Článek
Tedy budeme dále postupovat v eliminaci CO2 bez řádných ekonomických analýz dopadů těchto překotných opatření? Což mj. znamená podle platné taxonomie i např. zavírat jedny elektrárny, které prý škodí nejvíc, abychom obratem stavěli nové, jejichž uhlíková stopa spojená s těžbou, transportem a pálením vstupní suroviny je ještě vyšší? To samé platí i pro elektromobily, tedy hlavně suroviny na výrobu jejich baterií nebo převoz těchto hotových aut skoro přes celou zeměkouli naftovými tankery z Číny do Evropy, nebo omezování chovu dobytka v evropských farmách.
No, podle všeho to spíše vypadá na status quo, bohužel. Stačí si jen projít některá povolební prohlášení českých politiků včetně těch bývalých. Český vítěz ANO ústy držitelky největšího počtu preferenčních hlasů Kláry Dostálové rozmělňuje některá svá předvolební hesla nadsázkou. Green Deal úplně rušit nechce, jen jej revidovat včetně zákazu spalovacích motorů. No budiž, ale nikdo nevíme, jak to nakonec skončí.
Bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla nadále věští budoucnost české energetiky s větrem a sluncem. Máme prý opustit fascinaci jádrem a při nedostatku se spoléhat na dovoz elektřiny. Jen na okraj - Němci už to tak dělají a vězte, že třeba 3. 6. tohoto roku cena elektřiny lámala rekordy drahoty a při zatažené obloze a bezvětří nebylo odkud co dovézt, takže se část spotřebitelů prostě vypla od sítě…
A ať jsme spravedliví, tak ještě jeden pohled z pravější i vládní části spektra. Zástupci STAN, jeden z volebních poražených, má nominovat nového eurokomisaře za Česko. Šance Danuše Nerudové prý právě kvůli špatným výsledkům ve volbách klesly. Větší šance má tak současný minstr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který podle místopředsedy STAN Jana Laciny: …“brilantně zvládl energetickou krizi“. Asi i proto mají Češi pořád jednu z nejdražších cen elektřiny v Evropě. No alespoň nevypadávala.
A to nám výhledově hrozí ještě i potenciální finanční náklady pro už tak napjaté rodinné rozpočty, když se zvažuje, že z každého litru benzínu či megawatthodiny doma spotřebovaného plynu má odvádět jeden každý občan či každá domácnost peníze do fondu, z něhož pak budou politici rozdávat dotace na podporu obnovitelných zdrojů energie, na elektromobily a kdoví co ještě. Upřímně, toto je už opravdu silná káva. Jeden nechce být špatným prorokem, ale toto skončí v nejlepším případě příštím volebním fiaskem těch, co to zavedou. V tom horším se lze obávat i projevů nějaké té občanské nespokojenosti. V obou případech s efektem posílení extremistických sil a dalšího rozmělňování demokracie. Čeho je moc, toho už je totiž příliš.
Důležité jsou přeci dvě základní věci. První - pokud bude elektřina v ČR i Evropě nadále drahá, potažmo energetické vstupy nad cenovou úrovní 4/5 ostatního světa, nic levné, rozuměj na světovém trhu konkurenceschopné, coby udrželo současnou životní úroveň Evropanů od Lisabonu po Tallinn, v EU vznikat asi nebude. A za druhé – když stejně v zelené agendě nebude postupovat a nepodvolí se jí celý svět, nemá cenu hrát si na průkopníky a budovatele ryzí zelené ekonomiky. Navíc po našem způsobu – ideologií proti fyzice…
To jestli ani po řadě vztyčených prstů v podobě čerstvých výsledků voleb nechápou nově zvolení europoslanci, a nejen Ti v Česku ale napříč celou unijní Evropou, pak se dál (po) řítíme do průšvihu. Ten už dnes reprezentuje odchod řady ekonomických, především pak průmyslových, pilířů Evropy mimo sféry pravidel a vlivů současnou direktivou naformulovaného Green Dealu. Do Asie, USA i jinam. S tím souvisí potažmo i všechny „vymoženosti“ spojené s pravidly ESG, využívané kupříkladu bankami při financování jen něčeho…Abychom se pak následně divili, že nám tu chybí patrony a granáty na obranu před ruskými choutkami, a sem tam už i léky pro lidi. Ale třeba se pletu, a jak rád bych.
(Článek byl publikován v MF DNES)
