Článek
Dvacet pět let jsem byl školníkem na základní škole, kde bylo každý rok cca čtyři sta padesát dětí. Začínal jsem v době, kdy se topilo v kotlích a moje pracovní doba začínala ve 2 hodiny ráno. Pracovní doba byla 12 hodin. Mimo topení samozřejmě byla povinnost starat se o provoz školy jako takové, vnitřního vybavení přes údržbu venkovních ploch, v zimním období úklid sněhu. V době, když vyměnili kotle na tuhá paliva za plynové, mi snížili pracovní dobu na 9 hodin denně, povinnosti zůstaly.
Paradoxně nejvíc práce jsem měl o hlavních prázdninách, kdy jsem musel prohlédnout každý kus nábytku, každou židli, lavici, udržovat travnaté plochy, včetně údržby vybavení a zařízení školní kuchyně a jídelny, včetně školní družiny. A tím jsem u základního problému navrhovaného MŠ.
Ten, kdo navrhl přeřadit nepedagogické pracovníky pod zřizovatele, absolutně neví a nezná chod škol jako takových. Jediným kritériem je úspora financí na straně ministerstva školství, kterou jako správní hospodáři vykáží na konci roku. Jak si myslí že to bude fungovat? Platit bude zřizovatel a náplň práce bude určovat ředitel školy? Tento systém nikdy nefungoval a fungovat nemůže. Každá škola je živý mechanismus, kde přítomnost obslužného personálu, myslím denní přítomnost, je nutností.
Byly dny, kdy bylo práce málo, to přiznávám, bylo to ale také tím, že jsem si o prázdninách prošel celou školu a veškerý inventář prohlédl, ale byly dny, kdy jsem nevěděl, co dřív, třeba každou přestávku rozmontované splachování na dívčích záchodech.
Jako školník jsem měl na starosti doplňování hygienických prostředků, sledování revizí, drobné opravy elektroinstalace apod. Jak jsem řekl, ten, kdo vymyslel tento nesmysl, že nepedagogické pracovníky bude platit zřizovatel, v životě nebyl ve škole jakéhokoliv typu a nezná její mechanismus. Už jenom jako drobnost: jako zaměstnanec školy jsem měl obědy za stejnou cenu jako pedagogové. Když bude školník placen městem, bude platit plnou cenu jako cizí strávník?
V dnešní době mě fascinuje jedna věc. Jak je možné, že se vždycky najde nějaký „odborník“ (chtěl bych říct jiný příměr začínající na i), který vymyslí zhovadilost, ale má tu sílu ji prosadit, i když okolí ví, že je to zhovadilost.
Přeji dnešním nepedagogickým, zatím zaměstnancům škol, hodně pevných nervů, anebo se poohlídnout po jiné, lépe placené a hlavně klidnější práci, kde nebudete ti poslední, s kterými si kdejaký „inteligent“ vytře podlahu. Na samý závěr bych chtěl říct, že za tuto myšlenku, převést nepedagogy pod zřizovatele, musela ministra školství ukrutně bolet hlava.
