Hlavní obsah
Obchod a průmysl

Když na podzim padlo blackoutové vedení, síť byla plná uhlí. Proto odolala?

Foto: Petr Dušek

Při pátrání po okolnostech českého blackoutu je vhodné nezabývat se pouze tím, co se stalo 4. července, ale i tím, co se nestalo mnohem dřív a proč.

Článek

Gagarin odstartoval závody v dobývání vesmíru, začala výstavba Berlínské zdi, ale také Nechranic a naopak skončila výstavba Orlíku. Otto Wichterle vyrobil první měkké kontaktní čočky. To byl úplně jiný svět, co? Psal se rok 1961. A mezi rozvodnami Výškov a Hradec na Žatecku začala fungovat zbrusu nová linka V411. Technici, kteří ji tenkrát spouštěli, sotva mohli tušit, jak bude za 64 let slavná…

Následuje inzertní pasáž zaplacená Společností přátel sbírky fotografií telegrafních sloupů 20. století Arnolda Rimmera, která projevuje stejně podivnou přízeň i k energetické infrastruktuře:

Linka V411 je převážně jednoduché vedení s napěťovou hladinou 400kV. Měří 45 kilometrů (byť novější prameny uvádějí 46, asi dilatace) a tvoří ji stožáry Portál a Kočka.

Konec inzertní pasáže.

Teď se posuneme až do roku 2024. V říjnu provedl provozovatel soustavy ČEPS leteckou termovizní kontrolu vedení. V pátek 29. listopadu došlo ve 20:57 k výpadku linky V411. Tento okamžik si dobře zapamatujte, datum a čas zapište na kapesník (papírový, látkové už se stejně skoro nepoužívají).

Následující den ráno zjistila četa na pochůzkové kontrole vedení prasklý fázový vodič. Podle prezentace ČEPS z tiskové konference konané 10. července 2025 tento konkrétní vodič sloužil od uvedení linky do provozu, tedy 63 let. Moje znalosti z oboru materiálové odolnosti přibližně odpovídají mým znalostem z oboru boloňské omáčky, ale i tak mě fascinuje, že se vodič dožije tak požehnaného věku. Tento pamatoval Gagarina i první šáru Berlínské zdi… Pro úplnost: Linka Hradec – Výškov údajně prošla v devadesátých letech dílčí modernizací, ale to nemám z úplně spolehlivého zdroje.

Po havarijní opravě se vedení 411 na začátku prosince vrátilo do provozu. Demontovaný vodič však neputoval rovnou do sběrného dvora, ale napřed do prestižního Kloknerova ústavu ČVUT na expertní posouzení. Akreditovaná laboratoř provedla v lednu 2025 zkoušku pevnosti v tahu. Oba testované vzorky vyhověly. Na druhou polovinu ledna pak investor naplánoval odstávku vedení a kompletní opravu.

Já to pro jistotu zopakuji a zasadím do kontextu, ať to náležitě vynikne. Máte v péči šest tisíc kilometrů vedení. Kontrolujete je pravidelně drony a termovizí. A když přeci jen někde něco praskne, do pár týdnů to má v laborce Kloknerův ústav. Kéž bych takhle svědomitě dokázal pečovat o svou vlastní domácnost…

Tuhle nám doma začal protékat záchod. Pár dní fáze popírání, pár dní fáze „tak já to pak opravím“, cca hodina fáze „do pr…, proč to nejde vyndat“. Pak už kompletní rozborka-sborka, ohledání a čištění a efekt se hned dostavil. Teče to mnohem víc než předtím… Příští týden si půjčuji termovizi na prohlídku vypouštěcího ventilu a hledám číslo do Kloknerova ústavu.

Posuňme se ale v čase (a hlavně teda v místě…) zase o kousek dál. Je pátek 4. července 2025, končí první prázdninový týden a nic nenasvědčuje tomu, že přinese událost, jakou budeme zleva zprava rozebírat celé léto.

Foto: Citace z divadelní hry Němý Bobeš, MEME Generator

Víte, to bylo tak

Tučně oficiální informace z tiskových materiálů ČEPS, kurzívou moje přípodoteky:

11:51:06 Výpadek vedení V411

- Opravovaná linka vydržela sotva půl roku. Poohlédl bych se po záručním listu…

11:52:48 Výpadek elektrárny Ledvice B6

- Poslední veřejně dostupný předblackoutový záznam v systému ENTSO-E z 11:45 má hodnotu 118 MW. To je ještě normální výkon, žádný volný pád.

11:59:44 Vypnutí přetížené linky V208 dispečerem

- Vedení Milín – Čechy Střed (z Orlíku) čelilo přetížení. Dispečer měl na výběr: Buď riskovat utavení linky nebo odpojit Prahu. Toto rozhodnutí chtělo koule!

11:59:47 – výpadek vedení V401 Týnec–Krasíkov, vznik ostrova (vydělené části ES ČR)

- Jsou i příjemnější ostrovy, třeba Kanárské či Seychely. Zaplaťpánbůh za ty, co se vytvořily kolem Chvaletic, Počerad a nejspíš i Prunéřova.

Foto: ČEPS (materiál z tiskové konference 10. července 2025)

Mapa českého blackoutu

V následujících dnech se v médiích střídali jako na Orloji energetičtí experti a snažili se vypořádat s naplněním oblíbeného žánru „něco jim řekni“ v době, kdy ještě nikdo nemůže vědět vůbec nic. Popasovali se s tím statečně. Vybírám tři citace, které se mi hodí do krámu. První jsme si přečetli už tři dny po blackoutu na Novinkách:

Nejde o palivo, uhlí může být nahrazeno plynem nebo jádrem. Jde o soustavu bez velkých regulujících zdrojů a tam – viděli jsme to i ve Španělsku – je odpověď jednoznačná: soustava na tom bude mnohem hůře. Výpadky mohou být systémovější, rozsáhlejší a častější. Opatření proti tomu existují, ale elektřinu z obnovitelných zdrojů dále zdražují. Přiznat, že integrační náklady obnovitelných zdrojů jsou násobkem těch instalačních, je dnes politicky a mediálně sebevraždou, kterou právě páchám. Všichni z oboru to víme, ale mlčíme.
Michal Macenauer, EGÚ Brno

První technické podrobnosti o příčinách blackoutu se objevily týden po dni D (nebo B?), a to mimo jiné v Hospodářských novinách.

K výpadku elektrárny pravděpodobně došlo působením ochranných prvků, které jsou nastavené na základě poměrně složitých výpočtů a metodik. Nastavení ochrany je opravdová alchymie. Standardně měl blok přejít do ostrovního provozu, protože tyto velké bloky jsou schopné fungovat s vysokými odchylkami frekvence. Donedávna však platilo, že v takovém ostrově bylo více bloků, které se vzájemně podporovaly. V ostrovním provozu v Ledvicích byl ale jenom jeden blok a upřímně Ledvice jsou i poměrně složité dílo. To je ale nyní předmětem analýz detailních dat. A je možné, že ochrany byly nastaveny správně, ale poučení do budoucna bude, že měly být nastaveny jinak.
Pavel Šolc, ČEPS

Provozovatel ledvické elektrárny ČEZ se souběžně snažil na Seznam Zprávách vysvětlit, že blok B6 čelil zvnějšku požadavkům, které technicky nemohl splnit. Napřed měl sjet z 350 MW až na úplnou nulu a pak zase najet na 150 MW. Vše ve velmi rychlém sledu. Elektrárna má přitom regulační rozsah 60-660 MW, k nule klesat neumí.

Z důvodu řady velmi rychlých až skokových výkonových změn v pásmu pod hranicí technického minima došlo v 11:52 k výpadku kotle na tomto bloku.
Ladislav Kříž, ČEZ

Takže když to shrneme: V soustavě bylo 4. července 2025 v poledne docela málo regulujících zdrojů, které hlídají klíčové parametry, jako jsou výkonová rovnováha, frekvence, napětí, jalový výkon či naše oblíbená setrvačnost, a které se při problémech umí přepnout do ostrovních režimů a vzájemně se podporovat. Provozovatel soustavy označuje nastavování ochran na elektrárnách v tak „měkkém“ systému za „alchymii“ a hovoří o poučení do budoucna (v této souvislosti přitom v rozhovoru připomíná hádání frekvenčních a napěťových ochran při španělském blackoutu). Provozovatel elektrárny prozrazuje, že v důsledku nestability síť po zdroji požadovala něco, čeho technicky není schopen. Energetičtí experti varují před tím, že bez velkých regulujících zdrojů mohou být výpadky systémovější, rozsáhlejší a častější.

Foto: Citace z divadelní hry Němý Bobeš (MEME Generator)

Tak takové to tedy bylo

A teď se schválně sám chytnu za slovo. Ve svém prvním článku o českém blackoutu jsem napsal, že těsně před incidentem měla česká síť vynikající setrvačnost a že to byl nejspíš důvod, proč jsme nešli úplně do tmy jako Španělé. Vše je však relativní. Vynikající byla setrvačnost vskutku tak maximálně v porovnání s tou španělskou. V absolutních hodnotách už to taková sláva nebyla a v některých regionech to stálo dost za bačkoru.

Foto: Petr Dušek na základě dat ČEPS a energy-charts.info

Energetický mix těsně před blackoutem

Přišla vaše velká chvíle, vytáhněte kapesník. Plakat nebudeme (teda zatím, všeho do času), potřeboval bych to datum, které jste si tam zapsali. V pátek 29. listopadu těsně před výpadkem linky V411 v 20:57 vypadal český energetický mix takto:

Foto: Petr Dušek na základě dat ČEPS a energy-charts.info

Energetický mix těsně před pádem vodiče na podzim 2024

I laik (včetně doktora Hedvábného) snadno nahlédne, že jde o úplně jiné stavení. Sledujete-li obor dlouhodobě, možná jste v mixu poznali naši původní českou energetiku, kterou umíme řídit perfektně. Ne tu novou (jarní či letní), kterou teprve poznáváme.

Kouzelné na tom je, že zatížení bylo na podzim skoro stejné jako v létě, jen ho pokrývaly úplně jiné zdroje – regulující, s vysokou setrvačností, hlídající výkonovou rovnováhu, frekvenci, napětí, jalový výkon či naši oblíbenou setrvačnost a se schopností přepnout se do ostrovních režimů a vzájemně se podporovat. Zda toto byl ten důvod, proč jsme si 29. listopadu 2024 vůbec nevšimli, že nějaké vedení spadlo, a 4. července 2025 jsme si teda fakt všimli (hlavně ti, kdo trávili poledne ve výtahu), to se možná nikdy nedozvíme.

Z výše uvedené analýzy ovšem tak jako tak vyplývá řada pozoruhodných závěrů. Směřujeme k energetice, která se bude řídit úplně jinak než ta, kterou jsme znali před nástupem OZE. Už teď je natolik jiná, že nás umí překvapit, a proto se s ní musíme učit žít (na úrovni řízení soustavy, zdrojů, rozvoden, prostě všude). Je dost možné, že nějakou dobu bude v létě naše energetika paradoxně mnohem zranitelnější než v zimě. To se ale změní a bohužel ne v tom smyslu, v jakém bychom si přáli. Brzy bude ještě větší problém v zimě…

Ať už si o konci uhlí myslíme, co chceme, měli bychom si konečně připustit, že emisní povolenka je sekáč, který se nezakecá, a že dřív nebo později vyžene mnoho velkých regulujících zdrojů z českého mixu nadobro (nejen na letní dny zalité sluncem). A protože na plyn, biomasu a odpad se zatím zvládají transformovat tak maximálně teplárny a nikoliv velké elektrárny, hrozí nám na sklonku 20. let poměrně dlouhé období ve výkonových deficitech.

Abychom vůbec měli šanci udržet soustavu v bezpečném stavu, je naprosto nezbytné maximalizovat investice do akumulace, rozhýbat flexibilitu na straně spotřeby (byť si o tom myslím svoje a rozhodně bych to nenazval pokrokem…), přehodnotit rozvoj OZE tak, aby nevedl k dalšímu rozkolísání soustavy, a samozřejmě masivně posilovat přenosové a distribuční sítě. Poslední bod je třeba rozvést: Investice se sice realizují, ale i před výstavbou paralelních linek posuzujeme dopady na lososa atlantského, takže příslušné projekty se běžně připravují a projednávají i deset let.

Co se týče rozvoje zdrojové základny, tam je to už mnoho let naprosto jasné, ale bohužel se pořád nic neděje. V krátkodobém horizontu musíme postavit nové paroplynové zdroje (protože těch na biomasu se trochu obává Boubínský prales…) a v tom dlouhodobém do baseloadu nacpat tolik velkého i malého jádra, co se do něj vejde.

Teď už můžete vytáhnout ten kapesník a použít ho k běžnému účelu…

P.S.: V diskuzi ocením tipy, co s tím protékajícím záchodem.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz