Článek
Manželství je krásná věc. Tedy aspoň to tvrdí lidé, co ještě nezažili rodinnou poradu kvůli špatně vymačkané pastě na zuby. Pro obyčejného chlapa, co si kdysi naivně myslel, že „ano“ znamená začátek společného života plného lásky, sexu a klidu, je realita poněkud jiná. Představy se rychle mění. Láska zůstává, ale klid? Ten už dávno utek.
U piva se to říká jednoduše: „Brácho, už zas měla náladu. Já ani nevím kvůli čemu!“ Jenže když to prožíváš na vlastní kůži, začneš si psát deník přežití. A tady je pár kapitol:
1. „Můžeme si promluvit?“ – překlad: Už jsi v h@jzlu, aniž bys tušil proč
Tahle nevinná otázka neznamená zájem o tvoje pocity nebo den. Je to výstřel z děla. Sedíš, v ruce ovladač, a najednou tě paralyzuje strach. Co jsem udělal? Zapomněl jsem výročí? Řekl jsem nahlas, že tchyně smrdí po levanduli? Netušíš. Ale víš, že bude následovat dlouhá přednáška, během které se budeš omlouvat za něco, co se stalo buď jen v její hlavě, nebo v roce 2012.
2. „Všechno je v pohodě.“ – a tvoje nervy začínají odpočítávání
Tahle věta je jako časovaná bomba. Nic není v pohodě. V tu chvíli bys měl běžet. Ale ne. Ty zůstaneš, protože jsi „zodpovědný partner“. A tak čekáš. A po pár hodinách (nebo dnech) ti vyčte, že sis nevšiml, jak moc nebylo všechno v pohodě.
3. Dárky, které tě mají změnit
Dostaneš svetr. Ne takovej, co by sis vybral. Ne. Dostaneš ten, co by tě „měl trochu zkulturnit“. Prý ti sekne. A ty si připadáš jak figurína z katalogu, která omylem vlezla do cizí rodiny.
4. Dovolená = vojenská operace
Myslíš si, že si odpočineš. Ale ve skutečnosti vstáváš v 6:30, abyste stihli pět muzeí, tři zámky a dvě výstavy, které „prostě musíš vidět“. Relax? Možná až doma. Ale jen pokud po návratu nezjistí, že jsi zapomněl přenést kufr z auta.
5. Když je ticho horší než hádka
Přijdeš domů. Ticho. Ne to příjemné. Ale takové to „všechno je špatně, ale neřeknu ti co“ ticho. Víš, že jsi zase v pr*seru. A víš, že to budeš muset vydolovat jak archeolog, co hledá ztracenou civilizaci ve sklepě plném pastí.
Pokud si myslíš, že je to výmysl pro pobavení čtenáře nebo snad ojedinělý příběh nějakého nešťastníka, tak se zamysli. Určitě najdeš aspoň jednu z věcí, co jsem popsal, i ve svém vlastním vztahu. A pokud ne… gratuluju. Buď jsi svobodnej, nebo tě tvá žena právě sleduje přes rameno.
Manželství je kompromis. Ty se vzdáš svých snů, klidu a posledních zbytků hrdosti… a ona ti za to dovolí jít jednou za měsíc s kámošema na pivo. Ale víš co? Stejně ji miluješ. Protože kdyby ti tohle všechno dělala někdo cizí, už bys dávno volal policii.
Ale tohle je manželství. A jestli si myslíš, že jsi v tom sám – nejsi. My ostatní jsme tu taky. Se sklenicí v ruce a tou samou větou na rtech: „Jo, brácho, já tě chápu.“
