Článek
Zatímco už i střední třída obyvatel začíná trpět drahotou vyvolanou mj. i greendealovými opatřeními, a nenalhávejme si, že ne, válka na Ukrajině vše jen urychlila, politické vedení starého kontinentu uhnout nehodlá ani o krok. Starší si vzpomenou, jak tehdy východní Němci prchali přes pražskou ambasádu evidentně za lepším živobytím do „západního“ Německa a zbyly po nich jen staré trabanty a wartburgy, zatímco tady se stále držela linie budování socialismu. Aby za několik týdnů na podzim 1989 bylo slaveno i u nás.
Nůžky se však rozevírají i ve vnímání současného stavu evropské ekonomiky mezi vrcholovými byznysmeny, kteří donedávna ochotně přikyvovali veškeré zelené propagandě mluvíce jen o výzvách a příležitostech bez vyhodnocení relevantních rizik a jejich zakomponování do ryze ideologických základů. Ano, i oni nesou evidentně vinu na tom, jak ochotně a bez připomínek ještě nedávno přijímali diktát zeleného údělu se šíleným termíny všemožných regulací a zákazů. Navíc nařízených plošně napříč rozdílnými regiony EU. Od rychlého zadupání uhlí po neméně překotný konec spalovacích motorů aut a jiných.
Šéf automobilky VW Thomas Schäfer dnes pláče nad drahou energií v Německu, která je třikrát vyšší než v Číně nebo Kanadě, což znamená tvrdou ránu pro konkurenceschopnost. Magazín Autoforum to glosoval, že Evropa se stává ekonomicky nekonkurenceschopnou a na autech je to dobře vidět. Snahy „ozelenit“ výrobu elektřiny a dalších zdrojů v kombinaci se stále větší neefektivitou na trhu práce se podle něj staly natolik drahými, že evropské automobilky absolutně nemají způsob, jak se postavit konkurenci mimo EU. „V Evropě už se nedá ani vyvinout, natož vyrobit auto, které by bylo konkurenceschopné z celosvětového hlediska,“ podtrhl magazín.
Vědomí, že automobilky bývají vždy první na ráně a něco podobného zažijí nebo už zažívají další průmyslová odvětví starého kontinentu včetně Česka, vzbuzuje oprávněné obavy z poklesu životní úrovně obyvatel. Problémy potvrdil ve svém nedávném rozhovoru i někdejší ministr průmyslu a obchodu, či šéf Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, v současnosti stojící v čele největší podnikatelské platformy Evropy- Eurochambers, když varoval: „Buďme připraveni, že v těch dekarbonizací nejvíce postižených českých regionech bude dopad Green Dealu skutečně běh údolím smrti.“ Chvála bohu bude za tento podnikatelský svaz požadovat po nové Evropské komisi vzešlé z blízkých voleb: „Stop stav, revizi toho, co je to Green Deal a jak se kde projeví. A uvidíme, třeba v něčem zmírníme, hlavně z hlediska dekarbonizačních lhůt.“
Bohužel tyto racionální obavy stále naráží na neochvějné postoje vedení Evropské komise nebo úřední aparát bruselských kanceláří. V. Dlouhý k tomu v již zmiňovaném rozhovoru lakonicky podotkl: „Když to dnes řeknu úředníkům v Bruselu, skoro omdlévají.“ Bruselské úřednictvo také v současnosti povětšinou katapultuje snahy po revizi přísných regulací, jako se to stalo v případě e-paliv, za něž lobovalo mj. i tradičně nejzelenější Německo. Po počátečním příslibu zakomponovat tento směr jako další možný k preferované elektromobilitě, vymysleli takový požadavek, který je technicky nesplnitelný – nepožadují totiž nic jiného, než aby e-paliva neměla žádný dopad na klima…
S malým „zadostiučiněním“ pro nás se tak potvrzuje to, co tvrdíme, byť jinými slovy, dlouhodobě: „V Evropě si nastavujeme velmi tvrdé cíle v situaci, kdy jsme celkově zodpovědní jen za zhruba 9 % emisí CO2. I když našich cílů dosáhneme, vody v Rýně nebude víc a požáry v Řecku nebudou slabší. Celkovou změnu klimatu ovlivníme minimálně,“ dodal Dlouhý. Nepočítá ani s tím, že se jedni z hlavních světových producenti emisí – Čína s Indií, stanou spojenci Evropy v tlaku na zelenou politiku.
Ve vztahu k Číně, která již svými levnějšími elektromobily děsí evropský trh, navíc ovládá přes 90 % trhu se surovinami potřebnými pro jejich výrobu a s uhelnou energií si hlavu vůbec neláme, by se měla tato slova tesat u vchodů do evropských institucí. Obzvlášť když šéfka Evropské komise Ursula von Leyenová při nedávném vystoupení v Praze kvitovala současný stav a básnila o lepších zítřcích, kterým Geen Deal otvírá dveře dokořán. Ponechme tentokrát závěrečný hodnotící soud na ústa povolaná, možná nejpovolanější. Předseda české vlády Petr Fiala na konferenci o Zelené dohodě, udržitelnosti, energetice a dobrých příkladech v Česku právě i za účasti paní Leyenové prohlásil, že ani za čtyři roky nedokázal Green Deal nasměrovat země EU k inovacím a proměnám ekonomiky.
Těžko říci, jestli jsou čtyři roky pro tento cíl dostatečnou dobou a zda ho lze za současných převažujících ideologických nařízení vůbec kdy dosáhnout. Jenže když už se i manažeři evropských firem či profesních asociací bojí ekonomického rozvratu a vleklé krize Evropy? Změňte to prosím, kdo máte tu pravomoc.
Zdroje:
(článek byl publikován v MF DNES)
