Hlavní obsah
Bydlení a architektura

„Školy od Zápala měly člověka uvítat, ne ohromit,“ říká Petr Domanický

Foto: Jan Balcar, Pěstuj prostor

Petr Domanický

Druhý díl podcastové minisérie věnované architektu Hanuši Zápalovi, od jehož narození letos uplynulo 140 let, se zaměřil na Zápalův přístup k navrhování škol.

Článek

V rozhovoru s kurátorem sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni Petrem Domanickým, největším znalcem Zápalova díla, hledal Petr Klíma odpovědi zejména na následující otázky: Jak se proměňovaly ideály a podoby školních budov v klíčovém období přelomu století? Jaké inovace přinesl Zápal do návrhů plzeňských škol, v prvé řadě obchodní akademie a Masarykovy školy? Jakou roli v jeho projektech hrály tehdejší německé vzory? A jak v jeho tvorbě rezonuje celoživotní vztah k baroku?

---

Odkaz na podcast: https://podcasty.seznam.cz/podcast/od-zapadu-nefouka

Co v rozhovoru uslyšíte:

04:10 – školy před a po roce 1900

09:23 – komplex na Masarykově náměstí

27:42 – Zápalova moderna s odkazem na baroko

39:27 – Masarykova škola na Jiráskově náměstí

–––

O jakých projektech bude řeč:

Foto: Petra Jehlík, Pěstuj prostor

Budova obecné a měšťanské školy Dr. Matouše Mandla (1932 – 1934), Petr Jehlík

Foto: Petr Jehlík, Pěstuj prostor

Budova obecné a měšťanské školy Dr. Matouše Mandla (1932 – 1934), Petr Jehlík

Foto: Petr Jehlík, Pěstuj prostor

Masarykova škola (1921 - 1923), foto Petr Jehlík

Foto: Petr Jehlík, Pěstuj prostor

Masarykova škola (1921 - 1923), foto Petr Jehlík

Foto: Petr Jehlík, Pěstuj prostor

Masarykova škola (1921 - 1923), foto Petr Jehlík

Foto: Petr Jehlík, Pěstuj prostor

Obchodní akademie (1912 - 1913), foto Petr Jehlík

Foto: Petr Jehlík, Pěstuj prostor

Obchodní akademie (1912 - 1913), foto Petr Jehlík

Hanuš Zápal (1885–1964) byl klíčovým architektem meziválečné Plzně. Po studiích v Praze nastoupil roku 1910 na stavební úřad města Plzně, kde působil až do penzionování v roce 1931. Jeho první samostatnou plzeňskou stavbou byla budova obchodní akademie, později navrhl řadu významných veřejných budov, především škol. Vrcholem jeho tehdejší tvorby pro Plzeň je funkcionalistická Pikova škola (dnes Gymnázium Luďka Pika). Již předtím navrhl ve službách města množství technických, průmyslových nebo obytných staveb. Po odchodu z úřadu se věnoval projektům v regionu a památkové péči – zasloužil se o obnovu Mariánské Týnice a dalších památek na Plzeňsku. Od roku 2006 uděluje město Plzeň Cenu Hanuše Zápala za architektonický přínos.

Ing. arch. Petr Domanický vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze. Od roku 1997 pracoval na plzeňském pracovišti dnešního Národního památkového ústavu, kde se podílel na koncepci oprav památek v Plzni a dalších místech regionu. Od roku 2009 působí v Západočeské galerii v Plzni jako kurátor nově založené podsbírky architektury, kterou buduje. Publikační a výstavní činnost zaměřuje na architekturu 19. a 20. století v regionu. Hanuši Zápalovi věnoval v roce 2015 výstavu i monografickou publikaci Hanuš Zápal 1885–1964. Architekt Plzeňska. V letošním roce se k Zápalovi vrátil panelovou výstavou ve Smetanových sadech v Plzni.

Více v projektu PAM.

–––

Editace: Jan Balcar, Radka Šámalová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠Facebook⁠ a ⁠Instagram⁠.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz