Článek
Ivan Hašek jako trenér nikde neuspěl. Proto mě překvapilo, když byl jmenován trenérem fotbalové reprezentace. „Ten nás těžko někam posune,“ říkal jsem si tehdy. První dva zápasy na mistrovství Evropy to jenom potvrdily. Jsme na pokraji vyřazení ze soutěže.
První zápas 18. června 2024 s Portugalskem bylo jedno velké utrpení. Na naši hru se nedalo koukat. Zklamaly hvězdy jako T. Souček, P. Schick atd. Vlastně všichni. Sice jsme se dostali povedenou střelou Lukáše Provoda do vedení, ale to bylo z naší strany v podstatě vše. U vyrovnávacího gólu Portugalců byl plzeňský Robin Hranáč, který si připsal vlastní gól. U vítězného gólu Portugalců byl svojí neobratností také. Naše prohra 1:2 byla však ještě milosrdná. Výkon týmu byl opravdu hrozný a nevymlouval bych se jako I. Hašek, že Portugalci jsou prostě o tolik lepší.
S nadějí náš fotbalový národ proto 22. června 2024 očekával zápas s nováčkem EURA 2024, ne moc známým týmem Gruzie. Dopředu silný, ale vzadu mu to občas skřípe. Ovšem bránu mu jistí velmi kvalitní gólman Giorgi Mamardašvili, působící v týmu CF Valencie.
Toho jsme sice hned na začátku zasypali několika střelami, ale marně. Většinu zápasu jsme měli navrch, ale neschopnost vystřelit dobře, pohotově a přesně nezdobila žádného našeho střelce. Jen jsme umožnili vyniknout brankáři Gruzie. Chyběl i tah na branku. Hra byla upachtěná, pomalá, žádný odvážný průnik do vápna, aby byl případně odpískán pokutový kop nebo alespoň přímý volný kop. Celkem jsme za zápas vystřelili směrem na branku 27×, soupeř jen 5×. Z toho do prostoru branky šlo 12 našich střel, soupeři se povedla jen jedna střela. Přesto jsme jen remizovali. Proč?
V samém závěru poločasu zahrál v naší šestnáctce „ruku“ opět Robin Hranáč. Nebyla úmyslná, šlo o lehkou teč. Přesto si už člověk řekne, jde o smolaře nebo o málo zkušeného fotbalistu? Podle mne převažuje to druhé. Byla z toho penalta a vedení Gruzie 1:0.
Ve dvou utkáních jsme dostali tři góly a u všech byl plzeňský hráč. Trenér Hašek si asi neuvědomil, že zkušenosti nemůže hráč sbírat na mistrovství Evropy, ale v několika mezinárodních reprezentačních zápasech před ním.
Vyrovnávací gól nebyl nijak oslnivý, vlastně byl náhodný. Tak nějak se míč odrazil od tyčky k P. Schickovi a od jeho hrudníku do branky. Gólově jsme ve druhém zápase nepředvedli jinak vůbec nic. Remíza 1:1 je náš neúspěch. Byli jsme lepším týmem. Ale ono se prostě hraje na góly. A žádný náš Pat nebo Mat už nebyl schopen další gól vstřelit.
A tak je jasné, že naši reprezentanti přípravu na mistrovství Evropy měli u Pata a Mata. Dokonale se jim podobají. Z tohoto pohledu nutno uznat, že příprava byla dokonalá a na vysoké úrovni.
Dřeváci Pat a Mat.
Chceme-li ovšem postoupit dál, máme poslední možnost. Musíme 26. června porazit silné Turecko. Ale myslím, že z Patů a Matů už nic kloudného nevypadne a Turci si z českých figurek nic dělat nebudou. Do zápasu si půjdou lehce potrénovat.
Jsem sice fanda našeho fotbalu, takže budu stejně držet našim hráčům palce, ale to, co předvedli ve dvou uvedených zápasech, mě nenaplňuje moc nadějí na úspěch. Mizerná efektivita našich střelců, útočníků či útočících hráčů je totiž nevídaná.
Doufám jen, že po tomto mistrovství Evropy opustí FAČR pan Fousek a podobné funkcionářské existence v našem svazu.
Anketa
Zdroje:
