Článek
Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje je neodmyslitelně spjata s budovou bývalého kláštera dominikánek z roku 1714. Dnes zaujímá budova místo v městském sadovém okruhu v blízkosti dalších reprezentativních staveb historického centra, mezi jehož dominanty se řadí. Knihovní provoz byl v budově zřízen v padesátých letech minulého století a od té doby v tomto místě nepřetržitě funguje. V současnosti však vedení knihovny přichází s novou vizí, která přináší i výraznou proměnu prostorů a prostředí budovy. O záměru se v knihovně debatovalo ve čtvrtek 30. května na prvním veřejném představení ideového návrhu proměny SVK PK.
Po úvodním slově člena rady Plzeňského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Libora Picky představili ideový záměr ředitel knihovny Daniel Bechný a architekt Martin Kožnar, zakladatel ateliéru Architektura srdcem. Krátce vystoupil také architekt David Vávra, mimo jiné autor projektu moderní městské knihovny v Hradci Králové, pro kterou adaptoval prostory někdejší továrny Vertex. Hned v úvodu Libor Picka předeslal, že největší změnou by měl projít prostor všeobecné studovny, který je umístěný v přístavbě někdejšího rajského dvora z roku 1959, a kde se představení záměru a následná debata také odehrávaly. Jeho slova následně potvrdily obě prezentace.
Ředitel knihovny Daniel Bechný představil východiska záměru, přičemž se soustředil na knihovnu jako instituci, kterou považuje za platformu a součást technologicko-intelektuální i sociální infrastruktury města. Vedle širokého spektra služeb pro registrované uživatele zdůraznil Bechný i důležitost komunitního rozměru pro všechny příchozí návštěvníky. Připomněl, že důležitých změn doznal provoz knihovny už v reakci na pandemii covid-19, kdy bylo nutné upřednostnit samoobslužnost a minimalizaci dotyku. Podle Bechného se knihovna 21. století mění ze skladu knih v otevřené a přátelské místo pro lidi, a tomu je zapotřebí přizpůsobit i její prostory. V této souvislosti ředitel plzeňské vědecké knihovny představil řadu zahraničních příkladů moderních knihoven umístěných v historických budovách. Mezi inspirativní příklady realizací z posledních dvou desetiletí zařadil například knihovny z portugalského Lisabonu, italských Benátek nebo belgického Mechelenu.
V závěru Bechný shrnul základní ideu proměny knihovny, aby alespoň část jejího provozu mohla fungovat v režimu 24/7, a předal slovo architektovi Martinovi Kožnarovi, který přidal několik dalších příkladů dobré praxe za zahraničí a divákům přiblížil architektonickou studii upravené historické budovy: v horizontálně prostupném přízemí by měly vzniknout veřejné prostory, které knihovnu více propojí s děním na ulici a ve městě. Vertikálně by pak měly být v objektu členěny odlišné knihovní provozy. Ve zkratce: dostupnost v otevřeném přízemí okolo nově zastřešené dvorany a moudrost přístupná k vyhledávání v nadzemních podlažích.
V další části prezentace Kožnar dále popsal proměnu stavby, která by nově definovanou funkci knihovny měla umožnit. Na půdorysech budovy popisoval, jakým způsobem je možné docílit větší míry otevřenosti knihovny směrem k široké veřejnosti. Přístavbu všeobecné studovny by měla nahradit nově zastřešená dvorana, kterou by obíhala polootevřená pobytová chodba s galerijní funkcí. Zřízení druhého vchodu v Bezručově ulici celý prostor zprůchodní. Rozšíření nabídky služeb má zajistit i přesunutí kavárny a vymezení venkovní předzahrádky v sadovém okruhu.
V následujících vizualizacích architekt představil i zamýšlené úpravy knihovních provozů v dalších patrech budovy včetně dnes nevyužívaného podkroví. Bezprostřední dotaz zajímající se o časový horizont realizace předložené vize nezůstal bez odpovědi – ředitel knihovny prozradil, že by si přál představenou vizi uskutečnit do deseti let, přičemž využil příležitost a vyzval veřejnost k účasti na plánování.
Na závěr představení záměru si vzal slovo architekt David Vávra, který neskrýval nadšení ze záměru; zpochybňoval však přínosy zmíněné participace veřejnosti. Jak nicméně podotkl Daniel Bechný, pracovní skupina pro rozvoj knihovny už se formuje. Její působení, potřeby knihovny i jejích uživatelů, stejně jako další podrobnosti záměru se pak staly předmětem závěrečné diskuse.
