Spadla v kauze Čapí hnízdo klec? Kdepak, teď to začíná být zajímavé

Troufnu si říci, že pro běžného občana je právní realita často nesrozumitelná. Jak je možné, že dva různé soudy zhodnotily v kauze Čapí hnízdo stejné důkazy zcela odlišně? A kde končí běžná byznysová praxe téměř před 20 lety a kde začíná dotační podvod?

Obžalovaná (od roku 2024 europoslankyně) Jana Nagyová (dříve Mayerová) byla dnes Městským soudem v Praze v roli odvolacího soudu odsouzena, protože ten byl vázán názorem Vrchního soudu v Praze. Odsuzující soudce Šott se ale vnitřně s rozsudkem neztotožnil a pootevřel Janě Nagyové a Andreji Babišovi zásadní procesní možnosti další obhajoby. Nakonec i trest je celkem mírný (podmínka a pokuta půl milionu).

Soudce Jan Šott původně obžalované zprostil viny s odůvodněním, že nebylo jednoznačně prokázáno vědomé spáchání trestného činu. Došel k závěru, že předložené důkazy nebyly dostatečné.

Byl a stále je přesvědčen, že Farma Čapí hnízdo nebyla z holdingu Agrofert účelově vyvedena pouze s cílem získat padesátimilionovou dotaci (už dříve zdůraznil, že oddělení Čapího hnízda od Agrofertu započalo ještě předtím, než se Babiš dozvěděl od Nagyové o možnosti získat dotaci). O vině Nagyové má stále pochybnosti.

Vrchní soud v Praze však případ viděl jinak a osvobozující rozsudek opakovaně zrušil. Zaujal k případu mnohem přísnější právní výklad optikou evropského dotačního práva.

K naplnění skutkové podstaty dotačního podvodu postačuje skutečnost, že žadatel o dotaci si musel být vědom personálního a ekonomického propojení s mateřským Agrofertem.

Propojené firmy totiž podle evropské legislativy neměly na dotace pro malé a střední podniky nárok. Vrchní soud měl k dispozici obrovské množství důkazů, vytvořil z nich ucelený řetězec a další dokazování už nově nepřipustil. Čas ukáže, zda právě toto nebude nakonec Achillovou patou celé kauzy.

Dalo se očekávat, že odsouzená Nagyová se znovu odvolá k vrchnímu soudu a napadne nové právní posouzení případu. Dá se též předpokládat, že neuspěje, protože půjde o stejný soud, který soudci Šottovi nařídil obžalovanou odsoudit, a trest potvrdí. Ale kdoví. Proč?

Dalším krokem Nagyové (a Babiše) nejspíše bude dovolání k Nejvyššímu soudu. Jejich obhajoba se pravděpodobně opře o nesprávné právní posouzení skutku a porušení práva na spravedlivý proces.

Může dojít až na ústavní stížnost. Ústavní soud ČR bude zkoumat, zda nebyla porušena základní práva obžalovaných, například pokud odvolací soud vnutil svůj výklad soudu nižší instance bez připuštění nového dokazování (viz výše).

A tím to ještě nekončí. Poslední instancí pro Nagyovou a Babiše bude Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Tady se budou obžalovaní (resp. odsouzení – Babiše odsouzení za současného stavu na 99 % nemine, jakmile nebude chráněn Sněmovnou) snažit prokázat, že délka řízení (téměř 20 let od souzeného skutku) a procesní postup českých soudů vybočily z mezí spravedlivého procesu. Pokud uspějí, může Štrasburk konstatovat porušení Úmluvy o ochraně lidských práv.

Úvahy obhajoby o porušení práva na spravedlivý proces nejsou nějakou mediální spekulací. Podobné názory se totiž objevují už delší dobu.

Pokud Vrchní soud „vynutil“ odsouzení (aniž by dal prostor k novému dokazování), tak bych si vsadil, že s tím bude mít problém i Ústavní soud ČR a bude to vnímat minimálně jako sporné z hlediska práva na spravedlivý proces.

Pro pochopení této kauzy je nutné se vrátit do období konce prvního desetiletí nového století. Evropské dotační programy byly v České republice na začátku a pravidla nebyla vždy jasně interpretována. V tehdejší byznysové praxi bylo běžné, že holdingy zakládaly nové společnosti nebo formálně měnily vlastnické struktury, aby dosáhly na specifické dotační tituly.

Dotace začaly křivit trh a vsadil bych se, že obdobně proto postupovaly desítky, možná stovky či tisíce velkých firem. Zůstaly však neprošetřeny, a proto je podivné, že zrovna Čapí hnízdo se dočkalo stíhání až ve chvíli, kdy byl Babiš v politice.

Tento postup totiž nebyl vnímán jako podvod, ale jako legální daňová a dotační optimalizace. Kriminalizace tohoto jednání přišla až zpětně, s rozvojem judikatury o tzv. zneužití práva (účelovém obcházení).

Pravdou ale je, že evropská legislativa už byla poměrně jasná, jen praxe u nás byla volnější. Samozřejmě argument „všetci kradnú“ nefunguje v trestním právu (i když částečně oslabuje morální odsouzení).

Také je ale pravda, že dotace vracelo několik dceřinek Agrofertu, ale moc se o tom nemluví. Agrofert u pozdějších soudů neúspěšně argumentoval tím, že stačilo, aby firma splňovala podmínky získání dotace v momentě, kdy o ni žádala. To, že peníze čerpala už jako velký podnik, prý nehrálo roli. Přiklonili byste se na stranu Agrofertu, nebo pozdějších výkladů soudů?

Nelze ani pominout politický rozměr kauzy Čapí hnízdo. Vždyť projekt získal dotaci v roce 2008 a několik let nebyl úřady zpochybňován. To se změnilo až vstupem Andreje Babiše do vysoké politiky. Bylo na něj více vidět a stal se konkurentem byznysových i politických zájmů. Myslím, že je dnes velmi těžké si myslet, že tyto dvě sféry lze od sebe oddělit.

Mnoho lidí si často říkalo, zda by kauza byla vůbec vyšetřována, kdyby Andrej Babiš zůstal pouze v čele holdingu Agrofert a nevstoupil do politického ringu. Jako politicky exponovanou osobu jej možná semele určitá selektivní spravedlnost, zatímco stovky obdobných projektů z téže doby zůstanou bez povšimnutí. Nelze si proto nevšimnout i politického pozadí celého procesu.

2008 - Dotace 50 milionů Kč pro Čapí hnízdo.

2015 až 2018 - Vyšetřování, první soudní řízení a v prosinci 2018 byli Babiš a Nagyová nepravomocně zproštěni obžaloby.

2018 - Dotace byla vrácena.

2019 až 2023 - Státní zástupce se odvolal k Vrchnímu soudu, který osvobozující rozsudek zrušil. V novém řízení Městský soud v Praze (soudce Jan Šott) opět Babiše i Nagyovou osvobodil.

2024 až 2025 – Druhé odvolání a Vrchní soud opět zrušil osvobozující verdikt. Soudkyně Eva Brázdilová nařídila městskému soudu, aby Nagyovou i Babiše uznal vinnými.

2026 - 4. 5. 2026 pražský městský soud (senát J. Šotta) fakticky uznal Janu Nagyovou (nepravomocně) vinnou. Uložil jí trest 3 let vězení s odkladem na 5 let a pokutu 500 000 Kč. Nagyová se okamžitě odvolala. Stíhání Babiše bylo kvůli poslanecké imunitě přerušeno.

Domnívám se, že pro budoucnost naší země bude důležité sledovat, jak kauza dopadne, jak se k ní postaví soudy a soudci, ale i média, politici a veřejnost. Hádání na sociálních sítích a v diskusích ale asi nebude ta nejlepší cesta.

Zdroje: Dotace nehrály roli při založení Čapího hnízda, vysvětlil soudce Šott verdikt | Kauza Čapí hnízdo | Informace o rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 6. 2025 | Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze Čapí hnízdo | Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo tříletou podmínku a peněžitý trest | Firma musí být malým podnikem jen ve chvíli, kdy o dotaci žádá, bránil se Agrofert. ‚Absurdní,‘ odmítl soud | Babišův advokát: Soud nahradil žalobce i nalézací soud. Vinu už řekl nahlas | Nevinen. Andrej Babiš dotační podvod za 50 milionů nespáchal, vynesl verdikt soud