Článek
Kdysi jsme si mysleli, že blbost je jen výjimka. Omyl. Dnes je to norma, životní styl a v některých zemích i oficiální ideologie.
Kde jsou ty časy, kdy byl blbec ještě trochu v ústraní, skromný, nenápadný, zalezlej na vesnici a nikdo ho nebral vážně? Dnes má profil na Instagramu, kanál na Youtube a názor. A co hůř, má volební právo a často i vliv.
„Lidi se dělí na chytrý a blbý. A blbý mají převahu.“
Dělal jsem si kdysi legraci. Dnes to vypadá jako vládní program.
Blb jako společenský trend
Moderní blbec je elegantní. Nosí značkové tepláky, říká slovo „energie“ ve větě, která nedává smysl, a nejvíc se bojí dvou věcí: vakcíny a interpunkce.
Když ho upozorníte, že mele kraviny, řekne, že „je to jeho názor“. A vy, pokud máte mozek, jste arogantní elitář nebo naopak komunista. Tady se totiž myšlení považuje za provokaci. Chytrý člověk je podezřelý, protože „moc čte“. Kdo moc čte, má myšlenky. A kdo má myšlenky, ten ruší klid na síti.
Internet: ráj pro pitomce
Dřív musel mít blbec štěstí, aby se někdo dozvěděl, že je blbec. Dnes mu stačí Wi-Fi a prst. A někdy ani to ne, stačí sdílet příspěvek od jiného blbce.
„Blbce nepřesvědčíš, blbec tě přesvědčí. A ještě tě označí za dezinformátora.“
Ano, přátelé, žijeme v době, kdy pitomci kontrolují fakta. A ti největší z nich vydávají podcasty, kde si povídají se svými kamarády o tom, že Země je placatá, viry neexistují, bydlení nikdy nebylo snažší získat a že nás ovládají ještěři. A nikdo je nepřeruší! Ani maminka, protože ta jim to lajkuje.
Politika: Divadlo blbosti bez přestávky
Kdysi jsem říkal: „Nejhorší je, když se blbci začnou organizovat.“
Dnes se nejen organizují. Dnes vládnou. Když děláte kampaně na základě strachu, závisti a jednoduchých vět, blbci jásají. A ostatní zírají a ptají se: „Tohle se vážně děje?“
Ano. Děje. Protože my jsme přestali rozlišovat mezi pravdou a dojmem. A v tom má blb vždycky výhodu, dojmy má silné a hlasité. Pravda je totiž tichá, nudná a často psaná celými větami.
Co s tím?
No… V první řadě neztratit humor. Protože jediná zbraň proti blbosti není pistole, ale smích. Ne výsměch, ten blb nepochopí. Ale ten druh smíchu, co ti zabrání jít skočit z mostu.
A za druhé? Buď chytrý. Ne ve smyslu diplomek, ale v tom starém, prostém, selském smyslu. Ptej se. Přemýšlej. Než něco pošleš dál, zeptej se: „Není to kravina?“ A pokud je, nešiř ji. Nepřidávej se k orchestru, co hraje hymnu lidské hlouposti.
A hlavně, neber se tak vážně. Protože jakmile člověk ztratí smysl pro humor, zůstane mu už jen politika.
Jan Werich (v zastoupení)
z hrobu s láskou a lehkým znechucením
