Článek
Praha, noc z 31. srpna na 1. září 1933. Zaměstnanec drah na bratislavském nádraží otevírá podezřelý kufr. A to, co najde uvnitř, otřese celým Československem.
V prvním kufru byla uříznutá hlava a nohy. Druhé zavazadlo, v němž byl uložen trup a ruce, doputovalo ve stejný den na košické nádraží.
Začíná jeden z největších kriminálních příběhů českých dějin.
Dívka z chudoby
Otýlie Vranská spatřila světlo světa 9. března 1911 ve slovenském Brezně nad Hronom. Rodina žila na pokraji chudoby, otec zametal ulice.
Už v jedenácti letech putovala do polepšovny za krádeže. Odtud utekla a jako osmnáctiletá se podívala za mříže znovu — tentokrát pro potulku.
V březnu 1933 odjela do Prahy za vidinou lepšího života. Bylo jí dvaadvacet let. V metropoli přežívala pomocí příležitostné prostituce — nebyla to žádná ostřílená profesionálka, spíš žena na okraji, která hledala cestu ven.
Cestu ven nikdy nenašla.
Poslední večer
Dne 31. srpna 1933 se Vranská najedla u své bytné a zmínila se, že má kolem 20. hodiny schůzku s jakýmsi rotmistrem, který jí přislíbil sňatek a zaměstnání ve vojenské prádelně.
Přesunula se do kavárny U politické mrtvoly. Přišla s nápadným mladíkem s kudrnatými blond vlasy, jehož totožnost nebyla nikdy zjištěna. Ten jí objednal muškátové víno a jablko.
Naposledy byla spatřena v restauraci U Šmelhauzů v Melantrichově ulici asi hodinu po půlnoci. Nahlížela do tanečního sálu, jako by někoho hledala, ale dovnitř nevešla.
Za několik minut potkala svého vraha.
Záhada, která otřásla republikou
Když se obsah kufrů dostal na veřejnost, Československo se zastavilo. Výstavku s předměty nalezenými u kufrů navštívily tisíce lidí a policie měla velké problémy s udržením pořádku. Fotografie kufrů a hlava mrtvoly byly zveřejněny ve všech novinách.
Nezávisle na sobě se přihlásily dvě ženy ze Slovenska, které ve fotografii poznaly svou sestru — Otýlii Vranskou.
Policie zahájila jedno z největších vyšetřování v dějinách československé kriminalistiky. Během šetření obdržela téměř 5 000 převážně anonymních dopisů a zaručeně ověřených informací o pachateli, které byly důsledně prověřovány, což značně zatěžovalo vyšetřovatele.
Hlavní podezřelý, kterého nešlo usvědčit
Brzy se vynořilo jméno rotmistra Josefa Pěkného — váženého legionáře, válečného hrdiny a účetního v kasárnách. S Vranskou se dobře znal a udržoval s ní za úplatu intimní poměr. Vranská údajně vyprávěla své bytné, že si ji Pěkný brzy vezme za manželku. Zároveň však udržoval vztah s jistou Antonií Koklesovou.
Pěkný hned den po vraždě vypověděl nájemní smlouvu, aniž by měl k dispozici nový byt. U člověka jeho postavení a návyků to byl podivně nezodpovědný a dost atypický krok.
Přesto vyšetřovatelé neměli žádný důkaz. Případ zůstal nevyřešený po dlouhých 90 let.
DNA po devadesáti letech
V roce 2023 se případ znovu otevřel. Potomci dvou nejpodezřelejších pachatelů — rotmistra Pěkného a prostitutky Antonie Koklesové — poskytli forenzním genetikům svou DNA pro srovnávací analýzy.
Po devadesáti letech testů DNA byl jako vrah označen rotmistr Josef Pěkný. Vraždu spáchal nejspíš v afektu — předpokládá se, že v jeho bytě se strhla žárlivá scéna a komplikace, které by mu žena lehkých mravů mohla způsobit, muže vyprovokovaly k drastickému činu.
Spravedlnosti ale nikdy nedošel. Josef Pěkný zemřel dávno před tím, než DNA promluvila.
Příběh, který se nezapomíná
Otýlie Vranská byla chudá dívka ze Slovenska, která přijela do Prahy hledat lepší život. Nestala se hrdinkou ani historickou osobností. Žádný významný čin nevykonala — o její posmrtné slávě rozhodl způsob, jakým byla sprovozena ze světa.
A přesto ji Česko nezapomnělo. Devadesát let. Tisíce dopisů. DNA testy. Jméno vraha, které přišlo příliš pozdě.
Jak řekl ředitel policejního muzea Radek Galaš: „Chtěli jsme, aby Otylka měla vlastní hrob a vrazi měli jméno.“
Teď ho mají.
Zdroje:
1. Kvetyzeny.cz — Otýlie Vranská: Její vraždu po 90 letech objasnily testy DNA (březen 2026)
2. Deník.cz — Vražda Otýlie Vranské: na objasnění čeká 88 let, policie má možná eso v rukávu
3. Prima Zoom — Vrah Otýlie Vranské je po 90 letech odhalen. Usvědčil ho test DNA (září 2023)
