Článek
V rozhovoru s kurátorem sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni Petrem Domanickým, největším znalcem Zápalova díla, hledal Petr Klíma odpovědi zejména na následující otázky: Jak se proměňovaly ideály a podoby školních budov v klíčovém období přelomu století? Jaké inovace přinesl Zápal do návrhů plzeňských škol, v prvé řadě obchodní akademie a Masarykovy školy? Jakou roli v jeho projektech hrály tehdejší německé vzory? A jak v jeho tvorbě rezonuje celoživotní vztah k baroku?
---
Odkaz na podcast: https://podcasty.seznam.cz/podcast/od-zapadu-nefouka
Co v rozhovoru uslyšíte:
04:10 – školy před a po roce 1900
09:23 – komplex na Masarykově náměstí
27:42 – Zápalova moderna s odkazem na baroko
39:27 – Masarykova škola na Jiráskově náměstí
–––
O jakých projektech bude řeč:

Budova obecné a měšťanské školy Dr. Matouše Mandla (1932 – 1934), Petr Jehlík

Budova obecné a měšťanské školy Dr. Matouše Mandla (1932 – 1934), Petr Jehlík

Masarykova škola (1921 - 1923), foto Petr Jehlík

Masarykova škola (1921 - 1923), foto Petr Jehlík

Masarykova škola (1921 - 1923), foto Petr Jehlík

Obchodní akademie (1912 - 1913), foto Petr Jehlík

Obchodní akademie (1912 - 1913), foto Petr Jehlík
Hanuš Zápal (1885–1964) byl klíčovým architektem meziválečné Plzně. Po studiích v Praze nastoupil roku 1910 na stavební úřad města Plzně, kde působil až do penzionování v roce 1931. Jeho první samostatnou plzeňskou stavbou byla budova obchodní akademie, později navrhl řadu významných veřejných budov, především škol. Vrcholem jeho tehdejší tvorby pro Plzeň je funkcionalistická Pikova škola (dnes Gymnázium Luďka Pika). Již předtím navrhl ve službách města množství technických, průmyslových nebo obytných staveb. Po odchodu z úřadu se věnoval projektům v regionu a památkové péči – zasloužil se o obnovu Mariánské Týnice a dalších památek na Plzeňsku. Od roku 2006 uděluje město Plzeň Cenu Hanuše Zápala za architektonický přínos.
Ing. arch. Petr Domanický vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze. Od roku 1997 pracoval na plzeňském pracovišti dnešního Národního památkového ústavu, kde se podílel na koncepci oprav památek v Plzni a dalších místech regionu. Od roku 2009 působí v Západočeské galerii v Plzni jako kurátor nově založené podsbírky architektury, kterou buduje. Publikační a výstavní činnost zaměřuje na architekturu 19. a 20. století v regionu. Hanuši Zápalovi věnoval v roce 2015 výstavu i monografickou publikaci Hanuš Zápal 1885–1964. Architekt Plzeňska. V letošním roce se k Zápalovi vrátil panelovou výstavou ve Smetanových sadech v Plzni.
Více v projektu PAM.
–––
Editace: Jan Balcar, Radka Šámalová, Petr Klíma
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.