Článek
Československo po roce 1918 zdědilo většinu průmyslu bývalého Rakouska-Uherska. Vyráběly se zde automobily, lokomotivy, zbraně, sklo, textil i strojírenské výrobky a naše podniky patřily mezi světovou špičku.
Právě odtud vznikl známý mýtus o „desátém nejbohatším státě světa“. Ve skutečnosti se totiž jednalo o 10. místo podle objemu průmyslové výroby, nikoli podle celkového bohatství obyvatel. Jde o dva odlišné ukazatele.
Co říkají ekonomická data?
Ekonomové při mezinárodním srovnávání používají především HDP na obyvatele, který lépe vystihuje životní úroveň než samotný objem výroby.
Podle dlouhodobých rekonstrukcí ekonomického historika Anguse Maddisona dosahovalo Československo ve druhé polovině 20. let a na počátku 30. let přibližně 17. místa na světě podle HDP na obyvatele.
Ve světovém měřítku šlo o výborný výsledek. Československo patřilo mezi nejvyspělejší státy mimo úzkou skupinu nejbohatších zemí západní Evropy a Severní Ameriky.
Jak jsme si vedli v Evropě?
Při srovnání s nejvyspělejší částí Evropy už byl obrázek méně příznivý.
Vyšší ekonomickou úroveň měly například:
- Velká Británie,
- Švýcarsko,
- Nizozemsko,
- Belgie,
- Dánsko,
- Švédsko,
- Norsko,
- Francie,
- Německo,
- Rakousko,
- Finsko.
Naopak Československo převyšovalo například Itálii, Španělsko, Portugalsko a většinu států jihovýchodní a východní Evropy.
Jinými slovy – Československo rozhodně nebylo chudou zemí. Patřilo mezi evropský nadprůměr, ale zároveň nepatřilo mezi úplnou ekonomickou špičku západní Evropy.
Proč nebylo bohatší?
Jedním z hlavních důvodů byly výrazné regionální rozdíly.
České země patřily mezi nejprůmyslovější oblasti kontinentální Evropy. Naproti tomu Slovensko bylo převážně zemědělské a Podkarpatská Rus představovala jeden z nejméně rozvinutých regionů tehdejší Evropy.
Celostátní průměr proto snižovaly právě hospodářsky slabší oblasti. Historici se shodují, že pokud by se hodnotily pouze české země, jejich ekonomická úroveň by byla znatelně vyšší než průměr celého Československa.
Odkud se vzal mýtus?
Představa o „desáté nejbohatší zemi světa“ vznikla záměnou dvou různých statistik.
Ukazatel Postavení Československa
- Objem průmyslové výroby přibližně 10. místo na světě
- HDP na obyvatelepřibližně 17. místo na světě
Obě čísla jsou správná, ale popisují zcela odlišné věci. Silný průmysl automaticky neznamená, že země patří mezi nejbohatší podle životní úrovně obyvatel.
Jak si stojíme dnes?
Z pohledu ekonomických ukazatelů dosahuje Česká republika dnes nejvyšší životní úrovně ve své historii. Reálné příjmy, délka života, dostupnost zdravotní péče, kvalita bydlení i úroveň vzdělání jsou výrazně vyšší než za první republiky.
To nijak nesnižuje význam meziválečného Československa. Bylo to období mimořádně úspěšné z hlediska demokracie, kultury, vědy i průmyslového rozvoje. Historická data však ukazují, že představa Československa jako jedné z deseti ekonomicky nejbohatších zemí světa je spíše historickým mýtem než skutečností.
První republika byla vyspělým středoevropským státem s velmi silným průmyslem, ale zároveň se značnými regionálními rozdíly, které ovlivňovaly celkovou ekonomickou výkonnost i životní úroveň jejích obyvatel. Skutečný obraz je proto zajímavější než idealizovaná vzpomínka.
Zdroje:
Https://ekonom.cz. Online. Dostupné z: https://ekonom.cz/c1-67177650-na-prumyslovou-revoluci-si-ceske-zeme-musely-pockat-pul-stoleti.
Https://cs.wikipedia.org. Online. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_d%C4%9Bjiny_%C4%8Ceskoslovenska.
Https://ekonom.cz. Online. Dostupné z: https://ekonom.cz/c1-67028940-prvorepublikova-ekonomika-od-premiantstvi-k-uprku-kapitalu.
Https://www.echo24.cz. Online. Dostupné z: https://www.echo24.cz/a/SkBLt/mytus-o-prvni-desitce-v-poctu-aut-jsme-byli-az-na-21-miste.
Https://ourworldindata.org. Online. Dostupné z: https://ourworldindata.org/grapher/gdp-per-capita-maddison-project-database.
