Článek
Paradoxně lhostejno, zda ji využijeme, či nikoli. Prostě zaplať, nebo tě odpojíme. Jako vždycky.
Komunitní energetika má přitom umožnit sdílení elektrické energie, kterou si spotřebitel třeba vyrobí na solárech na chatě, i v jeho bytě. „Příplatek bude zahrnovat financování činnosti vznikajícího Elektroenergetického datového centra. To má zahájit činnost v srpnu. Poplatek bude pro letošek činit 5,10 Kč za každé odběrné místo měsíčně. Tuto částku budou platit všichni bez ohledu na to, zda se budou, nebo nebudou sdílení elektřiny účastnit. Pokud tedy někdo vlastní byt ve městě a k tomu chatu, zaplatí měsíčně o deset korun navíc, za rok pak 120 korun,“ píší Novinky.cz.
Můžete namítnout, že nařízených 120 korun za rok (ale pouze letošní!) je pakatel, a v podstatě máte pravdu. Zatím. Ono je totiž velice pravděpodobné, že vzhledem k enormně a nepředvídatelně rostoucím nákladům (a nezajištěným zdrojům) za překotný přechod na bezuhlíkovou energetiku, v tzv. Green Dealu, nejen tento poplatek rapidně poroste. Stejně jako ty na podporu OZE nebo distribuční sítě. Úředníci něco vymyslí, aby vykázali nějakou činnost, a spotřebitel zaplatí. Nic více, ani méně, se po něm nechce. Prostě ty náš osle, otřes se.
O změně této částky totiž bude podle mluvčího Energetického regulačního úřadu Michala Keborta rozhodovat regulátor trhu stejně jako o dalších složkách regulované části ceny ke konci každého roku vždy pro následující kalendářní rok. „Dá se očekávat, že i tato zatím spíše symbolická platba stejně jako další složky regulované části ceny, kam patří například platba za obnovitelné zdroje nebo za distribuci elektřiny, postupně poroste,“ míní Novinky.
Takže jak to tak vypadá, všechno proste, kromě naší životní úrovně. Může mi někdo vysvětlit, proč se tak drásáme kvůli boji proti klimatické změně (jakkoli chvályhodnému), když ostatní svět na to kašle? Levnější uhlí, které se u nás dostalo politickou hrou na černou listinu, využívají stále více v nejlidnatějších zemích, jako jsou Čína nebo Indie a ponechávají si jej v energetickém mixu ve Spojených státech, Japonsku či Austrálii. To je racionální přístup, který mj. podporuje konkurenceschopnost tamního hospodářství vůči EU a též kupní sílu obyvatel.
Naproti tomu Green Deal stále více připomíná nenažraného dinosaura než zodpovědný přístup k problému. V Green Dealu se ukazuje bitva mezi ideologickým fanatismem a schopností vnímat realitu, řekla na CNN Prima NEWS ekonomka Ilona Švihlíková. Podle jejího názoru Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové smysl pro realitu neměla. A ani pod nově zvoleným Evropským parlamentem se zásadně nezmění. „V Bruselu jsou pořád lidé, kteří do Green Dealu vsadili celý svůj politický kapitál a nebude se jim chtít od něj ustupovat, protože by to pro ně byla politická smrt,“ řekla Švihlíková.
Mezi tyto osoby se podle ní řadí i šéfka Evropské komise, která se podle Švihlíkové k volebním výsledkům postavila špatně. „Von der Leyenová řekla, že se opevní vůči tlaku zleva a zprava, což považuji za asi nejhorší možnou strategii, protože to rozpolcenost společnosti jen posílí,“ uvedla s odkazem na dobrý výsledek extremistů. Hlavní problém Zelené dohody pro Evropu je podle ní v samotném přístupu. „Oni se domnívají, že pomocí řady regulací a restriktivních opatření změní to, co se vyrábí, jak a kam se lidé dopravují, a co spotřebovávají,“ uzavřela Švihlíková.
To nám něco velmi připomíná, že? Také komunisté pořád plánovali, regulovali, agitovali a známý výsledek se samozřejmě dostavil. Skomírající hospodářství, zastaralý průmysl, regály, pokud plné, tak nevábného zboží. A oči chtivě pokukující po kvalitnějších západních výrobcích. Snad se toho opět nedočkáme, i když signály jsou více než zřejmé. Už nyní nám v řadě věcí ujíždí vlak, například v zavádění umělé inteligence. Tak alespoň zapněme tu svou přirozenou a přestaňme snít o vzdušných zámcích „čisté“ energie. Jediná čistá je ta nevyrobená.
