Článek
Účinky změny klimatu již ohrožují naše zdraví, naše komunity, naši ekonomiku, naši bezpečnost a budoucnost našich dětí. Veřejná debata o zastavení změny klimatu se často zaměřuje jen na pár aspektů jako na uhelné elektrárny, auta nebo krkající krávy. A řešení, která nám jsou nabízena jsou často příliš zjednodušená: neplýtvat, recyklovat, pořídit si kolo, koupit si lepší žárovku, atd.
Moderní průmyslová společnost, jak jsem ji za posledních 150 let vybudovali, ze své podstaty ničí planetu. Vše, díky čemu je náš život jednodušší, bezpečnější a pohodlnější, prudce zhoršuje současný stav planety. Jídlo, co jíme, oblečení, co nosíme, přístroje, které používáme, to, jak se přemisťujeme, jak žijeme, jak se bavíme. Většina lidí ví, jak velký a negativní vliv na klima má výroba elektřiny, tepla a doprava. Také již víme, že klima silně ovlivňuje i to jak získáváme potravu, ale o jiných velkých znečišťovatelech se skoro nemluví.
Emise unikající ze skládek jsou tak vysoké jako emise všech tryskáčů ve vzduchu. Skládkový plyn se totiž skládá z 50 % z metanu a z 50 % oxidu uhličitého (CO2) . Právě metan je nejméně 28krát účinnější při zachycování tepla v atmosféře po dobu 100 let než CO2.
Domácnosti vypouští více CO2 než všechny auta dohromady. Svým spotřebním chováním jsou domácnosti zodpovědné za 72 % celosvětových emisí skleníkových plynů. V mnoha západních zemích jsou emise ze spotřeby často vyšší než emise z výroby. To je v protikladu s tvrzením, že největšími znečišťovately jsou průmyslové podniky.
Je skvělá věc, že přejdeme na elektrická auta, ale nic nic to nevyřeší, pokud budeme silnice stavět stejně. Až 25 % emisí z dopravy pochází z výstavby silnic a jejich údržby. Emise vzniklé z výroby nového auta jsou rovnocenné postavení jen dvou metrů silnic.
I když často řešení známe, neznamená to, že jsme schopni ho zavést nebo to chceme. Faktem je, že bohatší země mají vyšší uhlíkovou stopu. Jinak řečeno: bohatší lidé způsobují více emisí. Mají se tedy bohatší lidé uskromnit a zmírnit svoji uhlíkovou stopu? I když by to pomohlo, problém by to nevyřešilo, protože 63 % světových emisí pochází ze zemí s nízkými až středními příjmy. Tedy ze zemí, kde většina lidí nežije na vysoké noze, ale naopak neustále bojuje o přežití.
Pro miliardy lidí představují emise pro ně osobně dobrou věc. V současnosti bohužel přechod z chudoby do střední třídy nevyhnutelně vytváří emise. Když na to zapomínáme, máme tendenci navrhovat neproveditelná řešení. Je těžké tvrdit, že by určitý region měl všechny své prostředky vložit na ochranu planety - chránit své pralesy a nakoupit solární panely, když nedokáže poskytnout základní potřeby pro významnou část populace. Omezit se není populární řešení, zvlášť když něco takového žádají země, které zbohatly právě způsobením stejných environmentálních škod v minulosti.
Ani bohaté země se na řešení klimatické změny neshodnou. Uhlí, plyn a ropa jako zdroj energie mizí jen pomalu kvůli vášnivým diskuzím o tom, co je má nahradit. Občané jsou možná zásadně proti jaderné energii, ale také nechtějí větrné nebo solární elektrárny za domem. Ovšem nejproblematičtější je jídlo. Brzy budeme potřebovat nasytit 10 miliard lidí a nevíme, jak to zvládnout bez vypouštění skleníkových plynů.
Kvůli podstatě moderního potravinářství, které vyžaduje hnojiva, je nemožné vytvořit bezemisní potraviny. Jen rýže vypustí tolik metanu, jako jsou skoro veškeré emise letecké dopravy na světě. A co hůř, naše nejoblíbenější jídla vytvářejí nejvíc emisí - 57 % potravinářských emisí pochází ze živočišných produktů. Rozdíl v emisích mezi masnou a rostlinnou produkcí je markantní – na produkci 1 kg pšenice připadá asi 2,5 kg skleníkových plynů. Jedno kilo hovězího masa vytváří 70 kg emisí.
Nejrychlejší způsob, jak snížit emise CO2, by byl, kdyby nejbohatší země na světě drasticky změnily životní styl a kdyby ty rozvojové nechtěly toho stylu dosáhnout. Kdyby každý z nás přijal svoji zodpovědnost. Stačí to?
Myšlenku osobní uhlíkové stopy zpopularizovala ropná společnost BP v reklamní kampani v roce 2005. Nejspíš se jedná o jednu z nejhorších a nejúčinnějších propagand, hodit celou vinu na běžné lidi. To všechno odvádí naší pozornost od skutečné povahy situace. Pokud byste odstranili 100 % svých emisí až do konce života, šlo by o jednu vteřinu emisí globálního energetického průmyslu.
Důkazem je, že i když jsme během pandemie zůstali doma, nepoužívali dopravu a konzumovali méně. Emise CO2 se za rok 2020 snížili jen o 7 %. Argument, aby lidé konzumovali méně masa, aby běžní lidé řešili klimatickou změnu sami, tak ztroskotala. Osobní snaha je sice fajn, je ale jen kapkou v moři.
Klimatická nouze je i nadále naléhavá a bezprostřední, ale zároveň řešitelná . Abychom toho dosáhli potřebuje mnoho systémových změn v oblasti technologií, politiky a hospodářství a musí to chtít mocní lidé. Politici musí vědět a silně pociťovat, že to lidi zajímá, že jejich volební úspěch závisí na vypořádání se s klimatickou změnou.
Neztrácet čas tím, že budeme zakazovat plastová brčka, ale řešit to zásadní: potravinářství, dopravu a energie, a nezapomínat ani na cementárny a stavebnictví. Podporovat nové technologie, které pomáhají v boji s klimatickými změnami.
Již teď vzniká stále více nových firem, které vyrábějí stále efektivnější systémy na pohlcování CO2, lepší baterie, ekologické stavební materiály, bezmasé potraviny, atd. Pro většinu populace jsou tyto alternativy stále drahé, ale jak po nich bude růst poptávka …budou levnější. Právě technologické inovace nám dávají naději, že se posuneme nad rámec pouhého odvracení katastrofy a vybudujeme obyvatelnější svět.
Zdroje:
https://www.wri.org. Online. Dostupné z: https://www.wri.org/insights/6-pressing-questions-about-beef-and-climate-change-answered.
https://www.theguardian.com. Online. Dostupné z: https://www.theguardian.com/environment/2021/sep/13/meat-greenhouses-gases-food-production-study.
https://www.epa.gov. Online. Dostupné z: https://www.epa.gov/lmop/basic-information-about-landfill-gas.
https://www.sciencedirect.com. Online. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2214629618310314.
