Článek
Ty následně určují životní úroveň populace v rámci světových regionů či států. Je pravdou, že tvrdé období „inkvizice“ zjednodušeně řečeno: toto je naše boží pravda a může to být jedině tak, jak je v ní psáno, jinak jste kacíři, proměnila realita života (měřená mj. drahotou základních statků) v umírněnější proud. K přijatelnému optimu má ale pořád dost daleko.
Proč se nám elity (nejen ty politické) neustále snaží vnucovat svá řešení, když je už celé roky evidentní, že jejich postupy tak, jak jsou nastaveny (ve zkratce - zrušme hned a rychle vše fosilní, postavme za ně ryze obnovitelné, s čerstvým přimhouřením oka jádro a bude líp), k cíli trvale cenově dostupné elektřiny, tepla či pohonných hmot vést nemohou? Pravda, žít se bez nich taky dá, ale Evropa 21. století zpátky na rozvojovou úroveň zemí třetího světa nechce. Na to se ani nikoho nemusíte ptát. Byť vzdejme pofiderní „čest“ ideovým revolucionářům.
Když odhlédneme od zájmu kapitálu – obrovské už investované prostředky určitě hrají svoji roli, tak dalším možným vysvětlením jsou snad už jen nadměrné sebevědomí (leckdy až arogance) a přesvědčení o vlastní mesiášské úloze při proměně světa. Snad aby do skály bylo vytesáno, v knihách (tedy spíše na internetu) zapsáno a v archivech (datacentrech) uloženo, že ten či onen se zasloužil o stát a blaho jeho lidí…
Jenže tudy cesta při pohledu do statistik zřejmě taky nepovede. Podle Eurostatu zaplatili Češi v prvním pololetí roku 2024 při přepočtu na kupní sílu za jednu kilowatthodinu elektřiny 42 centů. A skončili bezpečně poslední (předposlední Kypr byl levnější o 15 %). Evropský cenový průměr byl o třetinu nižší. Normální člověk se tak ptá, jak je to možné, když vyrábíme jednu z nejlevnějších „elektrik“ v Evropě vůbec? Odpověď není jednoduchá, má asi více odpovědí. Ano, vyrábíme, ale prodává se podle jiných evropských pravidel, kde nejvyšší cenová nabídka táhne vše, takže i když by se všichni v ČEZ a dalších elektrárenských entitách v ČR rozkrájeli a snižovali ještě více výrobní ceny, evropská energetická burza nám vodu ve víno promění. Tedy co se týká ceny na pultu, nikoli kvality nápoje.
Jak má potom ten samý člověk vnímat prohlášení nového českého eurokomisaře a bývalého šéfa průmyslu na idnes.cz: „Podařilo se nám také rekordně nastartovat rozvoj levných obnovitelných zdrojů energie (OZE).“ Nebo: „Velké výzvy, kterým jsme čelili, jsme zvládli mnohem lépe, než jsme vůbec mohli očekávat.“ Ti slušnější si poklepou při pohledu na tabulku Eurostatu na čelo a hořce polknou. Ti méně slušní bezbožně zaklejí…
Půjdeme-li o úroveň výš, přímo do Evropské komise, zjistíme, že se vlastně není od čeho odchylovat. Je potřeba vytrvat v greendealovém úsilí a již se blíží doba, kdy budeme odměněni a vytřeme Číně i USA zrak. Jen škarohlídi přeci poukazují na hromadný úprk nejen německého průmyslu mimo energeticky cenově nepřijatelné hranice EU. Jak glosoval v červenci český ministr vnitra Vít Rakušan znovuzvolení Ursuly von der Leyenové do čela komise. „Jsem rád, že rozhodující vliv bude v EU mít racionální, konstruktivní politika, kterou představuje jak staronová šéfka Komise, tak i politické proudy, jež tvoří většinu v Evropském parlamentu.“ To jako fakt? Opravdu si myslíte, že s tím není potřeba už něco udělat?
Zdroje: Eurostat a dále:
