Článek
Možná tomu nebudete věřit, ale výstižné filosofické zamyšlení nad tímto problémem se objevuje v dialogu Jacka Sparrowa a Joshameeho Gibbse v populárních Pirátech z Karibiku.
- „Piráti jsou sice koumáci, ale na vymýšlení jmen nám schází fantazie. Kdysi jsem se plavil s dědkem, co přišel o obě ruce a o kus oka.“
- „Jak jste mu říkali?“
- „Larry.“
Bohužel, s energetiky je to v tomto ohledu nejspíš velmi podobné jako s piráty.
Vezměte si třeba taková zařízení pro energetické využití odpadu. Pokud jste usnuli už v polovině toho názvu, vězte, že o moc lepší nebude ani špatně zapamatovatelná a nesklonná zkratka ZEVO. Poslední alternativa v podobě spalovny komunálního odpadu zní možná nejsrozumitelněji, ale bohužel jde o cestu do marketingových pekel, protože to evokuje prosté spalovny bez energetického využití (tedy něco, co se těší podobné podpoře jako poplatek za zrušení účtu v bance nebo dopravní omezení na Baranďáku).
Nicméně pokud se nenecháte odradit a trochu zapátráte na oblíbeném vyhledavači, zjistíte, že jde o velmi užitečné provozy, které nás nejen zbavují nerecyklovatelného odpadu, ale zároveň vyrábějí teplo a běžně i elektřinu. Takovou rešerši ale většina lidí fakt neudělá, protože času je málo a vyhledávat se dají mnohem zajímavější věci. Podle toho ovšem vypadá projednání prakticky jakéhokoliv nového záměru. Protestní sdružení, petice či rovnou žaloby se pomalu stávají stejně obligátními součástmi povolovacího procesu jako stavební řízení či posouzení vlivů na životní prostředí EIA.
Další příklad ilustruje, že terminologický marketing v energetice se v posledních letech nezlepšuje, ale právě naopak je to s ním horší a horší. Když v minulé dekádě vstupovaly uhelné elektrárny do „Přechodného národního plánu České republiky“, znělo to příšerně, ale pořád to bylo lepší než to, co následovalo. „Výjimka z nových evropských emisních limitů“ je ještě delší a jako bonus evokuje obcházení pravidel. Přitom jde o úplně ten samý nástroj, který umožňuje elektrárnám a teplárnám provést potřebné ekologické investice, aby mohly pokračovat v provozu. Nehledě na to, že k využívání tohoto institutu Evropská komise provozovatele explicitně vyzvala a až na výjimky (sic!) toho využili všichni, protože s ohledem na drakonicky nastavené limity prostě neměli na výběr. Mimochodem v kontextu evropské emisní legislativy nejsou žádný šlágr ani dva klíčové akronymy přejaté z angličtiny – BREF (Reference Document on Best Available Techniques, referenční dokument o nejlepších dostupných technikách) a BAT (Best Available Techniques, nejlepší dostupné techniky).
Co tam máme dál? Stavbaři a výrobci stavebních materiálů už si zvykli na „VEPy“, což je zkratka pro vedlejší energetické produkty (brrr…). Asi není třeba vysvětlovat, proč se pojem neujal v běžném diskurzu. Moc nadějně nevypadá ani nedávný pokus nahradit VEPy novým termínem, a to mimo jiné kvůli tomu, že si nikdo nepamatuje, zda to má být správně „stavební alternativní materiály“ (SAM) nebo „alternativní stavební materiály“ (ASM). Na druhou stranu tady se musíme zástupců tohoto zvláštního oboru zastat. Zkuste vymyslet sexy název pro zbytky po spalování uhlí…
A nakonec si ukážeme, že s terminologickým marketingem zápasí i ti, kdo zastávají v energetice dlouhodobě nejprestižnější pozici. Jsou to dispečeři ČEPSu, provozovatele přenosové soustavy. To jsou ti pánové (a dámy), kteří každý den zajišťují, že soustava bude stabilní a výroba se bude rovnat spotřebě. Ještě donedávna se klíčové činnosti, kterou vykonávají, říkalo podpůrné služby nebo prostě regulace. Až poslední dobou se objevuje nepříliš fotogenický termín služby výkonové rovnováhy, případně systémové služby. Na druhou stranu, proč si to nepojmenovat po svém, když se obor těší takové popularitě a není ho třeba nijak zvlášť kašírovat…
Výše uvedená filipika na energetickou nomenklaturu však nelze vztáhnout na energetiku en bloc. Jasně, pojem obnovitelné zdroje energie (OZE) vám může připadat trochu kostrbatý, ale nelze popřít, že se ujal i v diskuzích mimo odborné kruhy. A každý ví, že větrník není jen oblíbený dezert z cukrárny, že solár nemusí nutně souviset s opalováním a že zelená energie nemá nic společného s alkoholickým hitem studentských mejdanů. Koneckonců dnes už máme jasno i v tom, co je to ta biomasa, byť za to vděčíme poněkud svéráznému způsobu politické komunikace.
Když se nyní na energetiku podíváme ještě jednou, najednou nám dojde, proč spousta lidí stále tak nekriticky vzhlíží k obnovitelným zdrojům energie a nevnímá důležitost klasické energetiky. Disproporce v terminologickém marketingu se nám tu zjevně odráží i v popularitě jednotlivých oborů.
Co s tím? Násilné přejmenovávání bez organické podpory nikdy k ničemu dobrému nevedlo. Jeden malý krůček bychom však přeci jen udělat mohli, a to alespoň v případě těch nešťastných spaloven. V angličtině se používá termín waste-to-energy plant. Jistě, z těch spojovníků člověku může naskočit vyrážka, ale jako inspirace k reformě českého názvu to není špatné. Co kdybychom začali mluvit prostě o odpadových elektrárnách či odpadových teplárnách?
