Hlavní obsah
Bydlení a architektura

„Zápala i další architekty je dobré vyzdvihovat,“ říká Petr Domanický

Foto: Pěstuj prostor

Petr Domanický

Předposlední díl podcastové minisérie věnované architektu Hanuši Zápalovi se zaměřuje na působení architekta nejen na Plzeňsku, ale i mimo region.

Článek

Rozhovor, který vznikl jako živá nahrávka Petra Klímy s historikem architektury Petrem Domanickým, hledal odpovědi zejména na následující otázky: můžeme Hanuše Zápala vnímat jako „Gočára jihozápadních Čech“, jehož příchod na plzeňský stavební úřad znamenalpro regionální architekturu kvalitativní skok a vtiskl Plzni i západním Čechám moderní tvář? Jak se Zápal stal architektem Haléřového spolku dělníků Škodových závodů a jak jeho projekty sanatorií ve Střelských Hošticích, Janově u Mirošova či Lipnici nad Sázavou reflektovaly vztah k těmto lokalitám i posun k organické architektuře inspirované Frankem Lloydem Wrightem? Které stavby by si podle Petra Domanického zasloužily památkovou ochranu, proč je její prosazení složité a jak se dnes daří mapovat hodnotu regionální architektury vedle velkých jmen české moderny?

---

Odkaz na podcast: https://podcasty.seznam.cz/podcast/od-zapadu-nefouka

Co v rozhovoru uslyšíte:

02:00 - „Gočár jihozápadních Čech“

12:40 - Zápal a architektura škol v regionu

25:57 - sanatoria a spolupráce s Haléřovým spolkem

48:02 - památková ochrana Zápalova díla

–––

O jakých projektech bude řeč:

Foto: Pěstuj prostor

Masarykova obecná a měšťanská škola v Plasích, foto Zdeňka Bušková

Foto: Pěstuj prostor

Ozdravovna ve Střelských Hošticích (nástavba někdejšího zámku), foto: Chmee2

Foto: Pěstuj prostor

Dětská ozdravovna v Lipníku nad Sázavou

Foto: Pěstuj prostor

Odborná škola hospodářská v Ústí nad Orlicí

Foto: Pěstuj prostor

Masarykova státní vyšší hospodářská škola v Opavě

Hanuš Zápal (1885–1964) byl klíčovým architektem meziválečné Plzně. Po studiích v Praze nastoupil roku 1910 na stavební úřad města Plzně, kde působil až do penzionování v roce 1931. Jeho první samostatnou plzeňskou stavbou byla budova obchodní akademie, později navrhl řadu významných veřejných budov, především škol. Vrcholem jeho tehdejší tvorby pro Plzeň je funkcionalistická Pikova škola (dnes Gymnázium Luďka Pika). Již předtím navrhl ve službách města množství technických, průmyslových nebo obytných staveb. Po odchodu z úřadu se věnoval projektům v regionu a památkové péči – zasloužil se o obnovu Mariánské Týnice a dalších památek na Plzeňsku. Od roku 2006 uděluje město Plzeň Cenu Hanuše Zápala za architektonický přínos.

Ing. arch. Petr Domanický vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze. Od roku 1997 pracoval na plzeňském pracovišti dnešního Národního památkového ústavu, kde se podílel na koncepci oprav památek v Plzni a dalších místech regionu. Od roku 2009 působí v Západočeské galerii v Plzni jako kurátor nově založené podsbírky architektury, kterou buduje. Publikační a výstavní činnost zaměřuje na architekturu 19. a 20. století v regionu. Hanuši Zápalovi věnoval v roce 2015 výstavu i monografickou publikaci Hanuš Zápal 1885–1964. Architekt Plzeňska. V letošním roce se k Zápalovi vrátil panelovou výstavou ve Smetanových sadech v Plzni.

---

Editace: Jan Balcar, Radka Šámalová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠Facebook⁠ a ⁠Instagram⁠.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz