Článek
Napětí mezi Washingtonem a Havanou roste už od ledna, kdy americká administrativa omezila dodávky ropy na ostrov. Cílem bylo donutit komunistický režim k rozsáhlým politickým změnám.
Pentagon v oficiálním prohlášení pro USA Today uvedl, že ministerstvo obrany chystá plány pro celou řadu možných scénářů a je připraveno splnit příkazy prezidenta Donalda Trumpa. Žádný konkrétní termín však zatím nepadl.
Prezidentovo „žertování“ a rychlá zpátečka
Napětí mezi oběma zeměmi přetrvává, přestože Washington a Havana již zahájily předběžné rozhovory o možné ekonomické dohodě. V posledních týdnech se hlava Bílého domu soustředí především na válku v Íránu, přesto se rétorika vůči Kubě zostřila.
Prezident Trump v týdnu prohlásil, že po skončení íránského konfliktu „se možná zastavíme na Kubě“. Už dříve hovořil o tom, že by mohl mít „čest zabrat Kubu v nějaké formě“, a dodal: „Ať už ji osvobodím, nebo si ji vezmu, myslím, že s ní mohu udělat, co budu chtít.“
O víkendu se však vyjadřoval již mnohem obezřetněji. Na otázku zpravodajky serveru Fox News, zda Pentagon připravuje vojenskou akci na Kubě, odtušil: „Záleží na tom, jaká je vaše definice vojenské operace.“
Ostrov se hodlá bránit
Náměstkyně kubánského ministra zahraničí Anayansi Rodriguez Camejo odmítla jakékoli náznaky vnějšího vměšování do politického systému země a uvedla, že národní suverenita není předmětem jednání. Zároveň zdůraznila, že Havana je i nadále otevřená dialogu s Washingtonem a poznamenala, že spolupráce v určitých oblastech je stále možná.
Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel varoval, že jeho země se v případě amerického útoku bude bránit. „Budeme bojovat, budeme se bránit, a pokud padneme v boji, zemřít za vlast znamená žít,“ řekl nejvyšší představitel země.
Kubánský režim poškodil pád venezuelského diktátora
Situaci vyostřil lednový zásah Američanů ve Venezuele, při němž byl z Caracasu tajně odvezen bývalý prezident Nicolás Maduro. Při operaci zahynuly desítky kubánských vojáků, kteří ho střežili.
Napětí mezi Washingtonem a Havanou roste už od ledna, kdy americká administrativa omezila dodávky ropy na ostrov
Americká akce vyvolala rozruch a silně zapůsobila v kubánských i venezuelských exilových kruzích na Floridě a posílila naděje a spekulace, že ostrov v Karibiku by mohl být dalším cílem.
Spojené státy diskutují o nějaké formě vojenské intervence na Kubě už desetiletí – od chvíle, kdy Fidel Castro v roce 1959 převzal na ostrově moc a později se přiklonil ke komunismu a Sovětskému svazu.
Auta nejezdí, léky došly, za dveřmi je hladomor
Po Madurově pádu se životní podmínky Kubánců dále zhoršují. Ostrov se potýká s nedostatkem pohonných hmot, léků, potravin a jakéhokoliv spotřebního zboží. Nejhorší je to na venkově, kde zvláště staří lidé hladoví.
Podle Eduarda Freislera, zvláštního zpravodaje serveru Seznam Zprávy na Kubě, mnozí už nemají co jíst, nedostanou léky, šampon ani zubní pastu. O chudé a bezmocné se starají pouze kněží a dobrovolníci z katolické komunity.
Zdroje: USA Today, zeteo, Fox News, Yeni Safak, Newsweek, Seznam Zprávy.
