Článek
Řemeslné zkušenosti získala během povinné praxe na stavbách výzkumných ústavů a dalších veřejných budov. Po studiích Anna Hostičková zamířila do Plzně, kde se začala se věnovat památkové péči a také se zde usadila. Jak probíhala výuka architektury v 60. letech? Proč nezískala zaměstnání v Písku? Jaké bylo její první setkání s Plzní?
Od roku 1968 působila Hostičková v plzeňském Stavoprojektu, později přešla na zdejší Útvar hlavního architekta, který se po roce 1989 transformoval na nynější Útvar koncepce a rozvoje města Plzně. Právě tam se architektka začala věnovat také popularizaci architektury. Stála u zrodu iniciativy Plzeňské dvorky a dlouhé roky provázela veřejnost po plzeňské architektuře. K památkám přistupuje s respektem, ale zároveň s kritickým pohledem – důležitější než dogmatické zachovávání minulosti je podle ní citlivé propojení historie s novou kvalitou. Jak se proměnilo její vnímání památkové péče v průběhu let? Jaké stavby a projekty v Plzni považuje za nejpovedenější? A co by podle ní mělo město udělat pro svou budoucnost?
---
Odkaz na podcast: https://podcasty.seznam.cz/podcast/od-zapadu-nefouka/to-nejcennejsi-uz-tu-stoji-na-nas-je-abychom-to-nepokazili-pripomina-architektka-anna-hostickova-432168
Co v rozhovoru uslyšíte:
00:30 – studium architektury a výuční list zedníka
10:05 – příchod do Plzně a památková péče
27:15 – proměna Plzně v 70. letech minulého století
33:45 – situace po roce 1989
41:00 – popularizace architektury a současný pohled na město
–––
O jakých projektech bude řeč:
Brummelův dům v Plzni (fotografie Jan Gryc, 1976, NPÚ ú.o.p. v Plzni)
Brummelův dům v Plzni (fotografie Jan Gryc, 1976, NPÚ ú.o.p. v Plzni)
Plzeňské dvorky (archiv Nadace 700 let města Plzně)
Plzeňské dvorky (archiv Nadace 700 let města Plzně)
Plzeňské dvorky (archiv nakladatelství Starý most)
Plzeňské dvorky (archiv nakladatelství Starý most)
Ing . arch. Anna Hostičková v letech 1959 až 1965 vystudovala obor architektura na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Obhájila diplomovou práci na téma rekonstrukce vesnické památkové rezervace Plástovice, a po promoci nastoupila do Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni. Jednou z větších akcí, na které se podílela, byla i rekonstrukce Mikulášského hřbitova v Plzni. V roce 1968 odešla z osobních důvodů do Krajské projektové organizace Stavoprojekt, kde se další roky podílela na řadě projektů objektů v oblasti občanské vybavenosti, a to jak novostaveb, tak i rekonstrukcí. V roce 1987 přijala nabídku od Útvaru hlavního architekta města Plzně, aby se pracovně věnovala zejména nově ustanovené městské památkové rezervaci Historické jádro města Plzně. Současně s tím absolvovala postgraduální studium na Fakultě architektury v příslušném oboru. Vedle pracovní činnosti pak publikovala v odborných publikacích, přednášela pro širokou veřejnost a spolupracovala s místní televizí. Za tuto činnost jí byla udělena Historická pečeť města Plzně. V poslední době se věnuje spolupráci s Nadací 700 let města Plzně při přípravě Plzeňských dvorků.
–––
Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
