Článek
Německo totiž uvažuje, zda svěřit svou výrobu do „blahodárných“ rukou větru a slunce. Ne, to bohužel není žert. Firmy v Německu mají totiž podle úřadu, který spadá pod ministra hospodařství Roberta Habecka (Zelení), v budoucnu organizovat svou produkci a výrobu podle slunečního svitu a síly větru. „Když bude dost slunečno a větrno, měly by vyrábět hodně. Když nebude, měly by vyrábět méně. I toto je součástí kontroverzního plánu ministerstva na využití solární a větrné energie,“ uvádí server msn.com s odkazem na deník Bild. Obdobné fatální experimenty se již uskutečnily a dopadly tragicky. Silně to například připomíná někdejší čínský „Velký skok“, kdy byly rolníci nesmyslně nuceni vyrábět po domácku železo, které samozřejmě bylo k ničemu. Výsledkem byly miliony mrtvých hladem.
I když jde zatím o údiv vzbuzující úvahy, i tak z nich běhá mráz po zádech. Tohle přeci nemůže myslet někdo vážně. Komunisté chtěli poroučet větru, dešti, nepochodili, a my se jim rovnou podřídíme. Podniky se proto bouří, samotné ministerstvo tvrdí, že elektřiny je dostatek a „pouze“ se zvýší poplatky za připojení k síti. Aha, producenti budou „pouze“ pokutováni, pokud si dovolí racionálně vyrábět podle poptávky a nikoli ideologicky podle počasí. To se všem určitě výrazně uleví.
Spolková síťová agentura, která podléhá ministerstvu hospodářství a je zodpovědná za energetické sítě, totiž chce kvůli tomu změnit poplatky za elektrickou síť a podle toho podniky „odměňovat“ nebo „trestat“. V hromadném dopise představitelů německých sdružení a svazů podniků a průmyslu, který byl zveřejněn v deníku Die Welt, jeho autoři píší mj. o tomto plánu jako o „zničujícím signálu pro Německo jako místo pro podnikání“ a že také „v žádné jiné průmyslové zemi se podniky nepotýkají s tak kolísavým a neplánovaným zásobováním elektrickou energií“. „Pružná výroba podle povětrnostních podmínek má jen velmi omezený technický a ekonomický smysl,“ míní výkonný ředitel Německého svazu chemického průmyslu Wolfgang Entrup. Christoph Ahlhaus, šéf sdružení malých a středních podniků BVMW jde ještě dál: „Tahle ruleta s řízením se podle počasí je naprosto šílená. Stroje a systémy potřebují spolehlivou a cenově dostupnou elektřinu po celý den, 365 dní v roce,“ varuje.
Kolik nesmyslných úvah či dokonce plánů bude muset ještě vzniknout, aby ospravedlnily neospravedlnitelné? Budeme se nakonec jako staří Egypťané modlit k nejvyššímu Bohu Slunce Ra a přinášet mu oběti, aby nás poctil svými paprsky? Značné oběti již přinášíme ve svých peněženkách, když platíme neustále rostoucí náklady na totální přechod na obnovitelné zdroje, který odporuje zdravému rozumu a jak vidno i přežití firem i domácností. Mám velký smysl pro zelené technologie, které obohatí trh a snad i přispějí k zlepšení životního prostředí, ale prosím vás bez dotací. Dobré se prosadí samo, jinak se jenom křiví trh.
A aby toho nebylo málo, náraz do zdi reality zažívají také „spásné“ elektromobily, které byly donedávna představovány jako klíčový krok k dosažení klimatických cílů a snížení emisí skleníkových plynů. Jak ukazují nedávné události, tato „revoluce“ má vážné problémy a někteří odborníci dokonce mluví i o fiasku, píše britský Daily Telegraph, který viní světové politiky z toho, že nasměrovali automobilky někam, kde může automobilový průmysl čekat katastrofa. „Kvůli fiasku s elektromobily by měly padat hlavy. Politici promrhali miliardy na honbu za nesplnitelným snem o nulové spotřebě,“ upozorňuje.
Úspěšnému přechodu na elektromobily podle listu brání nedostatečná infrastruktura nabíjecích stanic i stále vysoké náklady. Výroba elektromobilů je stále dražší než výroba tradičních vozidel, navíc údržba a náhradní díly jsou také dražší. Rovněž nenaplněné zůstaly sliby o šetrnosti k životnímu prostředí. I když elektromobily nepřispívají k emisím během provozu, výroba baterií je energeticky náročná a často závisí na neudržitelných těžebních praktikách. Sečteno, podtrženo – veřejnost byla prostě oklamána sny o rychlém přechodu na elektromobilismus, který však neodpovídá realitě. „Politici si pod tlakem průmyslových a klimatických lobbistických skupin vybrali tohoto „vítěze“ a utratili na něj do očí bijící částky z peněz daňových poplatníků,“ píše. Do velkých problémů se tak dostaly tradiční automobilky jako americký Ford či německý Mercedes nebo i chlouba ekonomického vzestupu Evropy - VW, podobná situace je i s americkou Teslou, přičemž všechny tyto firmy musí navíc čelit narůstající konkurenci čínských alternativ.
A jsme opět u toho! Miliardy mizí kdesi v černých dírách a prospěch pro životní prostředí je přinejmenším diskutabilní. Stejně jako zachování tradičních, levnějších a stabilních zdrojů energie v prvním případě, by měla zůstat kompetitivní i tradiční vozidla, vždyť už nyní plní přísné emisní normy. Alespoň do doby, než vyvineme skutečně nové převratné technologie, třeba na bázi vodíku. Jinak si opravdu zahráváme s velkým průšvihem, který už nepůjde napravit.
(Článek byl publikován na Roklen24.cz)
