Američané jednají s východním křídlem NATO o rozšíření jaderného deštníku

Washington diskutuje s Polskem a pobaltskými státy o možnosti, že by tyto země měly na svém území americká dvouúčelová letadla schopná nést jaderné zbraně.

Cílem je posílit americký jaderný deštník nad Evropou v době, kdy USA snižují konvenční přítomnost a tlačí na evropské spojence, aby převzali větší odpovědnost za obranu.

Rozhovory mají být zatím v počáteční fázi a nevedly dosud k žádným konkrétním dohodám.

Jaderné zbraně patřící USA již dlouhodobě má na svém území šest zemí NATO, a to Belgie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Turecko a Spojené království. Rozšíření by znamenalo posun dále na východ.

Východoevropské země tento krok požadují jako odpověď na ruskou hrozbu.

Bývalý polský prezident Andrzej Duda toto téma opakovaně otevíral a vyzýval k přemístění amerických jaderných zbraní do Polska.

Šéf Bílého domu Donald Trump zatím tuto možnost neoznačil za svou prioritu, ale jeho administrativa vede diskuse v kontextu širší strategie jaderného odstrašení při současném snižování konvenčních sil v Evropě, jako jsou například úvahy o stahování části vojáků z Německa.

Experti varují, že by takový posun mohl eskalovat napětí s Ruskem, které podobné kroky označuje za provokaci.

Probíhající jednání odrážejí snahu Trumpovy administrativy přizpůsobit americkou přítomnost v Evropě novým prioritám, včetně většího zaměření na Indo-Pacifik, a to současně při zachování jaderného závazku vůči NATO.

Žádná finální rozhodnutí zatím nebyla přijata. Důvěrná jednání pokračují v rámci aliance.

Většina světových jaderných zbraní je ve vlastnictví USA nebo Ruska. Francie má přibližně 290 jaderných hlavic a Spojené království 225 amerických raket Trident.

Zájem zemí východního křídla NATO o rozmístění letounů schopných nést jaderné zbraně urychlila ruská invaze na Ukrajinu a opakované výroky Vladimira Putina o jaderných možnostech Kremlu.

Ruské ministerstvo zahraničí dlouhodobě označuje rozšiřování infrastruktury NATO a jaderných kapacit blíže k ruským hranicím za „nepřijatelné“ a hrozí „odvetnými opatřeními“.

Rozmístění amerických jaderných zbraní v nových členských zemích by podle Moskvy představovalo „kvalitativní eskalaci“ napětí a mohlo by vést k odvetným krokům, včetně úprav ruské jaderné doktríny nebo dalšího přesunu ruských taktických jaderných zbraní.

Rusko tradičně argumentuje, že takové kroky porušují dohodu mezi aliancí a Ruskem z roku 1997 a zvyšují riziko konfliktu. Vladimir Putin a další představitelé opakovaně označují rozšíření NATO a posilování jeho jaderné přítomnosti za jednu z „příčin“ současného napětí, včetně války na Ukrajině.

Experti očekávají, že Kreml by na případné dohody reagoval dalšími hrozbami, modernizací svých jaderných sil v Kaliningradu nebo Bělorusku a propagandistickou kampaní o „obklíčení“ Ruska. Zatím žádná finální rozhodnutí nepadla, takže oficiální ruská reakce může přijít v následujících dnech či týdnech prostřednictvím diplomatických kanálů nebo veřejných prohlášení.

Zdroje: FT, Kyiv Post, CNN, Ministerstvo zahraničních věcí RF.