Článek
Na Hradě seděl Václav Klaus, na Karlovy Vary vedla silnice R6 a ve fotbalové Spartě zářil kamerunský hromotluk Léonard Kweuke. Byla středa 12. 12. 2012, takže numerologové byli v sedmém nebi (nebo rovnou ve dvanáctém?) a obřadní síně obsadily partnerské dvojice v bláhové naději, že tolik dvanáctek najednou jim spolehlivě zaručí šťastné manželství (ve skutečnosti stačí jedna dvanáctka denně). Studenti si v anketě zvolili Vladimíra Franze za nového prezidenta, stávající prezident reagoval na seznam svých možných nástupců výhružkou emigrací a skupina Lucie oznámila comeback.
A teď to nejdůležitější – ano, tušíte správně. Výkon německých elektráren a tepláren na zemní plyn dosáhl 22,1 GW. Proč nás to má zajímat, když v minulosti to bylo i víc? Protože teprve tento záznam obstál před produkcí německých plynových zdrojů z minulého týdne. No dobře, vy hnidopichové, ještě 13. 12. 2012 padlo 19,2 GW, ale to by nás ochudilo o jednu dvanáctku v onom vymazleném začátku tohoto textu…

Výroba elektřiny v Německu 2012
V pondělí 9. 11. 2026 naměřili Němci ve veřejné síti až 18,7 plynových GW, které ve večerní špičce pokrývaly 27,4 % spotřeby. V součtu s uhlím výkon odpovídal dokonce 54,6 % aktuálního zatížení. Fosilní zdroje pochopitelně nevyráběly jen tak z plezíru, ale hlavně kvůli tomu, že zavládla echte Dunkelflaute.

Mimořádně vysoká výroba elektřiny ze zemního plynu v Německu
„Když před dvaceti lety německá média psala, že Německo bude do poloviny století vyrábět 50–60 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, zdálo se to asi stejně pravděpodobné, jako že fotbalisté pražské Slavie vyhrají Ligu mistrů. Teď se píše rok 2026 a prásk! Za první tři čtvrtletí pokryly OZE rekordních 60,7 % hrubé německé spotřeby. Kolem projel autobus Paris Saint-Germain a nervózně blikal výstražnými světly,“ psal jsem nedávno tady.
Teď by se mi zase chtělo napsat: Kdo čekal, že po dvaceti letech obřích investic do moderní energetiky bude v Německu pořád nutné pouštět skoro stejné množství fujtajblových zdrojů jako před tím?
Namítáte-li, že to není fér, protože zatímco v minulosti jely fujtajbly, jak říkáme my, Češi, imrvére, a teď jedou jen občas, částečně vám dám za pravdu. Proč jen částečně, to vám prozradím až na konci. Shodou okolností je to totiž pointa tohoto článku.
Už jsme si zvykli na to, že v chladnější části roku se (nejen němečtí) energetici čím dál častěji upínají k modlitbám za vítr. Když totiž fouká, znamená to nejen úsporu zemního plynu (kuk ještě jednou na předcházející graf), ale také financí za silovou elektřinu (kuk na ten následující).

Vítr chrání Německo před vysokými cenami
Letos to přitom platí víc než kdy před tím, protože megawatthodina plynu stojí už pomalu víc než večeře pro dva v Bruxxu… Povznesme se však dnes nad něco tak přízemního, jako jsou peníze, a věnujme se fyzikální podstatě problému. Ostatně sebevýznamnější devizové rezervy jsou vám trochu k ničemu, pokud nemáte čím zatopit v kotlích (leda byste zatopili těmi bankovkami – ale ty nebudou mít výhřevnost nic moc).
Na přelomu října a listopadu se v Německu překlopila vtláčecí sezona do čerpací. Za normálních okolností je to asi stejně zajímavý okamžik jako změna směru otáčení ventilátoru na obecním úřadě v Bruntále nebo přechod na zimní otevírací dobu v estonském muzeu knoflíků. Když jsou ale ty zásobníky nejprázdnější nejen od roku 2021, ale rovnou od doby, kdy se to sleduje, získává ta událost řádově vyšší naléhavost.
Na grafu vpravo jsou k vidění denní změny naplněnosti v německých zásobnících, které jsou největší v Evropě (uvádí se, že jde až o čtvrtinu evropských kapacit). Cokoliv nad nulou je plnění, cokoliv pod nulou čerpání. V nejvýživnějších dnech poklesly zásoby o 0,45 %. Stačilo by tedy něco přes sto takových dnů a Němci by byli prakticky na nule. Ostatně vezměte do ruky pravítko, protáhněte v grafu vlevo oranžovou čáru rovnoběžně s modrou a dostanete se na tu nulu taky. Ale nepředbíhejme.

Vývoj stavu plynových zásobníků v Německu
Vraťme se ještě do minulého týdne k výrobě elektřiny ze zemního plynu. Neřekl jsem vám o ní celou pravdu. Těch 18,7 GW jsem trochu krkolomně spojoval s „veřejnou sítí“. Ne náhodou. Chybí tam totiž elektřina, která do té sítě nejde a spotřebovává se přímo ve fabrikách, kde se vyrobila. Pokud bychom ji zahrnuli, jsme na více než 30 GW! A tady se sluší přiznat, že o něco vyšší celkové výroby dosáhly německé plynovky již 15. 12. 2015 (přes 31 GW).

Celá pravda o výrobě elektřiny v Německu
Napadá vás to samé, co mě? Kolik vlastně Němci mají dohromady těch plynovek? V řeči instalovaného výkonu 35,3 GW. Těch 30,3 GW z pondělí 9. 11. 2026 tedy reprezentuje 86 % teoretické kapacity, a lze tak předpokládat, že v ten den běželo úplně všechno, co umí spalovat zemní plyn a nebylo v odstávce! Není divu, že denní cena dosáhla 653 eur/MWh a vnitrodenní dokonce 8330 eur/MWh…

Instalovaný výkon německých plynových zdrojů
A teď další eye-opening (nebo spíš augenöffnend) moment: v pondělí 9.11.2026 Němci vyrobili z plynu celkově neuvěřitelných 665,8 GWh elektřiny (v úterý dokonce ještě o něco víc). V ten samý den přitom do Německa přiteklo čistým importem 2265 GWh. Znamená to, že Němci spálili na elektřinu skoro 30 % ekvivalentu plynu, co dovezli? Ne. Je to ještě horší. Na výrobu jedné energetické jednotky elektřiny totiž potřebujete dvě energetické jednotky plynu (při orientačně uvažované elektrické účinnosti 50 %). Jinými slovy na elektřinu se ve skutečnosti za jediný den spálilo přes 1300 GWh plynu, což už odpovídá skoro 60 % čistého dovozu!

Denní výroba elektřiny ze zemního plynu
Pro úplnost: Těch 0,45 % odčerpaných ze zásobníků odpovídá hodnotě přes 1 100 GWh. A pro ještě úplnější úplnost: Plyn se používá nejen na výrobu elektřiny, ale také tepla a dále v průmyslových procesech.
Upozornění: Následující záběry jsou drastické. Sdružení provozovatelů německých plynových zásobníků INES před pár týdny zveřejnilo poněkud zdrcující prognózu nadcházející zimy. Pokud bude teplá, bude na tom Německo po sezoně podobně jako po té poslední – bídně, ale ne katastroficky. Pokud bude studenější, dostane se země na hranu a možná i za ni. Ale pokud bude stejně plnotučná jako v roce 2010, hrozí fyzický nedostatek plynu, a to už v průběhu ledna! Celkem by v prvních třech měsících roku 2027 mohlo chybět až 18,7 TWh plynu! Pro jistotu zdůrazňuji, že tento deficit by nebylo možné dorovnat zvýšeným dovozem – naši sousedé by prostě museli odpojovat zákazníky…

Plynový scénář pro nadcházející zimu
Průšvih je tak dalekosáhlý a jeho riziko tak reálné, že už si závažnost situace uvědomují i němečtí politici. V těchto dnech a týdnech jednají o návrhu zákona, který by umožnil v kritické situaci využít zdroje v tzv. síťové rezervě a některé zdroje z dalších mimotržních kategorií. Tyto elektrárny v současnosti nemohou vyrábět podle trhu, ale jen a pouze na základě pokynu provozovatele přenosové soustavy. Což není úplně praktické, když potřebujete pošetřit každý kubík plynu. Díky novému zákonu by se však mohla vyhlásit krize a celá síťová rezerva plus několik dalších zdrojů by najednou mohly na trh. Přitom by jejich provozovatelé zároveň měli povinnost udržovat zásoby uhlí na 30 dní, respektive ropných produktů na 10 dní.

Německá síťová rezerva a podobné kategorie
O jakých zdrojích se to bavíme? Samozřejmě celkem o chuťovkách – primárně uhelkách a olejovkách! Jen namátkou vybírám přes 60 let starou černouhelnou elektrárnu Heilbronn, elektrárnu Ingolstadt na topné oleje ze začátku 70. let, dále další černouhelkou Weiher, která letos slaví padesátiny, a nebo plynovou elektrárnu Staudinger z roku 1977 (tu předpokládám, že pouštět nebudou, to by se toho plynu moc neušetřilo). Jinými slovy Německo mají v nadcházející zimě zachránit „werky“, které pamatují Berlínskou zeď (a některé ještě její výstavbu).
Výsměch by byl za dané situace laciný a ne úplně na místě, protože s ohledem na propojení plynové i elektrické sítě se německé problémy velmi rychle mohou stát i našimi. Spíš by mě zajímalo, co zachrání německou energetiku v příští krizi, až zmizí i ta síťová rezerva a fakt nebude kam hrábnout.
Čímž se dostávám k mnoho let připravovanému systémovému řešení v podobě výstavby nových plynových elektráren, které mají nahradit uhlí. V energetice se pohybuji už nějaký pátek, takže pamatuji různá čísla. Jen v posledních sedmi letech se v Německu mluvilo o 10, 12, 15, 17, 20, 23, 25, a dokonce 30 GW v nové výstavbě plynovek. A celou tu dobu to znělo hrozně elegantně. Naprostou většinu výkonu v průběhu roku pokryjeme předimenzovanými soláry, větrníky, případně bateriemi či zeleným vodíkem (haha) a zbytek plynovkami na kapacitních mechanismech.
Už první aukce na tyto plynovky však ukázala, že elektrárny spouštěné „jen občas“ budou mnohem dražší, než jsme si dokázali představit. Na začátku listopadu uspělo 11 projektů na výstavbu nových plynových elektráren či přeměnu existujících uhelných elektráren na plynové. Celkově se bavíme o podpoře na 15 let ve výši 12 miliard eur (= přes 290 miliard Kč), kterou provozovatelé obdrží zcela bez ohledu na to, zda jejich zdroje pojedou. To je investiční ekvivalent nového jaderného bloku! Výsledek? Německá stabilní a řiditelná zdrojová základna se zvýší o 6 GW. Tedy o pouhý zlomek toho, co by Němci potřebovali…

Nové německé plynové zdroje, které uspěly v první aukci
Už několik let říkám, že evropská energetika v čele s tou německou směřuje do střídání obřích deficitů s obřími nedostatky (nedávno jsem o tom dokonce formuloval vlastní teorii) a také do unikátního ekonomického modelu, v němž jedny zdroje dotuje za to, že jedou, a druhé za to, že nejedou. Postupně zjišťuji, že mé představy nebyly přesné. Bude to ještě mnohem horší. A dražší.
Sluší se ještě doplnit, že ve středu 11. listopadu schválila německá vláda návrh na vytvoření strategické rezervy zemního plynu o objemu 24 TWh. Ta by měla sloužit jako pojistka pro případ mimořádného nedostatku plynu nebo přerušení dodávek. Má to ovšem jeden drobný háček (krom toho, že to bude samozřejmě zase něco stát): budování rezervy má začít až v roce 2027. Pokud tedy letos udeří pořádná zima, Němcům tahle nová pojistka příliš nepomůže.
Na závěr ode mě tentokrát nečekejte nic světoborného. Fakt nevím, co s tím, a proto se zmůžu už jen na jeden zoufalý povzdech. Německo zjišťuje, že zaříznout nejmodernější jadernou flotilu na světě mnoho let před vypršením „expiračky“, opravdu nebyl dobrý nápad. A že náklady budou mnohem vyšší, než si dokázalo představit. Kdybychom nebyli tak blízkým sousedem, bylo by to na popcorn. Takhle je to spíš na neurol nebo panáka (nebo obojí).





