Článek
Jindřich VIII. vstoupil do dějin jako král šesti manželek, který zoufale toužil po mužském dědici. Když jej nedostal, vinil ženy. Kateřinu Aragonskou zavrhl, Annu Boleynovou nechal popravit a stále znovu hledal manželku, která mu konečně porodí zdravého syna.
Jenže co když problém nebyl především v nich?
Moderní interdisciplinární studie historických pramenů a poznatků reprodukční medicíny přišla s provokativní hypotézou: část neúspěšných těhotenství Jindřichových manželek mohla souviset s mužskou neplodností samotného krále. Autoři Valerie Shrimplin a Channa Jayasena upozorňují, že neobvykle vysoký počet potratů a mrtvě narozených dětí u několika různých partnerek obrací tradiční otázku naruby.
Král potřeboval syna. A čas běžel
Když Jindřich roku 1509 nastoupil na trůn, Tudorovská dynastie byla stále poměrně mladá. Potřebovala pokračování a nejbezpečnějším řešením byl legitimní mužský dědic.
Královi bylo sedmnáct let a krátce po nástupu se oženil s Kateřinou Aragonskou, vdovou po svém starším bratru Arturovi. Kateřina otěhotněla už přibližně dva měsíce po svatbě a v následujících letech byla těhotná opakovaně.
Na první pohled tedy nic nenasvědčovalo tomu, že by měl král s plodností problém.
Výsledek však byl tragický.
První těhotenství roku 1510 skončilo potratem nebo narozením mrtvého dítěte. V lednu 1511 se narodil syn Jindřich, který však zemřel po sedmi týdnech. Další chlapec narozený roku 1513 byl mrtvý nebo zemřel krátce po porodu. Stejně dopadlo i těhotenství roku 1515. Teprve v únoru 1516 se narodila Marie, budoucí anglická královna. Následovala další neúspěšná těhotenství.
Kateřina Aragonská (1485–1536), první manželka anglického krále Jindřicha VIII. Portrétní miniatura Lucase Horenbouta z roku 1525.
Kateřina tedy otěhotnět dokázala. Problém spočíval především v tom, že většina těhotenství nevedla k dítěti, které by přežilo.
Pak přišla Anna Boleynová. A stejný problém se opakoval
Jindřich postupně dospěl k přesvědčení, že jeho manželství s Kateřinou je prokleté.
Opíral se mimo jiné o biblickou pasáž z knihy Leviticus, podle níž muž, který si vezme manželku svého bratra, zůstane bezdětný. Král tak hledal vysvětlení svého neštěstí v samotném manželství s Kateřinou.
Když se zamiloval do Anny Boleynové, mohl očekávat, že s mladší ženou konečně získá vytouženého syna.
Anna Boleynová (asi 1501/1507–1536), druhá manželka anglického krále Jindřicha VIII. a matka budoucí královny Alžběty I. Portrét neznámého anglického malíře, kolem roku 1550, dnes ve sbírkách Hever Castle v Kentu.
Anna skutečně rychle otěhotněla. Roku 1533 však porodila dceru Alžbětu.
Ani tím ale problém neskončil. V letech 1534 a 1536 následovala další neúspěšná těhotenství, zřejmě s mužskými plody.
Vzorec začínal být nápadný.
Dvě různé ženy. Opakovaná těhotenství. A znovu potraty či ztráty dětí.
Deset těhotenství a jen dvě dcery, které dospěly
Podle studie Shrimplinové a Jayaseny absolvovaly Kateřina Aragonská a Anna Boleynová dohromady deset známých těhotenství, z nichž šest skončilo potratem. První Jindřichův syn navíc zemřel ve věku sedmi týdnů. Z potomků obou žen nakonec dospělosti dosáhly pouze Marie a Alžběta.
Je třeba dodat, že rekonstrukce těhotenství z 16. století není nikdy zcela jistá. Některé zprávy jsou nejednoznačné a autoři sami upozorňují na limity historických dat.
Přesto je celkový obraz neobvyklý.
A ještě zajímavější je to, co následovalo.
Jane Seymourová syna porodila. Znamená to, že byl Jindřich zdravý?
Jane Seymourová porodila roku 1537 syna Eduarda, pozdějšího Eduarda VI. Král tak konečně získal to, po čem desítky let toužil.
Mohlo by se zdát, že tím je hypotéza o jeho neplodnosti vyvrácena.
Jenže neplodnost neznamená vždy úplnou neschopnost zplodit dítě.
Moderní medicína rozlišuje řadu forem snížené mužské plodnosti. Muž může být schopen oplodnění, ale kvalita spermií může zvyšovat riziko neúspěšného vývoje embrya nebo opakovaných potratů.
Právě na tento rozdíl studie upozorňuje. Autoři zdůrazňují, že abnormální počet spermií, jejich snížená pohyblivost, fragmentace DNA nebo zvýšený oxidační stres mohou souviset nejen s obtížemi při početí, ale i s opakovanou ztrátou těhotenství.
Jinými slovy: muž může děti zplodit a přesto mít problém s plodností.
Poslední tři manželky už s Jindřichem neotěhotněly
Další část Jindřichova reprodukčního příběhu je možná ještě nápadnější.
S Annou Klévskou není zaznamenáno žádné těhotenství; manželství bylo po několika měsících anulováno a jako důvod se uváděla nekonzumace.
Kateřina Howardová rovněž neotěhotněla. Jindřichovi tehdy bylo kolem devětačtyřiceti let.
A těhotná s ním nebyla ani jeho poslední manželka Kateřina Parrová. Po Jindřichově smrti však dítě s novým manželem porodila.
Samotný tento fakt samozřejmě nic nedokazuje. Plodnost závisí na věku, četnosti pohlavního styku, zdravotním stavu a celé řadě dalších okolností.
V kombinaci s předchozími neúspěšnými těhotenstvími však vzbudil pozornost autorů studie.
Nebyly ale potraty v 16. století prostě normální?
Těhotenství bylo v raném novověku mnohem nebezpečnější než dnes. Infekce, podvýživa, komplikované porody a omezené možnosti medicíny znamenaly vysoké riziko pro matku i dítě.
Proto autoři nezkoumali Jindřichovu rodinu izolovaně.
Porovnali ji s reprodukční historií jednatřiceti šlechticů podobného společenského postavení z jeho okolí a období. V tabulce se objevují členové královské rodiny i lidé jako Thomas Cromwell, Charles Brandon nebo Thomas Boleyn.
Výsledky podle autorů naznačují, že Jindřichovi současníci a jejich manželky nebyli neúspěšnými těhotenstvími postiženi ve stejné míře. Právě tato komparace je jedním z hlavních argumentů studie.
Například Charles Brandon měl podle shromážděných údajů osm dětí ze čtyř manželství bez zaznamenaného potratu či mrtvě narozeného dítěte. Thomas Cromwell měl tři děti a rovněž žádnou takovou zaznamenanou ztrátu. Jiní muži ovšem vysoké ztráty potomků zaznamenali – Jindřichův otec Jindřich VII. například tři ze sedmi těhotenství své ženy.
Historická realita tedy nebyla černobílá.
Co mohlo být s Jindřichem špatně?
Autoři studie pracují s několika možnostmi.
V pozdějším věku byl Jindřich obézní, trpěl fyzickými problémy a jeho zdravotní stav se zhoršoval. Studie připomíná, že obezita, diabetes a další metabolické problémy mohou negativně ovlivnit kvalitu spermií. Zmiňuje také možné vlivy stravy, infekcí a dalších zdravotních faktorů.
To však nelze jednoduše přenést na jeho mladá léta. Kateřinina neúspěšná těhotenství začala už v době, kdy byl Jindřich mladý a fyzicky aktivní.
Proto studie zvažuje i genetické nebo jiné biologické faktory, které dnes už samozřejmě nelze laboratorně ověřit.
A právě zde je nutné být velmi přesný.
Nikdo nemůže po pěti stoletích Jindřichovi VIII. stanovit diagnózu.
Král hledal chybu všude, jen ne u sebe
Na celém příběhu je možná nejzajímavější dobový pohled na neplodnost.
Jindřich považoval za problém své manželky. Když mu Kateřina nedala živého syna, hledal jinou. Když zklamala Anna Boleynová, vina opět padla na ni.
Podle autorů studie však už pozdně středověké a raně novověké lékařské texty připouštěly, alespoň opatrně, že problémy s plodností mohou existovat i u mužů. Představa mužského podílu ale zůstávala velmi omezená a u tudorovského panovníka by zřejmě jen těžko hledala pochopení.
Jindřichův případ je tak zároveň příběhem o tom, jak dlouho byla reprodukce považována téměř výhradně za ženskou záležitost.
Moderní medicína tento pohled zásadně změnila.
Takže: byl Jindřich VIII. neplodný?
Nejspíš na tuto otázku nikdy nedostaneme definitivní odpověď.
Autoři studie sami výslovně píší, že jejich výzkum nemůže Jindřichovu neplodnost přesvědčivě prokázat. Nelze úplně vyloučit náhodu ani to, že jeho partnerky měly vlastní reprodukční problémy.
Současně ale považují kombinaci opakovaných ztrát těhotenství u několika různých žen za natolik nápadnou, že mužský faktor podle nich nelze přehlížet.
Jejich závěr je tedy mnohem zajímavější než jednoduché „Jindřich byl neplodný“.
Král, který celý život hledal ženu schopnou porodit mu zdravého syna, mohl být sám jednou z příčin problémů, za něž své manželky trestal.
A kdyby to tehdy někdo Jindřichovi VIII. řekl, pravděpodobně by to nebyla právě bezpečná vědecká debata.
Zdroj
SHRIMPLIN, Valerie; JAYASENA, Channa N. Was Henry VIII Infertile? Miscarriages and Male Infertility in Tudor England. Journal of Interdisciplinary History. 2021, roč. 52, č. 2, s. 155–176. DOI: 10.1162/jinh_a_01695.
