Prezident vysvětluje dovolenou. Premiérův střet zájmů si zaslouží větší pozornost

Petr Pavel zveřejnil, kolik podle svého vyjádření zaplatil za soukromé lety. Andrej Babiš dál odmítá střet zájmů, přestože podle obsahu dopisu Evropské komise zveřejněného Transparency International přijatá opatření nestačí. Ptejme se obou. Rozlišujme ale závažnost toho, na co se ptáme.

Když jsem si přečetl vysvětlení prezidentovy dovolené v Maroku a část diskuse pod ním, napadla mě jednoduchá otázka: opravdu je právě tohle věc, u které dnes nejvíc potřebuji další vysvětlování?

Za sebe říkám, že není.

Ne proto, že by prezident stál nad veřejnou kontrolou. Jen nepovažuji vysokou cenu soukromé cesty automaticky za veřejnou kauzu. Statisíce jsou pro většinu lidí velké peníze. Rozhodující je ale také to, čí peníze to byly, za jakých podmínek byly utraceny a zda s nimi souvisela nějaká protislužba.

Pavel uvedl, že za místo v letadle do Maroka souhlasil s úhradou 3 750 eur a za cestu do Prahy a zpět v době voleb zaplatil ze svého 15 tisíc eur jako podíl na celkové platbě. Prezidentská kancelář podle něj soukromou cestu neorganizovala ani neplatila.

To je odpověď, kterou beru vážně. Je to prezidentovo tvrzení, nikoli mnou zkontrolované účetnictví. Z podkladů, které jsem prošel, však nemám důkaz, že by dostal skrytou výhodu nebo za cestu někomu něco slíbil. Bez takového zjištění nevidím důvod vyrábět z drahé dovolené důkaz selhání ve veřejné funkci.

Původně plánovanou neúčast u voleb považuji za chybu. Prezident ji uznal a hlasovat nakonec přijel. Nemusím obdivovat cenu její nápravy, abych dokázal přijmout omluvu.

Novináři se na financování ptát mohou a mají. Zvlášť pokud politik cestuje v prostředí podnikatelů a mimořádně drahé dopravy. Někdy může i soukromě zaplacená věc skrývat zvýhodnění.

Zároveň bychom měli umět rozpoznat okamžik, kdy jsme dostali konkrétní odpověď. Další pochybnosti pak mají stát na něčem konkrétním. Jinak se z kontroly snadno stává nekonečný požadavek, aby člověk znovu a znovu dokazoval, že se nestalo něco, pro co nikdo nepředložil důkaz.

Ani přítomnost ochranky sama o sobě nedokazuje dovolenou placenou státem. Policie prezidenta chrání trvale, bez ohledu na charakter jeho cesty. Její výdaje nelze zaměňovat s úhradou jeho soukromé dopravy a pobytu. To samozřejmě nevylučuje debatu o hospodárnosti konkrétních bezpečnostních nákladů.

Vedle toho stojí střet zájmů Andreje Babiše. Tady máme k dispozici institucionální závěr týkající se pravidel pro veřejné peníze.

Transparency International 14. října zveřejnila obsah dopisu Generálního ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova. Podle zveřejněného znění Komise dospěla k závěru, že Babišova situace představuje střet zájmů ve smyslu unijního finančního nařízení a oznámená opatření jej dostatečně neřeší.

Přesnost je důležitá: vycházím ze znění zveřejněného příjemcem dopisu, nikoli z pravomocného rozsudku o současném uspořádání premiérových majetkových poměrů. Babiš závěr odmítá. Není však poctivé popisovat věc jako pouhý výmysl jeho politických odpůrců.

Premiér 8. září pro Novinky reagoval slovy: „Nezajímá mě to a ani to neřeším.“ Současně tvrdil, že Agrofert nevlastní a nemá z něj prospěch. Ještě 15. října podle ČTK v Bruselu znovu popřel, že by ve střetu zájmů byl.

Podle dostupného zveřejněného stanoviska Komise tedy nelze jeho ujištění, že problém vyřešil, přijmout jako uzavření celé věci. Právě tady potřebuji věcné vysvětlení rozporu mezi premiérovými slovy a závěrem příslušné evropské instituce.

Někdo namítne, že připomínat premiéra při debatě o prezidentovi znamená odvádět pozornost.

Tak by tomu bylo, kdybych tvrdil, že kvůli Babišovi Pavel nemusí odpovídat. Jenže Pavel odpověděl. Jeho vysvětlení lze dál ověřovat a případná nová zjištění posoudit.

Srovnávám přiměřenost našeho zájmu a nároky na veřejné funkcionáře. U soukromé cesty řešíme především původ peněz a možné zvýhodnění. U premiérova střetu zájmů jde o nestrannost výkonu moci a ochranu veřejných rozpočtů. Obě témata zaslouží kontrolu, jejich význam se ale liší.

Nechci prezidentovi vystavovat bianco šek. Pokud vyjdou najevo skutečnosti, které jeho vysvětlení zpochybní, má na ně odpovědět. Dnes mi ovšem jeho reakce připadá konkrétnější a odpovědnější než premiérovo odmítání problému, na který upozorňuje Evropská komise.

Prezidentovu drahou dovolenou nemusím považovat za šťastný nápad. Přesto dokážu říct: vysvětlení jsem slyšel a v tuto chvíli je přijímám.

U premiérova střetu zájmů stejný pocit rozhodně nemám. Tam pro mě vysvětlování zdaleka neskončilo.

Zdroje:

Poznámka: Názorový článek vychází z podkladů dostupných 16. října 2026. Z diskuse pod prezidentovým příspěvkem byl přečten vzorek několika desítek komentářů, nikoli celá diskuse.