o to, že biologicky mají mladší vajíčka větší šanci být kvalitnější.

Když si žena nechá vajíčka zamrazit ve 28 letech, tak je to trochu, jako by si jejich biologický věk odložila na později. Ta vajíčka pak po celou dobu v mrazáku nestárnou, takže když je třeba ve 38 letech rozmrazí a použije, pořád vycházejí z té kvality, kterou měly ve svých osmadvaceti. A právě to je ten hlavní důvod, proč se social freezing (zamražení vlastních vajíček) dělá dřív — ne proto, že by ve 38 bylo pozdě úplně, ale protože s věkem už vajíčka nemají tak dobrou výchozí startovní pozici.

A aby jste si dovedli hezky představit jak takové získání vajíček probíhá pojďme si to ukázat na modelovém příkladu. Vezmeme si nějaké klasické ženské jméno, například Žofie.

Žofie si začne píchat injekce s hormony, aby ve vaječnících dozrálo víc folikulů najednou, a ne jen jedno vajíčko jako v přirozeném cyklu. Této fázi se říká stimulační část a obvykle trvá zhruba 10 až 14 dní. Během ní chodí na průběžné kontroly, kde lékař ultrazvukem sleduje vaječníky. V těch vaječnících ho zajímá počet a velikost folikulů. Například v pravém vaječníku napočítá 8 folikulů velikosti v rozmezí 18-20 mm a v levém vaječníku 10 folikulů velikosti v rozmezí 17-21mm. Podle těchto informací se naplánuje den odběru vajíček.

V tento den přijde Žofie ráno nalačno ke krátkému výkonu v anestezii. To znamená, že celý výkon prospí a nic ji nebude bolet. Takže jakmile Žofie na sále usne lékař si připraví vaginální ultrazvukovou sondu, na ni nasadí vodicí část pro punkční jehlu a přes pochvu pak pronikne tou dlouhou jehlou až k vaječníkům. Jednotlivé folikuly postupně propíchne a jejich obsah odsává do zkumavek. Celý zákrok bývá krátký, zhruba 15 až 20 minut, a po něm už Žofie většinou jen odpočívá přibližně 2 hodinky na dospávacím pokoji a jde domů.

Všechny ty Žofčiny folikuly, které lékař napíchl a vysál, byly naplněné tekutinou. Tato tekutina byla odsáta do zkumavek, které putují hned do embryologické laboratoře.

Tam embryolog pod mikroskopem hledá vajíčko po vajíčku v tekutině z těch folikulů. Vajíčka bývají schovaná mezi okolními buňkami. Tyhle buňky se musí odstranit, aby šlo vajíčko správně zhodnotit a připravit dál.

Pak každé vajíčko dostane ochranné roztoky s kryoprotektivy. Ty z něj vytáhnou část vody a pomůžou mu přežít mráz bez poškození ledovými krystalky. Celý tenhle krok se dělá v opravdu malém objemu, protože právě rychlost a maličké množství tekutiny jsou klíčové.

A pak přijde ta nejzajímavější část: každé to vajíčko se metodou vitrifikace prakticky bleskově ochladí z pokojové teploty na minus 196 stupňů Celsia za méně než dvě sekundy a místo klasického zamrznutí se z něj stane skoro „skleněný“ stav. Pak už čeká uložené v tekutém dusíku, úplně mimo čas, dokud nepřijde jeho chvíle.

Zdroje: