Článek
EU se však naproti tomu tvrdošíjně i v této dramatické době snaží lpět na svém „zeleném“ mazánkovi jménem Green Deal či Energie Wende, přestože to bude znamenat další ekonomický šok nejen pro spotřebitele, ale také průmysl. Posledním takovým počinkem je právě dohodnuté (i když předběžně, vše má schvalovat Evropský parlament, kde prý to bude formalita, což je opravdu „demokratické“ rozhodnutí…) zpřísnění a rozšíření trhu s emisními povolenkami například na vytápění (!), ale i v dopravě včetně té námořní nebo dokonce od roku 2028 i na spalovny komunálního odpadu.
Znamená to jediné, všechny tyto komodity jak pro běžné spotřebitele, tak průmyslové zákazníky podraží a nejde jen o teplo, ale i pohonné hmoty (takže mj. ve finále se tímto rozhodnutím vlastně zase protěžují elektromobily). Je už do nebe volající, co všechno je nám direktivně pod bičem finančních sankcí nařizováno, čím můžeme jezdit nebo topit. Atd. atd. V této krizové době, kdy by se spíše očekávalo přehodnocení (ba až úplné zrušení!) podivuhodného systému emisních povolenek, přijde ještě jejich rozšíření i do jiných ekonomických oborů…Výstižně se vyjádřil na webu novinky.cz hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček: „Považuji to za velice špatné rozhodnutí. Spíše se domnívám, že by v současnosti mělo být obchodování s povolenkami pozastaveno. Ukazuje se, že to prodražuje klíčové statky, a v případě, že jej budeme dále rozšiřovat, hrozí, že i v nových odvětvích vyvoláme zbytečné inflační tlaky.“
Ekonomické dopady přechodu na čistší energetiku má spotřebitelům sice pomoci mírnit nově zřízený klimatický fond (kolikátý už!), neznamená to však nic jiného, než to zase zaplatíme my sami nebo se vytisknou nové inflační peníze, které se doslova a do písmena vyhází. EU chce snížit emise CO2 do roku 2030 minimálně o 55 % oproti roku 1990. Do roku 2050 chce uhlíkovou neutralitu, tedy že se do ovzduší nebude vypouštět více skleníkových plynů, než kolik jich může být technicky uskladněno nebo příroda může sama vstřebat. To však nebude zadarmo. Podle webu Světa hospodářství (SH, svethospodarstvi.cz) to bude znamenat další zvýšení nákladů na průmyslovou výrobu, dopravu a bydlení. Další balík sociálních dotací má činit 2,1 bilionu korun, zdroj těchto peněz je ale neznámý. „Unie zrychlí tempo, jakým se firmy z různých odvětví – od výroby elektřiny až po ocelárny – vypakují z Evropy jinam. Je to největší zákon na snížení životní úrovně v Evropě, možná i ve světě,“ píše SH.
Z toho všeho vyplývá, že EU je v tomto směru opravdu nepoučitelná a v honbě za ušlechtilou „záchranou“ klimatu sebezničující. Globální oteplování samozřejmě má negativní dopady na celou planetu, jenže jsme si opravdu jisti, že mu zamezíme za cenu takto drastických ekonomických výdajů a docílíme požadovaného efektu? Musí na tom ale rovněž spolupracovat všichni pozemšťané. A to se neděje. Stačí jenom připomenout problematiku uhlí, které je největším otloukánkem v tomto procesu přechodu na bezuhlíkovou energetiku. EU chce stopku do roku 2033, ostatní velcí znečišťovatelé jako USA, Čína, Indie nebo Japonsko však budou ve využívání této
suroviny pokračovat. To je jako si pečlivě umýt schody ve vlastním domě a nechat po nich běhat návštěvy v zablácených botách. Výsledek v podstatě žádný.
A to všechno se děje v době, kdy kvůli komplikovaným podmínkám dopravy zboží z Číny a dalších vzdálených teritorií, firmy začínají vracet výrobu do Evropy. A ta jim přichystala pěkný vánoční „dárek“. Česko jako dosluhující předsedající země EU bohužel, přes nesporné úspěchy při řešení plynové krize, v rozumném brzdění Green Dealu moc neučinila. V lednu převezme otěže Švédsko, které je dlouhodobě známé svým nekritickým „zeleným“ smýšlením, takže nějaký výraznější posun k racionalitě asi nelze očekávat. Anebo se konečně někdo zamyslí nad nesmyslnými plány a učiní jim přítrž? Bylo by to ku prospěchu celé EU.
